HEADS FOR THE DEAD - Serpent's Curse
CD 2018, Transcending Obscurity Records
for english please scroll down
Rozkopnu staré dřevěné dveře dokořán. Do tváře mi dýchne dlouho nevětraný prostor. Stará, opuštěná kobka mě lákala již dlouhou dobu. Dnes nadešel čas objevit, co se ukrývá uvnitř. Byla prý kdysi zakonzervována a opatřena pečetí. Uvnitř čeká samotná Smrt, říkali pamětníci. Vstupuji dovnitř a na kamenných deskách leží polorozpadlá těla, pozůstatek po tajných rituálech. Atmosféra je těžká a vzduch nedýchatelný. Pomalu propadám černým náladám a vstupuji na onen svět.
Někde v podobné kobce musela být nahrána i nová deska super skupiny HEADS FOR THE DEAD. O absolutně prašivé a shnilé riffy se postaral Jonny Pettersson (Ursinne, Wombbath). Za mikrofonem stál Mr. Ralf Hauber (Revel In Flesh). Oba pánové, i jejich neméně peklu oddaní hosté, odvedli vynikající hrobnickou práci. Tohle je death metal, u kterého praskají víka u rakví! Chladné, totálně zničující melodie mi pronikají až do morku kostí. A vokály, ty jsou postiženy tou nejtěžší chorobou se jménem Smrt.
Přiznám se, že nejsem velkým příznivcem různých bočních projektů, super skupin, ale "Serpent's Curse" mě ihned naklonilo na svoji stranu. Stal jsem se při poslechu prokletým, ukřižovaným, mučeným a nakonec pohřbeným zaživa. Album splňuje mé nejvyšší požadavky na nekonečný výlet do záhrobí. Oceňuji hnilobný zvuk, líbí se mi i obal. Jsem deskou zcela stržen do víru temných sil. Nevím, kolik času trávíte v kostnici, případně márnici u vašeho města, ale my, co jsme se k hudbě dostali v devadesátých letech minulého století, budeme spolu s HEADS FOR THE DEAD obětovat často a rádi. Smrt si nevybírá, zjevuje se v mnohých podobách. Ta, v jaké ji předkládají tihle maniaci, je jako nějaká znovu probuzená zlá nemoc. Tlejí další těla v dřevěných rakvích, rozkládáme se zaživa, uctíváme padlé modly, ale death metal v této podobě si dám vždy a s chutí. Vynikající smrtonosný a chladný zásek do vašich zkažených duší! Smrt! Hniloba! Inferno! Skvěle!
for english please scroll down
Rozkopnu staré dřevěné dveře dokořán. Do tváře mi dýchne dlouho nevětraný prostor. Stará, opuštěná kobka mě lákala již dlouhou dobu. Dnes nadešel čas objevit, co se ukrývá uvnitř. Byla prý kdysi zakonzervována a opatřena pečetí. Uvnitř čeká samotná Smrt, říkali pamětníci. Vstupuji dovnitř a na kamenných deskách leží polorozpadlá těla, pozůstatek po tajných rituálech. Atmosféra je těžká a vzduch nedýchatelný. Pomalu propadám černým náladám a vstupuji na onen svět.
Někde v podobné kobce musela být nahrána i nová deska super skupiny HEADS FOR THE DEAD. O absolutně prašivé a shnilé riffy se postaral Jonny Pettersson (Ursinne, Wombbath). Za mikrofonem stál Mr. Ralf Hauber (Revel In Flesh). Oba pánové, i jejich neméně peklu oddaní hosté, odvedli vynikající hrobnickou práci. Tohle je death metal, u kterého praskají víka u rakví! Chladné, totálně zničující melodie mi pronikají až do morku kostí. A vokály, ty jsou postiženy tou nejtěžší chorobou se jménem Smrt.
Přiznám se, že nejsem velkým příznivcem různých bočních projektů, super skupin, ale "Serpent's Curse" mě ihned naklonilo na svoji stranu. Stal jsem se při poslechu prokletým, ukřižovaným, mučeným a nakonec pohřbeným zaživa. Album splňuje mé nejvyšší požadavky na nekonečný výlet do záhrobí. Oceňuji hnilobný zvuk, líbí se mi i obal. Jsem deskou zcela stržen do víru temných sil. Nevím, kolik času trávíte v kostnici, případně márnici u vašeho města, ale my, co jsme se k hudbě dostali v devadesátých letech minulého století, budeme spolu s HEADS FOR THE DEAD obětovat často a rádi. Smrt si nevybírá, zjevuje se v mnohých podobách. Ta, v jaké ji předkládají tihle maniaci, je jako nějaká znovu probuzená zlá nemoc. Tlejí další těla v dřevěných rakvích, rozkládáme se zaživa, uctíváme padlé modly, ale death metal v této podobě si dám vždy a s chutí. Vynikající smrtonosný a chladný zásek do vašich zkažených duší! Smrt! Hniloba! Inferno! Skvěle!
Asphyx says:
I kick to an old wooden door to open them wide open. An air in a long-time stuffy room punches me into my face. The old abandoned dungeon attracted me a long time before. Now it is the time to discover, what is hiding inside. Previously it was embalmed and sealed. Inside the Death was waiting. I am entering the room, where the rotten bodies lie on the stone boards as a remnant after the secret rituals. The atmosphere is dense, and the air is unbreathable. I am slowly infected by a dark mood and enter the other world.
In the similar dungeon, the new album of a star band HEADS FOR THE DEAD had to be recorded. Johny Pettersson (Ursinne, Wombbath) took care of the absolutely scabby and rotten riffs and Mr. Ralf Hauber (Revel In Flesh) added vocals. Both gentlemen together with their guests did an excellent 'gravedigging' job. This is death metal, which causes the coffin lids cracking.
I must confess I am not a big fan of various side projects, so-called 'supergroups', but the album "Serpent's Curse" directly carry me on its side. During the listening to this album I became cursed, crucified, tortures and finally to buried alive. The album fulfils all my requirements for an endless trip into the other world. I appreciate the putrid sound, and I also like the cover art. This record entirely carries me into the vortex of the dark powers. I don’t know how much time you spend in the ossuary or mortuary, but those, who like the music of the nineties will sacrifice a lot of time to bands like HEADS FOR THE DEAD. Death doesn’t choose, she appears in a lot of forms. This one, created by the maniacs from HEADS FOR THE DEAD is like an again awakened devastating pestilence. The other bodies are burning in the wooden coffins; we are decomposing alive, adoring the old idols and this kind of death metal which I really like. Excellent deadly and cold carf into your depraved souls! Death! Inferno! Great!
Lineup -
Ralf Hauber (Revel In Flesh) – Vocals, Lyrics
Jonny Pettersson (Ursinne, Wombbath) – All music and production
Erik Bevenrud (Down Among The Dead Men) – Session drums
Matt Moliti (Sentient Horror) – Guest solos on tracks 1, 2, 3
Håkan Stuvemark (Wombbath) – Guest solos on tracks 7, 2
