Rozhovor - PROTECTOR - Je super chodit na koncerty a znovu vidět všechny ty mladé a staré metalheads s vestami a nábojáky. ~ DEADLY STORM zine

Rozhovor s legendární thrash metalovou skupinou PROTECTOR.

Odpovídal Martin Missy, děkujeme!

Otázky připravila a přeložila Duzl, děkujeme!

Nazdar Martine!

Měla jsem možnost slyšet vaše nové album "Summon the Hordes", které bude oficiálně vydáno 26. dubna prostřednictvím High Roller Records. Musím říct „skvělá práce“! Na začátku PROTECTOR jste hráli opravdu old school agresivní thrash metal, přičemž bylo možné slyšet vlivy black a death metalu, pak jste se posunuli víc ke klasickému thrash metalu a teď jste se vrátili opět ke kořenům poctivého old school thrashe s blackovým nádechem,... což vám podle mého názoru sedí nejvíc a tohle nové album je toho opravdu důkazem! Řekni nám něco o novém albu z tvého pohledu...

Díky. Jsem rád, že se ti naše nové album líbí. Tentokrát jsme do každé skladby vložili hodně úsilí. Napsali jsme skladby, udělali nějaké změny tady a tam, nahráli to na pásku a provedli další úpravy ve skladbách, předtím, než jsme je nahráli pro album.

Mix a mastering provedl Harris Johns z Phono studia v Berlíně a také Wolfden studio ve Stockholmu. Jsi naprosto spokojený co se otázky zvuku týče a myslíš, že by jsi mohl říct (tak jako spousta muzikantů o posledním album říká), že je to v podstatě vaše nejvyzrálejší nebo nejlepší album?

Spolupráce s Harrisem Johnsem byla skvělá. Je to člověk, který stojí nohama na zemi a bylo velmi snadné s ním pracovat. Jsme velmi spokojeni se zvukem, který nám vytvořil. Myslím, že "Summon the Hordes" je velmi dobré album, ale opravdu nemůžu říct, zda je či není tato nahrávka nejlepším počinem PROTECTOR. To rozhodnou fanoušci.

Použili jste veškerý materiál který jste měli, nebo jste museli nějaké skladby vyřadit?

Nahráli jsme všech deset skladeb, které jsme pro toto album složili.

Řekni nám něco víc o textech, jsou pro tebe důležité? Kde bereš inspiraci?

Otvírák „Stillwell Avenue“ je inspirován filmem „The Warriors“ z roku 1979. „Steel Caravan“ je o životě kapely na cestách. „The Celtic Hammer“ je poctou jedné z nejlepších metalových kapel - Celtic Frost. „Two Ton Behemoth“ je o jednom z nejagresivnějších zvířat na této planetě - o hrochovi. „Summon the Hordes“ je věnována našim fanouškům. „Three Legions“ je o velké bitvě, která se odehrála mezi germánskými kmeny a třemi římskými legiemi v roce 9 našeho letopočtu. „Glove of Love“ je zábavná skladba (ve stylu Spacecake), je o hledání drog a nahlížení do tělesných otvorů pohraniční hlídkou. Všechny tyto texty jsem napsal já (s výjimkou „Glove of Love“, ke které přispěli všichni členové kapely). Texty ke dvěma skladbám napsal náš basák Mathias Johansson: „Realm of Crime“, která je o zkorumpovaných politicích a “Meaningless Eradication” která je o tom, co se může stát, když jedna země napadne jinou zemi (vymýcení kultury a jazyka napadené země).

Když už se bavíme o textech, je nějaká kniha, která zásadně ovlivnila tvůj život?

Je tu několik knih, které jsem rád četl (např. Série „The Foundation“ od Isaaca Asimova, „The long Ships“ od Franse G. Bengtssona a série „The Story of a crime“ od Sjöwall / Wahlöö), ale žádná z těchto knih neměla na můj život opravdu zásadní dopad.

Všechny vaše alba obstála ve zkoušce času, myslíš si, že i nové album obstojí?

Myslím, že ano, protože jsme se snažili na tomto albu znít tak, jako jsme zněli v 80. letech.

Vždy jsem vnímala PROTECTOR jako ne zrovna typickou thrash metalovou kapelu v porovnání s ostatními všeobecně známými thrash metaly, čím si myslíš, že je to dáno, co je to hlavní “gro”, které činí PROTECTOR odlišným od jiných kapel?

To je těžké říct, ale možná to je to, co jsi zmínila už na začátku, co nás trochu odlišuje od ostatních kapel a to to, že nehrajeme jen thrash, ale ve skladbách máme také vlivy death a black metalu.

Pojďme trochu do historie... asi nejoblíbenější album z vašich počinů je pro mě vaše první nahrávka „Misanthropy“ má zvuk přesně takový, jaký by thrash metalové album podle mě mělo mít, je agresivní a syrové. Mnoho kapel hledá svůj zvuk i několik let, myslím si, že vám se to podařilo hned s první nahrávkou, je tomu už dávno, ale vzpomeneš si ještě na to jak album vznikalo? A které z alb je tvé nejoblíbenější a proč?

„Misantrophy“ je také moje nejoblíbenější nahrávka, částečně proto, že je agresivní a syrová, jak jsi zmínila a částečně proto, že to byla moje první zkušenost ve studiu z pozice muzikanta. Nahrávání probíhalo dobře, až na to, že jsem musel hodně křičet, než se začalo nahrávat. Proto, aby můj vokál (který zněl ve zkušebně v pohodě, ale ve studiu docela na hovno) byl dostatečně chraptivý a chraplavý, tak akorát k nahrávání. Vzpomínám si, že jsme do studia přinesli nějaká alba, takže zvukař, který předtím nikdy žádnou brutálního metalovou kapelu nenahrával (s výjimkou našeho prvního dema) mohl slyšet, jaký zvuk chceme. Myslím, že jsme s sebou měli album „Seven Churches“ a Slayer. Nakonec jsme dostali naprosto jiný, ale stále zcela unikátní zvuk.

Co je pravdy na tom, že obal k téhle desce (Misanthropy) jsi v podstatě namaloval sám?

Ano. Načrtl jsem obal alba, který jsem poslal nahrávací společnosti. Myšlenka spočívala v tom, že profesionální umělec by měl namalovat lepší a extrémnější verzi. Nakonec to ale dopadlo tak, že umělec použil můj návrh a jen ho trochu dobarvil. Musím přiznat, že jsem tím byl docela zklamán.

Někde jsem v rozhovoru četla, že se ti v podstatě nelíbí žádný z obalů PROTECTOR, protože nikdy nenaplnily tvoje očekávání, čím to je a jak je to s novou deskou? Musím říct, že obal nové desky zase nenaplnil mé očekávání...pokud bych PROTECTOR neznala, hádala bych, že se jedná o nějaké heavy metalové album.... můj oblíbený obal je Golem.

Vždy jsem měl pocit, že všechny naše obaly v 80. a 90. letech nebyly profesionálně zpracované. Vypadaly nedbale a načmáraně, jako by to udělal člověk, který právě nastoupil na uměleckou školu. Možná jsem měl pokaždé příliš velká očekávání, nevím. Chtěl jsem, aby naše obaly vypadaly jako ty, které jsou „profesionálně a dobře namalované“, například „Pleasure to Kill“ nebo „Scream Bloody Gore“. Proto jsem byl pokaždé zklamaný. Obaly na našich prvních dvou „comebackových albech“, „Reanimated Homunculus“ a „Cursed and Coronated“, byly velmi dobře namalované, ale i v těchto případech jsem byl trochu zklamaný, protože umělec (Kristian Wåhlin) úplně ignoroval mé nápady a udělal si to podle sebe. Obal pro „Summon the Hordes“ je první, se kterým jsem opravdu spokojen, protože umělec (Andrej Bartulovic) vyslechl mé nápady a přetvořil mou „vizi“ do uměleckého díla přesně tak, jak jsem chtěl. Takže, pokud se ti obal nového alba nelíbí, můžeš za to vinit jen mě,...hahaha .

Jsi součástí metalové scény od roku 1986, jak vnímáš změny, které se na scéně udály? Můžeš zmínit nějaké pozitiva a negativa z tvého pohledu?

Myslím, že největší změna proběhla v 90. letech. Po „metalové dekádě“ (1980-1989) se celá scéna smrštila zpět na úroveň undergroundu. Mnoho lidí přestalo poslouchat tvrdou hudbu a otočili se k metalu zády. Musím přiznat, že jsem se také změnil v 90. letech, a to nejen vizuálně (ostříhal jsem si dlouhé vlasy), ale i hudebně. K metalu jsem se neotočil zády, ale v podstatě jsem neposlouchal nic nového co vyšlo, ale poslouchal jsem hlavně stará alba z mé sbírky. Nové milénium přineslo opět nějaké změny, myslím, že nyní je metal opět zpátky, možná ne v takové míře jako v 80. letech, ale s mnoha oddanými fanoušky. Je super chodit na koncerty a znovu vidět všechny ty mladé a staré metalheads s vestami a nábojáky.

Chybí ti ty časy, kdy se měnili kazety, časopisy, čekalo se na pošťáka, chodilo se do metalových obchodů zjišťovat co nového vyšlo, ...nebo máš radši moderní dobu – internet, stahování a streamování?

Musím přiznat, že jsem nikdy kazety neměnil, takže je to věc, kterou nemůžu postrádat, ale přesto dávám přednost koupi fyzických CD před jejich stažením na internetu.

Spousta reedic starých desek je spojena s remastrem, jsi zastáncem toho, aby autentičnost původního zvuku (přesto, že není dokonalý) byla zachována, nebo si myslíš, že je lepší remastrovat?

Nevím. Když se jedná o zvuk, je to se mnou hrozné. Byl bych nejhorší zvukař ze všech, hahaha. Proto se k této otázce nemůžu patřičně vyjádřit, promiň.

Můžeš mi stručně objasnit, proč se před několika lety RUINS OF TIME rozpadli a taky mi říct pár slov o tvé další kapele ZOMBIE LAKE?

RUINS OF TIME byl můj „comeback“ na metalovou scénu. Připojil jsem se k nim v roce 2001. Společně jsme nahráli demo a odehráli několik koncertů. Skupina se v roce 2002/2003 rozpadla. Nepamatuji si přesně proč. Dva kytaristé a já jsme pak vytvořili novou kapelu (death metalovou) s názvem PHIDION, kde jsem zpíval až do roku 2012. Také jsem zpíval v thrash metalové kapele s názvem TALION a stoner/doom metalové kapele s názvem OBRERO. ZOMBIE LAKE byl projekt, který jsem měl s několika americkými muzikanty. Natočili jsme společně dvě CD, která vyšla u Iron Shield Records. Ale dnes už zpívám jen v PROTECTOR.

Naposledy jsem PROTECTOR viděla na festivalu Obscene Extreme a byla to opravdu skvělá show! Jak na tenhle koncert vzpomínáš?

V tom obrovském amfiteátru to bylo super obzvláště s tím prostorem na pódiu vepředu před repráky, odkud každý mohl skákat z pódia. Bylo to skvělé, užili jsme si to!

V září budete hrát v Praze, můžeme se těšit na nějaký speciální set, nebo budete propagovat jen novou desku?

Zahrajeme především skladby z 80. let, několik skladeb z 90. let a po jedné skladbě z našich posledních třech desek. Takže to bude docela old school setlist.

A jedna otázka na závěr...jak vidíš tuhle sezónu pro tvůj oblíbený fotbalový tým VFL Wolfsburg?

Poslední dvě sezóny byly příšerné. VFL Wolfsburg dvakrát téměř skončil ve druhé divizi. Tento rok je to naštěstí jinak. V současné době jsou na 7. místě v Bundeslize a nehrozí, že by sestoupili ...teda alespoň ne v této sezóně.