DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 17. prosince 2018

Home » » Rozhovor - DECREPID - Směr je pořád stejný, intenzivní muzika, těžká, která nenásleduje žádné trendy.

Rozhovor - DECREPID - Směr je pořád stejný, intenzivní muzika, těžká, která nenásleduje žádné trendy.


Rozhovor s death metalovou skupinou DECREPID z Velké Británie.

Odpovídal Cristhyano Bassan.

Přeložila a otázky připravila Duzl, děkujeme!

Nazdar Cristhyano! 
Nedávno jste s DECREPID zahráli v Londýně po boku veteránů death metalové scény THANATOS a DESECRATION. Musím uznat, že jste předložili poctivou nálož old school death metalu a za mě tedy velká spokojenost. Myslím, že to byla celkově velmi povedená akce. Jak jste to vnímali vy z pozice kapely a jak jste si užili večer? 

Díky za tvá slova chvály, rád slyším, že jsi si koncert užila. V tom jak to vidím já, jakožto účinkující je jen rozdíl v tom, že my děláme hudbu, kterou rádi hrajeme, a která těší především nás, pokud se líbí i ostatním lidem, je to bonus. Byla to skvělá noc a užili jsme si spoustu legrace, na pódiu pro nás existuje pouze krev, pot a zlomený krk od metalu, těžkého a hlasitého tak, jak to má být, občas máme problémy s některými zvukaři, ne záměrně, ale jen proto, že chceme hrát prostě kurva nahlas. 


Na londýnskou metalovou scénu DECREPID vstoupili kolem roku 2005, za tu dobu se v kapele vystřídalo poměrně dost muzikantů, obzvláště na postu bubeníka. Ani ty nejsi původním zpěvákem. Naposledy se sestava měnila loni s příchodem basáka Alexe, čím to je a myslíš, že jste konečně našli sestavu, která vydrží? 

No, v roce 2005 to byli jen Danny a Tommy, ale kapela začala opravdu fungovat až v roce 2009 v sestavě - já (v té době jsem hrál také v REPUGNANT INEBRIATION), Danny (původní kytarista NECROSADISTIC GOAT TORTURE) a Steve (v té době jako občasný kytarista v NECROSADISTIC GOAT TORTURE) a od prvního alba také Marni (taktéž původně z REPUGNANT INEBRIATION), ale ten nedávno opustil DECREPID a nahradil jej Alex, takže Alex je teprve náš druhý basák, také s námi krátce hrál další Steve na kytaru, ale ten odehrál jen úplně první koncert. Já jsem byl v roce 2016 z osobních důvodů na několik měsíců mimo kapelu. Tom, náš bubeník je s námi už víc než dva roky, před ním byli bubeníci největší problém. Z různých důvodů jsme nemohli najít někoho, kdo by vydržel delší dobu, měli jsme spoustu bubeníků, v podstatě máme čtyři nahrávky včetně dema a živáku nahrané čtyřmi různými bubeníky, každý nahrál jednu věc a naše dalším albu bude s pátým bubeníkem. A to nezmiňuji ty, se kterými jsme nic nenahráli. Ale s Tomem a Alexem se teď cítíme jednotní a máme pocit, že jsme na správné cestě. Tom je našim bubeníkem nejdéle a doufáme, že to tak zůstane i nadále. 


DECPERID vydali dvě dlouhohrajicí desky a to “Devoted to Death“ (2011) a „Osseous Empire“ (2015), obě alba mají velmi dobré hodnocení, můžeš vzájemně porovnat tyto dvě nahrávky jak zvukově, tak i produkčně? 

Dvě velmi odlišná alba, pokud jde o zvuk a produkci. První album je velmi syrové, nahráli jsme ho v malém studiu v Margate asi za týden, chtěli jsme zvuk, jaký máme, když hrajeme živě, takže ve skutečnosti nic nebylo přidáno a pokud se zaměříš například na můj vokál, nejsou tam žádné efekty, úplně holý a tak je to s celým albem. Druhé album, kdy jsme se upsali Xtreem Records, jsme se rozhodli, že půjdeme o úroveň nebo dvě výš, takže jsme nahrávali v Priory Studiu s producentem Gregem Chandlerem (ESOTERIC), který se postaral o mix a mastering alba, takže je mnohem surovější, intenzivnější, živočišnější, s větším důrazem na detaily. Strávili jsme ve studiu 10 dní a s výsledkem jsme byli náramně spokojeni. 

Jakým směrem se budou DECREPID ubírat do budoucna a pracujete už na nové desce? 

Třetí album máme téměř dopsané, odhaduji, že z devadesáti procent je připraveno, Pokud půjde vše hladce, tak v roce 2019 máme v plánu nahrát desku. Směr je pořád stejný, intenzivní muzika, těžká, která nenásleduje žádné trendy. 

Kdo je hlavní skladatel, kdo se stará o texty a jak probíhá samotný proces skládání nového materiálu?

Neexistuje hlavní skladatel, všichni přispívají riffy a nápady, a tak stejně je to i s texty. Napsal jsem asi polovinu všech textů a druhá půlka jsou nápady všech ostatních členů. Tvořit společně je pro nás ten nejlepší způsob. 


Chodíš rád do studia nahrávat materiál? Co je na nahrávání nejlepší a nejhorší část? 

Já osobně si to moc neužívám, považuji to za nudné, dlouhé hodiny a mnoho pokusů o to dosáhnout dokonalosti, cítím se jako v práci, ale užívám si následně výsledek. Nejhorší věcí je rozhodně nekonečné opakování, nejlepší věc je, když se ti to konečně podaří. Ale nic nepřekoná hrání naživo! 

Ve skutečnosti máš brazilské kořeny. Jaké to bylo být fanouškem extrémní muziky v Brazílii? Byl metal obecně populární a jak těžké bylo dostat se k muzice a merchandise, máš nějaké informace, jak to tam vypadá v současné době? 

Brazílii jsem opustil už téměř před dvaceti lety, ale zažil jsem metalovou scénu devadesátých let, dostupnost koncertů s dobrým zvukem byla tristní, ale nicméně podzemní scéna byla skvělá a byla zde spousta kapel. Koupit věci už nebylo tak jednoduché, pokud nějaké brazilské vydavatelství něco vydalo, nebyl to problém sehnat, jinak jste museli kupovat věci z dovozu, které vůbec nebyly levné, ale celý můj malý plat padl na CD, a předtím vinyly. Je zajímavé, že jsem žil v době kdy vinyly nebyly natolik zajímavé a byli v úpadku a CD byli na vzestupu a tvrdilo se, jsou lepší než vinyly, což byly samozřejmě kecy, ale většina lidí tomu věřila, dnes už tomu tak není. Trička byla většinou falšovaná, takže si mohl najít své oblíbené kapely, ale ne zrovna v dobré kvalitě. V té době to nebylo běžné pro zahraniční undergroundové kapely, aby se vydaly na turné po Jižní Americe, abyste měli nějakou představu, kdy k něčemu takovému došlo, tak například Napalm Death hráli v mém městě v roce 1996 nebo 1997 (nepamatuji si to přesně), ale byl to jako sen, který se stal skutečností. Fanoušci byli doslova ohromeni. Staré dobré časy... 


V současné době působíš na pozici zpěváka v poměrně nové brutal death metalové kapele KEELHAULING, se kterou zanedlouho vydáte svou první nahrávku. Můžeš nám říct pár slov o tomto projektu a ambicích, které s tímto uskupením máte? 

Je to tak, tahle kapela je v podstatě tvořena členy dvou kapel a to DECREPID - já (hlavní vokál), Tom (bicí a doprovodný vokál) a THE SKEPTIC (původně brazilská kapela, nyní usídlena v Londýně) Lander (kytara a vokály) a Jeff (basa a doprovodný vokál). Nahráli jsme naše první EP a zatímco se spolu bavíme, tak se mixuje zvuk, mělo by to být venku někdy začátkem roku 2019. Základní myšlenkou hudby KEELHAULING je intenzita, rychlost a brutalita bez hranic. Naším cílem je rozšířit povědomí o kapele prostřednictvím EP a doufáme, že brzy začneme hrát i naživo. 

Zároveň jsi i bubeníkem v atmosféricko black metalové kapele NatasliveD, není to trochu skok od old school death metalu či brutal death metalu? Který hudební žánr je ti tedy bližší? 

Ano, jedná se o projekt s mým velmi blízkým přítelem Carlosem, který žije v Brazílii, hráli jsme kdysi společně v death metalové kapele v 90. letech s názvem NO BLEST. Musel jsem se odstěhovat, ale nadále jsme zůstali v kontaktu, měli jsme stejný vkus co se týče black metalu a já jsem vždy chtěl nahrát něco na bicích. Hrál jsem v minulosti na bicí i v jiných projektech, ale NatasliveD byl nápad a šance udělat znova něco s Carlosem a navíc technologie nám to v současnosti umožňuje navzdory vzdálenosti. Nahrál jsem bicí tady ve Spojeném Království a poslal to Carlosovi, který nahrál všechny ostatní nástroje a vokály. EP jsme si vydali sami asi před měsícem a zatím se nám dostává pozitivních ohlasů. Vždycky jsem byl fanouškem black metalu, ale NatasliveD objevuje ještě temnější, ponurejší stránku věci, znamená to, že to zní jako neutichající pohřební pochod, takže žádné rychlé riffy, jen smutek, žal a zoufalství. Řekl bych, že death metal je můj oblíbený hudební žánr, ale poslouchám všechny druhy metalu od Sabbath po Nile, pokud chápeš jak to myslím. 


Blížíme se do závěru, takže jaké jsou vaše plány DECREPID do budoucna? Vypadá to trochu jako vaše dubnová tradice vyrazit na tour, co rok 2019, zopakujete si to? 

Třetí album je hlavním cílem pro příští rok, doufali jsme, že udržíme naše tradiční turné, ale v příštím roce to nemůžeme zvládnout, protože musíme najít čas na nahrávání, bohužel máme pracovní závazky mimo kapelu, což nám ztěžuje najít čas věnovat se naplno jen kapele, ale je to boj, za který jsme šťastní a ochotně jej svádíme, neboť naši snahu nic nezastaví. 

A jednu „jednoduchou“ otázku na závěr. Které kapely považuješ za nejzásadnější v historii death metalového žánru a proč? 

Mohl bych se zmínit o mnoha kapelách, ale zjednoduším to a řeknu jen dvě slova – MORBID ANGEL, to byla kapela, která otřásla podzemní scénou jejích intenzitou, výstředností a brutalitou a pro mě osobně změnila hodně, vzpomínám si, když jsem poprvé slyšel MORBID ANGEL na začátku 90.let, otřáslo to mnou až do morku kosti a já našel smysl pro hudbu, ale to je jen můj skromný názor. 

Bylo mi potěšením si s tebou popovídat a dozvědět se o tobě a DECREPID víc, díky za tvůj čas a poslední slova jsou tvoje Christhyano.. 

Rád bych ti poděkoval za příležitost a tvůj zájem, pokračuj v dobré práci, o které si myslím, že je pro undergroundovou scénu velmi důležitá. Ať je to staré, ať je to špinavé a hlavně ať je to metal! Potkáme se všichni v pekle!

Share this games :

TWITTER