Recenze/review - ELYSIUM - The Path of No Return (2019) ~ DEADLY STORM zine

ELYSIUM - The Path of No Return

CD 2019, Slovak Metal Army

for english please scroll down

Existuje nepřeberné množství různých fóbií, strachů, věcí, u kterých nám běhá mráz po zádech. Jednomu vadí pavouci, jinému zvuk drápů po zdi. Jsou to okamžiky, které bychom raději vytěsnili ze svých vzpomínek. Přesto je máme hluboko vyryté hluboko ve svém podvědomí. Občas se mi dostanou do ruky nahrávky, od kterých nic moc nečekám. Vidím třeba kapelu naživo, pokývám jen tak hlavou a jdu pryč. ELYSIUM a jejich předchozí deska "Nine Ways to Leave" se u mě ocitla nejvíc nemožným způsobem.

Trefila mě do hlavy, když ji zpěvák házel z pódia. Znáte to, dole se porvalo pár fanoušků a já nakonec vyhrál. Doma trošku zapadla prachem, nebylo na ní nic, co by mě rozdrtilo, co by se do mě zaseklo drápem. Letos ale máme co do činění snad s úplně jinou kapelou. Už od prvního tónu doslova uhodí do uší masivní, surový zvuk (The Barn studio). K tomu si připočtěte "zvláštní" obal od Dahlien a najednou před sebou máte desku, kterou nelze nemilovat.

"The Path of No Return" je natlakovanou směsí death metalu, moderněji znějících prvků s otiskem core. Podobné věci ke mě do záhrobí příliš často nepouštím, jenže tady mě přesvědčil tlak a hlavně jakási těžko popsatelná temná atmosféra. Nevím co kapelu nakoplo, pro některé fanoušky to možná bude až moc velký stylový kotrmelec, ale já mám najednou do hlavy doslova vyfrézované drážky a hudbu, která ke mě jde z reproduktorů, si opravdu užívám. Ne, ELYSIUM neobjevují nic nového, ale hrají od srdce, živočišně, surově, uvěřitelně. Přes počáteční skepsi se pro mě stali velmi příjemným překvapením. Technika, energie, k tomu variabilní vokál. Ale hlavně atmosféra, která opravdu připomíná momenty při vašich fóbiích. Noční můry, hluboko v myslích usazené strachy, které vyplavou na povrch. Líbí se mi i určitá pestrost, kdy se kapela pohybuje od rychlých vypalovaček až po depresivní vyhrávky. Zkrátka a jednoduše, ELYSIUM se letos zařadili mezi smečky, které je lépe poslouchat, než o nich psát. Moderně znějící death metal s vysokým oktanových číslem! Velmi dobře!

Asphyx says:

There are a plethora of different phobias, fears, things that make a goosebumps to us. One annoys spiders, another sounds the claws on the wall. These are moments that we would rather squeeze out of our memories. But we have them deep engraved in our subconscious. Sometimes I get recordings that I don't expect much from. I see the band live, I just nod my head and go away. ELYSIUM and their previous album "Nine Ways to Leave" found me in the most impossible way.

Album hit me in the head when singer threw it off the stage. You know, there were a couple of fans fighting down there and I won. It become covered by dust at home, there was nothing to crush me, or a claw me . This year, however, we are dealing with perhaps a completely different band. From the very first tone literally massive, raw sound (The Barn studio)hit my ears. Add to this the "peculiar" cover from Dahlien and suddenly you have a record that you can't love.

"The Path of No Return" is a pressurized mixture of death metal, more modern sounding elements with core imprint. I do not let such things go into my grave too often, but here I was convinced by the pressure and, above all kind of hard-to-describe dark atmosphere. I do not know what kicked the band, for some fans it may be too big somersault in style, but suddenly I have in my head literally graven grooves and music which coming to me from the speakers I really enjoy. No, ELYSIUM does not discover anything new, but they play from the heart, animally, brutally, believable. Despite initial scepticism, they have become a very pleasant surprise for me. Technique, energy, variable vocal. But mainly the atmosphere that really resembles moments in your phobias. Nightmares, fears settled deep in your mind which coming to the surface. I also like a certain variety, when the band moves from fast passages to depressive melodies. In short, ELYSIUM is one of the bands that is better to listen them than to write about them. Modern sounding death metal with high octane number! Very good!