We are 4 - thank you!/ slavíme čtyři roky, děkujeme!

Vážení a milí čtenáři, rád bych vám moc poděkoval za přízeň! Dnes jsou to čtyři roky, co byl založen tento skromný fanouškovský blog. Jsem moc rád, že mě/nás navštěvujete a hlavně že se vracíte. Hrozně moc si toho vážím a vaše kladné ohlasy mě nabíjí další energií. Nejsem/nejsme a nebudeme nikdy klasický webzine, nejsem a nebudu přísný hudební kritik. Stále jsem jen obyčejným fanouškem, který s vámi rád popije pivo, zařádí s chutí pod pódiem a pokecá o nové hudbě. 

Máme za sebou skoro 3 tisíce! článků, denní návštěvnost vytaženou z prvotních 200 každodenních čtenářů, po čtyřech letech na cca 3500 denně (valná většina ze zahraničí), což je myslím, na jednoho malého českého blogera a čtyři roky psaní, snad slušné číslo. Neusínám ale na vavřínech, pořád věřím na poctivou mravenčí práci. 

Nemůžu psát a podporovat všechny, dokonce ani nemůžu být na všech koncertech, není to v lidských silách. Ale snažím se, co síla, peníze a čas dají. 

S dovolením bych rád poděkoval holkám překladatelkám (Duzl, Markéta a Petra), které mají tu sílu a překládají má mnohdy komplikovaná souvětí, rozhovory (které už i samy skvěle dělají). Díky Michalovi i Lence za parádní fotky (a za celkovou podporu!), protože bez nich bych měl na stránkách jen ty své, které se mnohdy nepovedou.

Hlavně ale díky vám všem, kteří se mnou máte trpělivost, přijdete a poděkujete. Vážím si toho. 

Svůj třetí rok oslavily i Příběhy mrtvého muže, které jsou mojí soukromou výpovědí a soupisem zážitků z devadesátých let. Příběhy jsem původně začal psát jako takovou poctu, vzpomínku. Jsem rád, že se vám líbí. Slíbil jsem si, že budu nadále pokračovat. Pak uvidím, zda je nevydat knižně, případně navážu zážitky z Plzně, kam jsem se přesunul. Tam začalo být na vysokoškolských kolejích pěkně veselo. Ale to je všechno ještě ve hvězdách. 

A Asphyxovy zápisky? Jsem až udiven, jak některé zaujaly, byly různě citovány a sdíleny. Vypadá to, že mí čtenáři jsou na stejné vlně jako já. Koneckonců, to byl i můj původní záměr. Udělat si na světě místo, kde bude extrémní metal hlavním tématem a mezi všemi těmi lebkami, zombie, hroby a vyhřezlými střevy bude cítit pohoda a nadšení z muziky jako takové. Plníte mi sny, víte o tom? Musím vám za to vyseknout poklonu až k zemi!

Poděkovat musím ale hlavně svoji rodině za trpělivost, že jsou shovívaví u mých nevyspání z koncertů, za večery, kdy místo toho, abych se věnoval jim, tak smolím slova a věty. 

Dělám tohle všechno zadarmo, ctím pravý underground, jsem srdcař. Někomu se to nemusí líbit, ale já už zkrátka jiný nebudu. Ano, zažil jsem už i kritiku - občas si někteří myslí, že musím být všude, musím psát o všech a že jsem hudební webzine - ne, není to tak! Jsem jen stará metla, která píše o svých pocitech z desek, dělá rozhovory s kapelami, které mám rád a chodí na koncerty, na které chce - nic jiného v tom nehledejte.

Díky vám všem přátelé, kteří ještě v dnešní době čtete! Podporujte muziku a poslouchejte ji srdcem! Jakub, zvaný Asphyx

--------------------------------------

Thank you very much to all my friends who visits our DEADLY STORM blog! We celebrate four birthday today! Cheers! Support underground and good extreme music!