Rozhovor s legendární kapelou MONSTROSITY z USA.
Odpovídal Lee Harrison.
Přeložila a otázky pokládala Duzl, děkujeme!
Nazdar Lee!
Po dlouhých 11 letech od posledního vašeho počinu jste minulý týden u Metal Blade vydali album s názvem „The Passage of Existence“. Co bylo důvodem, že to trvalo tak dlouho? Byli jste zaneprázdněni působením v ostatních kapelách, nechtěli jste nic uspěchat nebo jen nebyl materiál či inspirace?
Nezačali jsme skládat až do roku 2011. „Eyes On The Abyss“ byla první skladba, kterou jsem pro nové album napsal. Vytvořil jsem demo a poslal to Mattovi Barnesovi a on to vzal a osázel ho riffy. Má stále stejnou melodii, ale riffy jsou o něco víc propracovanější. Druhá skladba byla „Kingdom of Fire“ a to je skladba, kterou jsme ve zkušebně hodně hráli, abychom dali dohromady všechny její části. Pak jsme ji odložili a několikrát jsme ji znovu přepracovali. To je něco, co rádi děláme a tohle je jedna z těch skladeb. Dostali jsme se do bodu, kdy jsme měli všechen materiál a bylo to jen o tom vše připravit a domluvit studio, Takže to bylo kolem roku 2015, kdy jsme začali nahrávat bicí. Ostatní kapely opravdu neměly vliv na Monstrosity, bylo to jen na nás, než jsme připravili vše, co se týkalo nahrávání. Pokaždé to chvílí trvá, než se dá všechno dohromady, ale tentokrát to rozhodně trvalo déle.
Kdy jste se rozhodli, že uzrál čas napsat novou desku Monstrosity a jak dlouho potom materiál vznikal? Jak probíhal celý proces tvorby nového materiálu? Někde jsem četla, že jste nahrávali a mixovali ve třech různých studiích, co je na tom pravdy?
Bicí jsme nahráli v Audiohammeru v Sanfordu. Je to severně od Orlanda (FL), asi 20 minut. Místnost byla dřevěná kajuta, která měla skvělý zvuk a strávili jsme tam asi tak týden nahráváním bicích. Měl jsem kytarové stopy, podle kterých jsem hrál, takže to byl spíš Jason Suecof a jeho asistent se mnou hrajícím na bicí. Zabralo nám to hodně času, než jsme zjistili, které tóny znějí nejlépe a měli jsme asi 20 Zildjianů, které jsme postupně měnili sem a tam, kousek jsme nahráli a porovnali s tím, co jsme měli nahráno předtím, abychom slyšeli, které činely zněly nejlépe. Bylo to únavné, ale udělali jsme si na to čas a dokončili to. Jakmile jsme měli dobré stopy pro bicí, vzal jsem to zpátky do Tampy a Mark použil stopy, které jsme doposud měli s mými bicími. Nakonec to nahradil všechno, ale začali jsme s tím, jako základ. Všechny strunné nástroje jsme nahráli v Markově studiu Ascension Sound a pak jsme nahráli vokály ve studiu Obituary dole v Gibsontonu. Je to asi půl hodiny ode mě (Tampa), oni byli vybaveni k nahrávání vokálů, což my jsme nebyli, takže jakmile nám to nabídli, tak jsme to vzali. Fungovalo to velmi dobře. Vím, že Mike Hrubovcak byl ve stresu, protože jsme měli jen omezené množství času na jeho vokály, ale zvládli jsme to.
Musím říct, že za mě rozhodně povedená záležitost! Album je svým způsobem přímočaré, ale zároveň dynamické. Má poměrně dost organický zvuk a texty jdou ve šlépějích starých Monstrosity… jste spokojeni s výsledkem a jaké máte zatím ohlasy na tohle album ze strany fanoušků a metalových médií?
Jak už jsem zmínil, strávili jsme spoustu času hledáním správných tónů a basa to podtrhla skvěle. Na předchozích albech byly vždy stížnosti ohledně basy, takže jsem se chtěl na tomto albu na basu opravdu zaměřit. Myslím, že nakonec všechno má v mixu své místo, takže to můžete "ohulit" naplno a stále to zní dobře. Není to zvuková koule. Pokud jde o reakce, myslím, že jsme vyhladověli všechny čekáním na nové Monstrosity, takže fanoušci byli docela zběsilí, když jsme zveřejnili první video upoutávku. Myslím, že nám to pomohlo, že jsme na chvíli odešli a pak měli dá se říct „comeback“, přestože to není takové, jako kdybychom skončili úplně. Jsme jen perfekcionisté a někdy najít dokonalost zabere trochu času. Všechny záležitosti s obalem a vydavatelstvím k tomu přidali potřebný čas k tomu, abychom to dokončili, ale všem se album líbí. Rozhodně si u tohoto alba všimnu rozdílů, v porovnáním s předchozími, což je dobré! Vždycky jsme měli dobré recenze, ale myslím, že všichni jsou naladěni, takže bychom mohli oslovit větší publikum i díky všude přítomným sociálním médiím a dostupnosti streamovacích služeb. Vím, že oslovíme více lidí také díky webovými stránkám, jako je YouTube a podobně.
Co považuješ jak hudebně, tak i textově za nejsilnější „gro“ Monstrosity?
V tomto okamžiku si myslím, že naše „gro“ je náš rukopis. Chceme mít album, které má vrcholy a hloubky. Nejen to pustit a mít každou skladbu stejnou. Takže když jsem dával poslední album dohromady, snažil jsem se mít variace a věci, které jdou a pohybují se na místech, které je potřeba navštívit. Dívám se na to jako na celek a je skvělé, že jsem schopen držet v ruce vinyl, kde jsou všechny ty nápady pohromadě a vidět to jako komplexní balíček. Nebylo to snadné, ale ujistili jsme se, že hudba a skladby jsou tak jak mají být a jen doufáme v to nejlepší. Mark Lewis, který s námi spolupracoval na mixu zvuku basy odvedl dobrou práci. Pravděpodobně jsme ho dohnali k šílenství, ale výsledky mluví samy za sebe.
Můžeš zhodnotit, jak se změnil váš rukopis od začátku devadesátých let, vůči vaší současné tvorbě?
Dobrá tedy,…myslím si, že na „Imperial Doom“ jsme měli vybalancováno mezi brutálním stylem a trochou vlivu techniky v dobrém poměru. Na „Millennium“ jsem měl nového kytaristu Jasona Morgana, kde neexistovaly limity. Ten chlap byl monstrum a chtěl jsem toho plně využít tím, že jsem napsal skladby jako Fatal Millennium, Dream Messiah, Devious Instinct, atd. Ty skladby jsou skvělé tak, jak jsou, ale na živo už tak dobře nefungují. Byly příliš složité ve všech směrech. Bylo to dobré z mnoha důvodů, ale my jsme chtěli zpátky ubrat technické části a namixovat to zase na hraně brutalu. Snažíme se najít dokonalou rovnováhu, protože stále rádi hrajeme šílené věci starých časů, snažíme se však udržet pár záchytných bodů a zapamatovatelných částí. Takže po „Millennium“ jsme chtěli víc kombinací dvou stylů a samozřejmě máme sem a tam nějaké doomové části. Jay Fernandez přinesl melodičtější styl na „In Dark Purity with Suffering To The Conquered““ a „ Angels Venom“. Takže po tom se jednalo o psaní skladeb, které mají balanc brutalu, ale jsou vražedně zahrané a chytlavé. Z nového alba je to jako skladba „Haiv“ ta obsahuje všechno tohle šílenství nebo jako skladba „Cosmic Pandemia“, ta je prostě přímočará a nasypaná.
A co zkušenost, kterou jsi za poslední roky vstřebal při nahrávání, psaní a produkci vlastní hudby. Můžeš nám říct nějaké pozitiva i negativa spojené s touto prací?
Je to stále proces učení. Při nahrávání přicházím s malými experimenty a věcmi, kterých se snažím dosáhnout. Při každé show se něco dozvím a aplikuji to do své rutiny. Technologie se stále mění, takže s tím musím držet krok, ale není to vždy snadné. Pořád je to něco. Je to trochu lepší s mixováním nahrávek. Necháme zvukového inženýra dostat se do bodu blížícího se dokončení a poslat nám to, abychom si to poslechli a pak to připomínkujeme, místo toho, abychom tam seděli, zatímco oni kalibrují každý tón a my se nudili. Na našich starších nahrávkách jsme byli mladší a měli jsme pocit, že musíme dohlížet na každý krok procesu, ale nyní máme lepší představu o tom, kam směřujeme, takže můžeme jen počkat na konečný mix a pak se podle toho přizpůsobit. Na tomto albu to bylo hlavně o úrovni basy. Původně to bylo hlasité, nicméně jsme cítili, že to až příliš šlape na kytary, takže jsme to několikrát vraceli a předělávali a zafungovalo to. Konečný výsledek je skvělý. Vím, že Mike Poggione z toho má radost, což je dobře. Nechci, aby se lidé cítili, jako by byli pohřbeni, ale v minulosti se basy většinou řídily kytarami, takže jsme je nemohli vytáhnout, protože by to bylo stejné, jen víc bahna. Což není nic dobrého, takže tentokrát jsme napsali basové party, které se hodí k bicím a klíčovým riffům, ale mají svou vlastní linii, namísto, aby to bylo „jednohlasné“. Nakoplo to skladby a přidalo to novou dimenzi. Chtěli jsme, aby to všechno bylo samostatné a nepokoušeli jsme se hrát odpad, který nezní dobře. Ujistili jsme se, že každý má své vlastní části, aniž by od nich cokoli odvracelo pozornost.
Jaké jsou vaše nejbližší plány? Můžeme se s novou deskou těšit i příchodu nějakého evropského turné? Máte již nějaké nabídky? …Navíc za necelé dva roky Monstrosity oslaví 30ti leté výročí na metalové scéně, plánujete s tím spojené nějaké aktivity, oslavy, přemýšleli jste o tom už?
Na výročí jsme opravdu nepomýšleli, ale je to skvělé. Doufali jsme v turné s vydáním nového alba, ale náš zpěvák Mike měl nějaký konflikt s termíny, takže jsme to odložili až po Novém roce. Diskutovali jsme s našim agentem - co, kdy a kde, tak snad už to brzo budeme mít potvrzené. Bylo to připravené, tak doufejme, že to klapne. Pokud jde o nahrávky, nedávno jsme provedli remaster katalogu s Alanem Douchesem, který remastroval „Death“. Jako bonus jsme nedávno udělali singl „Millennium“, „In Dark Purity“ a demo“ Slaves“ a "Masters“. Přehrával jsem si nějaké stopy v mém studiu a doufám, že se mi podaří získat Suecofa, aby je v určitém okamžiku remixoval a případně jsme vydali luxusní edici s originálním mixem, novým mixem a demem. Máme materiál a stopy těchto nahrávek. Samozřejmě, že to nebude reálně brzy, protože se chceme soustředit na nové album a Metal Blade jako první vydá reedici „Spiritual Apocalypse“ a „Rise to Power“, takže máme trochu času na to, abychom to všechno vymysleli. Ale já na tom všem v zákulisí pracuju a mám v plánu znovu nahrát album „Imperial Doom“ a konečně z toho mít dobrou nahrávku. Něco, na co bychom mohli být hrdí, místo verze, která vyšla. Vím, že tu desku lidé milují, ale zní strašně a my jsme první, kdo to přiznal. Takže to chceme napravit a hodit to na YouTube pro lidi, kteří mají rádi originál. Snažím se o to, abych náš katalog obnovil co nejvíce.
Každý z vás hraje minimálně v dalších dvou až pěti kapelách, myslíte si, že je možné se věnovat několika projektům naplno, nebo se projekty vzájemně „okrádají“ o čas? Jak se vám daří synchronizovat společný čas, jsou jasně stanovená pravidla, které kapely mají absolutní přednost?
Všechno to úžasně klape. Některé z projektů úplně nefungují nebo stále dávají věci dohromady, takže nezaberou žádný čas. V případě Mika Hrubovčáka, ten žije v New Yorku a má tam v New Yorku kapelu, s níž pracuje. Věř tomu či ne, ve skutečnosti je spousta času na všechny tyto projekty. Snažím se spolupracovat s kluky, kteří jsou profesionální hudebníci, rádi dělají hudbu a mají to v krvi. S takovými, kteří mohou přijet, odehrát skladby tak, jak by měly být, a pak se vrátit k čemukoliv jinému, co dělají. Projekt, jako je Lavoizen, který je mým sólovým rockovým projektem, je jen experiment na moje vokály a soustředění se na tu část svých vlivů, na kterých jsem vyrostl. Více na rockové scéně, ale je to dobrý heavy rock. Je pro mne velká zkušenost s učením a vidím, kam až můžu jít na hranici mého muzikantství. To, co dělám je pro mě zábava. Nechodím denně do práce. Hudba je mé živobytí, takže se snažím využívat volný čas a pokouším se do hlavy dostat rozdílné nahrávací techniky nebo triky Photoshopu nebo dělat něco, co mě v hudbě nějakým směrem posunuje. Někteří kluci jsou jen bubeníci a nedělají nic jiného. Doporučuji naučit se hrát na co nejvíce nástrojů jen můžeš, které ti pak pomohou na tvém hlavním nástroji. Je to prostě tak ... Každopádně, zpět na "okrádaní"? Zatím ne, a my máme ve skutečnosti náhradu za Marka Englishe, kdyby byl časový rozvrh Deicide v rozporu s tím naším. Abych byl upřímný, mám k dispozici krátký seznam všech pozic. Kapela přežila s úplně jinými sestavami a používáme různé hráče v závislosti na tom, co se zrovna děje a myslím, že fanoušci chápou, že to je prostě život, a to je to co v tuhle chvíli očekávám. Někdo nemůže, nebo mají něco jiného, takže mám několik hráčů, které točíme, záleží to pouze na tom, co se děje. Náš basák žije na Ukrajině, takže už teď je jasné, že použijeme jiného basáka pro americkou show. Momentálně to bereme tak, jak to prostě přijde. Chceme hrát jen dobré akce, a ne po utopených barech v každé zapadlé vesnici. Dělali jsme to, ale nikam nás to neposunulo. Konec konců chceme také zvýšit kvalitu živých vystoupení. S osvětlením a zvukovým zařízením, pěkné PAčko a ne nějaké praskající repráky na vyhození. Snažíme se být jen trochu strategičtější v akcích, kterých se zúčastníme, nejen skočit hned po první nabídce, kterou dostaneme. Prostě nestojí za to, aby kapela vypadala špatně, protože stage není dostatečná, nebo je tam nějaký jiný problém. Chceme, aby fanoušci byli smeteni a ne aby vychladli. Je to jako kdybys do své práce díky diletantství nic nevložil a my se snažíme držet krok s nejnovějšími technologiemi tím, co se děje se zvukem. Chceme prostě znít jako na albu.
Jsi v podstatě veterán death metalové scény, když se ohlédneš za tvými začátky a porovnáš to s dnešní dobou, myslíš si, že scéna se stala již uzavřenou záležitostí a klade si své limity, nebo vidíš stále prostor pro její vývoj a posun?
LEE: Vždycky se objeví nový talent, takže je tu stále něco, k čemu směřovat. Myslím, že death metalová laťka byla nastavena a žádná nová kapela nebude považována za retro nebo nějaký mix death a black metalu. Může to být matoucí. Myslím, že je tu spousta nových talentů, a zdá se, že vycházejí z mnoha různých stylů. To je to, co vidím. Je to záplava hudby, takže je opravdu těžké držet krok se všemi. Je tu tolik sub žánrů, a jak už to tak bývá, něco je dobré, něco špatné, prostě musíte zjistit, co je co. Monstrosity tady byli od začátku a hráli jsme ve všech klubech: CBGBs, Whisky A GoGos, Z7s, Trocaderos, Riviera Theaters, Masquerades, ... Odehráli jsme skvělá tour a teď je našim cílem udělat krok a posunout to dál a prostě přivést tyto skladby k životu vražedným způsobem.
Díky moc za tenhle zajímavý rozhovor Lee! A poslední slova pro všechny staré i nové fanoušky Monstrosity po celém světě jsou tvoje….
LEE: Díky za rozhovor. Doufám, že všechny uvidím na turné. Nezapomeňte si poslechnout album a pokud vás to nechytí na poprvé, nechte to ještě několikrát protočit. Věřte mi! Koukněte se na nové album „The Passage of Existence“, na reedici „Spiritual Apocalypse“ a „Rise to Power“ a podívejte se na náš nový exkluzivní design triček na www.conquestmusic.com. Najdete nás na tour po Novém roce!
