XENTRIX - Bury the Pain
CD 2019, Listenable Records
Přiznám se, že z návratu britských XENTRIX jsem poměrně rozpačitý. Protože mi připadá, že je zde přesně definováno přísloví - do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Nebudeme si nic nalhávat, už v devadesátých letech šla kapela po dvou vynikajících deskách ("Shattered Existence" a "For Whose Advantage?") kvalitativně dost dolů ("Kin" a "Scourge"). Jakoby se z nich vytratila dřívější síla a zůstala jen matným otiskem sebe sama.
Zažil jsem sice skvělý koncert na Symbolic Festu v České republice, ale tam pánové hráli převážně právě ze zmíněných dvou prvních desek. Když na mě pak odněkud vyskočila novinka "Bury the Pain", bylo to jak reflex. Byl jsem hodně zvědavý, těšil jsem se a o to víc jsem zklamaný.
Přiznám se, že z návratu britských XENTRIX jsem poměrně rozpačitý. Protože mi připadá, že je zde přesně definováno přísloví - do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Nebudeme si nic nalhávat, už v devadesátých letech šla kapela po dvou vynikajících deskách ("Shattered Existence" a "For Whose Advantage?") kvalitativně dost dolů ("Kin" a "Scourge"). Jakoby se z nich vytratila dřívější síla a zůstala jen matným otiskem sebe sama.
Zažil jsem sice skvělý koncert na Symbolic Festu v České republice, ale tam pánové hráli převážně právě ze zmíněných dvou prvních desek. Když na mě pak odněkud vyskočila novinka "Bury the Pain", bylo to jak reflex. Byl jsem hodně zvědavý, těšil jsem se a o to víc jsem zklamaný.
Některé songy jsou totiž jak vystřižené z nahrávek METALLICY, EXHORDER, EXODUS, KREATOR, OVERKILL. To by mi zase tolik nevadilo, málokdo se tomu dnes vyhne, co ale nedokážu překousnout, tak je totální absence jakékoliv energie, drivu, síly. XENTRIX předvádějí jen obyčejný thrashing bez jakékoliv přidané hodnoty navíc. Jasně, jedná se o legendu, ale také o skupinu, která zní značně vyčpěle. Možná to bude znít troufale, ale dnes je strčí do kapsy kdejaká začínající retro smečka. Ono taky, předkládat převážně pětiminutové skladby, ve kterých se toho příliš neděje, to chce odvahu. Nemůžu si pomoc, album se mnou zkrátka vůbec nic nedělá. Je obyčejné, nudné, repetitivní. Nejvíc jsem se bál nového zpěváka (a kytaristy) Jay Walshe, ale ten svoje party nakonec zvládl velmi dobře. Škoda, že takový není i zbytek XENTRIX. Kde nejsou nápady, ani smrt nebere. Bohužel. Trošku nechápu, proč se všude píše o thrash metalovém albu roku? To jako fakt? Vždyť to nemá žádnou šťávu.
sumarizace:
XENTRIX mě letos svojí novinkou "Bury the Pain" nepřesvědčili. Najde se zde sice pár dobrých motivů, ale jako celek je album poměrně slabé. Mám pocit, že se XENTRIX stále opakují a časem se dostavuje pocit prázdnoty. Nedokážu si skladby zapamatovat a dostat je do hlavy. Bohužel. Něco málo na mě funguje, ale zbytek je jen nuda. Kam se poděla agresivita? Kam dravost? Legendární britští thrasheri XENTRIX nahráli průměrné album, které bych hodnotil maximálně šedesáti procenty.
Asphyx says:
XENTRIX didn't persuade me with their news "Bury the Pain" this year. Even though there are a few good themes, but the album as a whole is rather weak. I feel that XENTRIX repeat themself and after some time there is coming the feeling of emptiness. I can't remember the songs and get them in my head. Unfortunately. Something is well done, but the rest is just boredom. Where is the aggression? Where is ferocity? Legendary British thrashers XENTRIX recorded an average album that I evaluated maximum of sixty percent.
Tracklist:
01. Bury the Pain
02. There Will Be Consequences
03. Bleeding Out
04. The Truth Lies Buried
05. Let the World Burn
06. The Red Mist Descends
07. World of Mouth
08. Deathless and Divine
09. The One You Fear
10. Evil By Design
band:
Jay Walsh - Vocals Guitar
Kristian Havard - Guitar
Chris Shires - Bass
Dennis Gasser - Drums
