VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
Promoter: https://thrashnightmarefestival.webnode.cz/
Howgh! Dnes si vás dovoluji pozdravit jako indiáni Lakotové ze siouxského svazu. V jejich řeči je to velmi přátelský pozdrav a krásně vystihuje to, co se v sobotu odehrávalo na srazu všech thrashových indiánů v Písku. Zúčastnil jsem se již potřetí, znovu navnaděn skvělou atmosférou, spoustou známých, vstřícnými lidmi, pohodou a hlavně kapelami, které jinde neuvidíte.
Jsem už starej válečník, který mezi všemi těmi mladými vlčáky občas vypadá lehce vypelichaně, ale vězte, že pořád dokážu zapařit. Bývám víc unavený, s holkama už jen povídám, ale muziku si pokaždé užiju na sto procent. Je sobota ráno, já volím jedno ze svých 300 metalových triček. Taky křiváka, džíska už mi dávno není. No tak co, jsem spíš indián z death metalového kmene, ale víte, ono se dřív na to tolik nehrálo. Lidi poslouchali hlavně hudbu a bylo jim tak nějak jedno, co je to za styl. Vybírám si pečlivě, koncertů máte na každém rohu tři prdele, ale Písek zvítězil - protože NECRODEATH, protože SODOMIZER a RAVENOUS. Srdci neporučíš.
Jedu vlakem, tentokrát holky (díky Duzl!) zařídily ubytování, tak je to víc na pohodu. Tedy, samozřejmě se ihned vyndám v hospodě, snažím se být vtipný a jsem šťastný, že jsem "mezi svými". Ono vůbec, celá sobota je taková opravdová, je hodně znát, že kluci pořádají akci srdcem a jediné, co z toho mají, je (i naše) radost. A to já oceňuji, tu obrovskou porci práce, nadšení. Je to cítit na každém kroku, vidět v každým vysmátým ksichtu.
Jde se na rozplavby, které jsou mocné. Pivo já rád, tak jsem ve svém živlu. Potkávám zástupce kmenů z Prahy, Slovenska, Moravy, spoustu cizinců. Do Písku se sjeli všichni náčelníci z dalekého okolí, aby uctili thrash metal. Řeknu vám ještě jednu věc, já když tenhle report píšu, tak mi pořád odbíhají myšlenky, těch zážitků, setkání, objímání, mnohdy i dojetí bylo tolik, že by to vydalo na román. Pojďme raději do Divadla pod Čarou, stejně už jsem rozjetej jak rezavej vlak. Beru holky/kočenky s sebou, dneska jim to moc sluší. Prostředí je tady super, personál taky, pivo srkám s chutí. Co si víc přát? Usedáme ke stolu, báníme imaginární dýmku míru. Jde se na metal.
WILDHUNT (thrash/heavy metal, Rakousko) - jedná se o moje vůbec první setkání s kapelou. Rakouský thrash ve staré syrové podobě, ale i spousta melodií. Nejdu vyloženě do kolen, ale rozhodně se jedná o velmi solidní vystoupení. Pivko a thrash, jsem vcelku spokojený.
WILDHUNT is the band which you can see in two possible ways. First, you judge them as a copy of old and classic thrash metal records. Or second, you accept their game. As a person who likes old school thrash metal league I like this gig. Killer thrash!
PREDICTION (black/thrash metal, Rakousko) - další thrashoví Rakušané, tentokrát s notnou dávku černoty ve skladbách. Podobná hudba, nasáklá starými VENOM, HELLHAMMER, mi koluje v žilách odnepaměti. Byl jsem doslova nadšený. Tohle byla absolutní hniloba a zásah přímo do mého nitra! Vynikající!
The dirty black/thrash PREDICTION casted up among us a really moldy carcass. Sharp, uncompromising thrash with morbid melodies, cruelty and power. Metal that cuts like a cleaver! Absolut moldy! Graves were open!
RAVENOUS (old school thrash metal, Rakousko) - pro podobná vystoupení a zážitky stojí za to žít! To, co totiž předvedli tihle veteráni thrashe, bylo jedním slovem strhující. Splněný sen, viděný poprvé naživo. Masakr v márnici, riffy ostré jako skalpel, totální nasazení. Kult nad kulty a nepopsatelná energie. Takhle to mám asi nejradši, hezky na hrobníkově lopatě! Totální masakr!
When listening I was minced like some pretty crushed meat. Hydra from the 90th was back and it roars again liked wild beast loose from the chain. Loud, fast and really cruel. Tear down all the idols! Break the wall with a hammer and hear honest, real thrash metal from the masters in their field! Old school metal forever! RAVENOUS rules!
LAHAR (fast thrash metal, Česko) - přiznám se, že tvorba této smečky jde tak nějak mimo mě. Z desek mi přijdou až příliš uřvaní, naživo snad ještě více. Chvíli postojím pod pódiem a po chvíli zjišťuji, že mě víc baví rej fanoušků, než samotná kapela. Sorry, ale jdu po pár fotkách na pivo.
SODOMIZER (black/speed metal, Brazílie) - nadkult! Smíchejte staré dobré SODOM s MIDNIGHT, POWER FROM HELL a MOTORHEAD. Podávejte mokvající, se zkaženou krví v žilách. Tohle bylo inferno! Jihoamerická špína par excelence! Riffy prašivé jako metal sám, neurvalý hlas, pánové na pódiu málem vypustili duši. Další splněný sen a za mě asi nejlepší kapela celého festivalu. Jakoby mi někdo stál celou dobu koncertu těžkou okovanou botou na prsou! Peklo, špína, smrt! Inferno!
The gig recalls the echoes from the underworlditself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the concert. I'm fascinated by bad and ugly mood of the presentation. This was how I imagine sounds ofhell. SODOMIZER moved on the border between our and other world with morbid elegance. The music herereminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It was like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Black/speed metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!
NECRODEATH (thrash/black/death metal legenda, Itálie) - byl jsem již notně vyčerpaný neustálými indiánskými tanci, ale legendu všech legend jsem si nemohl nechat ujít. NECRODEATH přišli, zničili nás, rozsekali na malé kousky, rozmělnili na prach. Zapálili onen svět, strhli všechny modly a odešli středem. Psal se přede mnou kus kdysi zažité historie, jako nějaké zombie se ploužily, utíkaly kolem mě skladby, které jsem poslouchal, když jsem byl mladý indián. Jsem až dojatý, protože bych nikdy nevěřil, že uvidím jednu ze svých velmi oblíbených kapel naživo. Bylo to skvělé, nihilistické, šílené, zabijácké. Víc ze mě nedostanete. Hroby se opět otevřely!
The Hell is on fire! And it is like this because of NECRODEATH, the maniacs from Italy. A band which reminds the old thrash/black metal pilgrims from the old days who were the exact type of band which catch your heart if you are a fan of the old school music. There was only a few band which are able to call the Satan itself. NECRODEATH made it happen. Welcome on an excursion to the Hell. An old gig which is recorded with an unbelievable feeling! An concert which would chop your meat of bones! Great!
Jestli pak víte, co udělá indián, když má za sebou veškeré tance pro vyvolání starého dobrého Manitoua? Jasně, jde chlastat, kecat s kapelama, tokat s holkama, fotit se, dělat blbosti, řvát cestou po městě. Byli jsme jak kmen Šošonů na válečné výpravě. Máme metal v sobě, mnozí z nás snad od narození, jsme šťastný a já zase všem říkám, jak je miluju a jak se mi tady líbí. Mám objímací náladu, několik promile v krvi, ale to k tomu tak nějak patří. Asi jako thrashová víra k indiánům, k mrtvému zimník a penis víte kam. Opiju se ještě víc a zbytek bych radši nerozmazával, jsem jinak solidní pán, něco by mělo raději zůstat pod rouškou tajemství a tmy. Jojo.
Organizace byla jako vždy na velmi dobré úrovni. Oni sice kluci působí jako punkáči, ale jsou total metal a je to hodně znát, takže jako prdelky, ale taky spousta skvěle odvedené práce. Klobouk dolů, moc dobře vím, o čem mluvím (DEADLY STORM FESTIVAL mluví za vše). Se zvukem jsem byl taky spokojen, pivo mi šmakovalo (jak jinak). Nebylo si na co stěžovat.
Akce se zúčastnilo lidí jako máku (přes 300!). Bylo vidět, že to v Písku žije. Ubytováni jsme v pensionu Buly, kde nám je fajn. Jsem na pokoji s Lenkou, tak je legrace a příjemně. Děkuji za milou společnost!
Rána, kdy jsem po koncertě, nebývají příliš veselá. Tentokrát je to ale jiné. Zbytkáč v krvi, taky člověk na sobě nesmí před ženskýma dát najevo, že je utahanej jak indiánská babička po žvejkání kůží. Loučení mi nedělá nikdy dobře, jak ze mě vyprchává alkohol, je mi líto, že všechno skončilo. Domů přijedu zmuchlaný, opotřebovaný, rozbolavělý. Ale směju se, jsem plný zážitků a manželka si o mě myslí, že jsem prošel peklem! Omyl, byl to thrashovej ráj se spoustou skvělých lidí, kapel. Musím poděkovat všem, kdo jste mi vyjádřili přízeň. Opravdu moc děkuji. Indiánská rada se povedla, festival řadím (opět) k tomu nejlepšímu, co jsem letos zažil, slyšel a viděl. Buďte na sebe hodní, buďte sami sebou a za rok se uvidíme v Písku, jo? Dáme pivo? Dáme thrash? Já myslím, že ano! Howgh!
about THRASH NIGHTMARE FESTIVAL on DEADLY STORM ZINE:
report 2017:
report 2016:
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
