Rozhovor s death metalovou kapelou z Polska - DEATHSTORM.
Odpovídal Kuba.
Přeložila Markéta, děkujeme!
Ave DEATHSTORM! Zdravím do Polska. Když jsme se viděli naposledy, bylo to v Pardubicích v zákulisí s kapelou DYSANGELIUM. Vy jste měli po vystoupení a dostal jsem od vás album „Nechesh“. Deska se mi neskutečně líbila a protáčel jsem ji v přehrávači opravdu hodně a často. Od té doby uběhlo dlouhých pět let. Co jste jako kapela od té doby dělali? Jsou u vás nějaké změny?
Kuba: Ahoj! Tu noc si pamatuji a také na náš rozhovor, který jsme spolu vedli hned potom, co jsme odehráli. Byl to dobrý koncert, dobrá atmosféra a dobrá reakce od českého publika.
Během těch 5 let se změnilo hodně věcí. Pracovali jsme na „The Unfathomable“, což by dlouhý a dost bolestivý proces vzhledem k mnoha překážkách, které nás na této cestě čekaly. Myslím, že tato noc byla první, kdy jsme hráli „Gateway“ z tohoto alba, takže jak sám vidíš, nahrát to na CD nám trvalo 5 let. Posledních 5 let také přineslo změny v sestavení kapely, protože Jędrek odešel a zbyli jsme tři. Ale myslím, že si teď všechno víc uvědomujeme, víc se soustředíme a jsme sebevědomější jako kapela. Také máme jasnější představu o tom, co jako kapela chceme, než na „Nechesh“.
Letos jste vydali stále čerstvou novinku „The Unfathomable“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?
Kuba: K procesu nahrávání jsme přistupovali stejně, jako při nahrávání „Nechesh“ – dokonce jsme zvolili i stejné studio. Ale mix se dělal na jiném místě. Ten masivní a dusivý zvuk nového alba je zásluhou Jareka Musila, české producenta z Brna, který je opravdový profík. Zdá se, že ho podobný styl muziky moc nezajímá, ale instinktivně dostal hned ze začátku nápad na to, jak by měl zvuk znít. Když nám poslal první track, tak jsme byli naprosto ohromeni a nebýt jeho a jeho zvuku, tyhle písně by nebyly zdaleka tak devastující.
Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?
Jo, je to rozhodně komplikovanější a pestřejší album, než „Nechesh“ a obsahuje spoustu nápadů, které bychom nebyli schopni ukázat na našem debutovém albu, nebo bychom alespoň byli ohledně toho hodně skeptičtí. Vem si, například, black metalový rif „Land of Severity“, nebo zvrácenou strukturu „Death Is Sacred“ a schizoidní konec písně, která se pomalu rozvíjí do tohoto plnohodnotného apokalyptického finále. Tohle album je plné těchto podělaných nápadů a proto jsme s ním tak spokojeni. Samozřejmě, že proces skládání tohoto alba nebyl 100% vědomý a některé písně vznikly během zkoušek, zatímco další písně jsme skládali měsíce, abychom je dostali do té verze, která je na albu. Ale ještě před skládáním jsme chtěli album hodit spíše do temnější a více depresivní nálady a víc ohromující, než na našem debutním albu.
Mám „The Unfathomable“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?
Jak jsme již zmínil, Jarek Musil je zodpovědný za mixing a mastering. Bicí, kytary a basy jsme nahrávali v Metal Studio v Świebodzin s vedením Vojciech „Poland“ Cenajek. Vokály jsme dělali u nás „doma“ ve studiu v Wałowice, nedaleko Gubin. Vůbec mě nepřekvapuje, že díky albu máš chuť pařit – je to hodně optimistická hudba, která je pro ideální pro taneční parket. Jiné okolnosti, které by usnadnily poslech alba, jsou možná tak romantický západ slunce s partnerkou, sklenka vychlazeného vína, nebo sezení u Vánoční večeře s rodinou a dětmi, kdy všichni netrpělivě čekají na to, až uvidí poprvé Santu, atd. Jak vidíš, album je hodně univerzální.
Když jsme spolu dělali před lety rozhovor, tak jsi mi říkal, že texty tvoříte tři v kapele. Jsou ovlivněny odporem proti víře, anti křesťanstvím. Jaké jsou na novém albu a kdo je jejich autorem? U nás v Čechách jsme většinou ateisté, říká se, že poměrově snad skoro největší na světě, ale v Polsku to bude asi jiné. Jak ovlivňuje křesťanství a víra běžný život v Polsku? Odráží se to i do vašich textů nebo volíte spíše obecnější rovinu.
Všechna běžná náboženství jsou rakovinová a měla by se jít sakra vycpat, nic se ohledně našeho názoru, od našeho debutového alba, nezměnilo. Začnu se situací v Polsku. Bohužel, katolická církev značně vzrostla, co se týče důležitosti. A existuje pro to několik důvodů. Zaprvé, zvolili jsme si autoritativní vládu, která ovládá zemi v Orban stylu – porušování ústavy, snaha získat vliv nad soudním systémem, selhání na mezinárodní úrovni a podpora dětských násilníků z katolické církve. Díky imigrační krizi a krizi identity, která je spojena s multikulturalismem podporovaným Evropským parlamentem (což je zjevně neúspěšná myšlenka), katolická církev se staví, jako odpověď na tyto krize – víš jak to je, být křesťan je nevyhnutelná součást každého Poláka, míšení strachu, atd. Samozřejmě, že tito chamtiví bastardi získávají prospěch ze současné vlády, takže podporují rozpad polské demokracie a snaží se přijmout mladé, aby skočili na falešné a nacionalistické „vlastenectví“ pro blbce. I to, že na tohle myslím, mě strašně rozčiluje a zpočátku jsem chtěl sepsat jen jednu stranu pohledu na tuto otázku. Ale musíme se tady zamyslet.
Pokud jde o texty, tentokrát jsme za ně byl výhradně zodpovědný já. Myslím, že poselství textů na „Nechesh“ bylo jasnější a optimističtější – Lucifer stál u osvícenství a absolutní svobodou. Texty na „The Unfathomable“ se věnují spíše důsledkům této svobody. Texty jsou temnější a smrt je v každé písni. Je to jako destruktivní mystický zážitek ze smrti, nicota a chaos, které tě nechají zdrceného a bez cesty a směru. Největší literární inspirací byl tentokrát spisovatel a filozof 20. století Georges Bataille, hlavně jeho teoretické práce, jako Inner Experience, nebo Erotism. On ukazuje existenci jako faleš, semi-racionální řád s hrůznými silami chaosu, číhajícím pod ním. A smrt je pro něj jako agent, který změní všechny „racionální“ koncepty v prach a vede tak všechny individua do mlhy absurdity. Já mám na jeho práci rád tu bláznivou radost, kterou z těchto rozjímání čerpá, z bláznivosti, kterou mu tato rozjímání přinesla. Je to jako přijmout fakt, že smrt, rozpad a nicota jsou primárními silami, které formují vesmír. Také jsme se inspiroval některými částmi Qabalah, což pro mě byla veliká inspirace po několik let, také filozofie existencionalismu, což mi pomohlo k tomu, abych tuto myšlenku rozvinul. A, samozřejmě, Satan, který je stále silnou a důležitou metaforou pro zobrazení této dekonstrukce, absurdity a existenciální úzkosti, která se ukrývá pod realitou. Je to opravdu těžké vysvětlit, to se musí zažít a pochopit na úrovni individua – pokaždé, když to vysvětluji, tak si uvědomím, jak moc odpovídá tomuto albu jeho název.
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni nejen polskou death metalovou školou, ale i americkou, případně starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímávalo by mě, které smečky měly/mají na DEATHSTORM největší vliv.
Je těžké zmínit jen jeden zdroj inspirace, protože posloucháme hudbu každý den a máme odlišný vkus. Mysth má radši modernější a čistší produkci a myslím, že má rád melodičtější věci. Osobně je pro mě těžké, poslouchat některé kapely, které má rád 😊. Co se týče mě a Górala, my uctíváme klasické kapely, jako je IMMOLATION, INCANTATION, MORBID ANGEL, staré DEICIDE, atd. ale také jsme velkými fanoušky relativně nových death metalových kapel, jako GRAVE MIASMA, ADVERSARIAL, TEITANBLOOD, PORTAL, DEAD CONGREGATION, CRUCIAMENTUM, a dalších. Určitě neposloucháme všechny ty technické, brutal death metal věci s vymazlenou produkcí, možná kromě DYING FETUS, ORIGIN a pár dalších. A také jsme velcí black metaloví fanoušci, jsme sakra blázni do drtivé válečné metalové muziky, jako ARCHGOAT, BESTIAL RAIDS, nebo REVENGE. Tato ortodoxní „náboženská“ scéna s FUNERAL MIST, KATHARSIS, OFERMOD, ANTATEUS, AOSOTH, DEATHSPELL OMEGA, atd., konzervativní, ošklivé sračky, jako CLANDESTINE BLAZE a kapely, které jsme vždy sledovali jako MARDUK, nebo ARKHON INFAUSTUS, což je pro nás jedna z nejďábelštějších kapel, kterou tato scéna kdy spatřila. Myslím, že na tomto albu je slyšet jejich vliv. Já také poslouchám hodně grindcore hudby, také novější kapely, jako THE KILL, DEATH TOLL 80K, nebo INSECT WARFARE plus kvanta ne metalových věcí, jako krautrock, americký rap, alternativní rock, nějaké ambient, prostě všechno.
Už jsem věkem přesáhl 40 let a poslední dobou často vzpomínám, jak jsme za socialismu pořádali s klukama výpravy pro kazety. Jezdili jsme do Jelenie Gory a byl to pro nás doslova metalový ráj. Nebýt trhů u vás, spoustu kapel bych asi vůbec neobjevil. Jak na tuhle dobu vzpomínáte vy a jaké byly vlastně vaše začátky? Myslím tím teď jako muzikantů, tak i fanoušků.
Góral by ti o tom řekl víc, protože já jsem moc mladý (28) na to, abych si tohle pamatoval. On se docela dost zapojoval do vyměňování kazet a dalších tehdy undergroundových aktivit. Začal jsem poslouchat heavy metal když mi bylo asi 8 a táta mi pořád pouštěl kazety Iron Maiden. Když mi bylo mezi 12 a 13 tak jsem se dostal do extrémnější muziky jako VADER, MORBID ANGEL, DEICIDE. Největší událostí v mém hudebním vkusu bylo objevení alba „De Mysteriis Dom Sathanas“ od MAYHEM – pořád poslouchám víc black než death metal. Pamatuju si, že jsem chodil po tržištích a sledoval všechny ty booklety od CDček a kazet, ale byl jsem moc mladý na to, abych se zaplétal do výměn kazet, atd.
Jak už jsem v úvodu vzpomínal, tenkrát v Pardubicích jsem si vás neskutečně užil. Nespal jsem celou noc, nazpátek jel spoustu kilometrů vlakem. Bylo to hodně náročné, ale za ten zážitek to stálo. Jestli se nepletu, tak v Čechách jste potom ještě několikrát vystupovali. Jak se díváš na českou metalovou scénu, jak se vám u nás líbí a co říkáš na české fanoušky? Můžeš pro čtenáře porovnat naší scénu s tou vaší polskou? Jsou mezi námi velké rozdíly třeba v podpoře kapel?
Děkujeme za tvoji oddanost. Abych byl upřímný, myslím, že jsme nehrály žádné koncerty právě od tohoto, ale na Českou republiku máme velmi hezké vzpomínky – jak na Pardubice, tak na Mladou Boleslav. S Českými lidmi jsem nebyl tolik v kontaktu, ale co mám na vaší zemi rád je, že většině z vás je náboženství u prdele. Zdá se, že u vás je sexualita menší tabu a taky si nejdete sednout za to, že kouříte trávu. Zdá se, že jste docela vášniví ohledně metalu a na našem koncertě byla spousta lidí, to je vždycky dobře. České kapely jsou u nás v Polsku velmi populární. Znám hodně maniaků MASTER´S HAMMER, KRABATHOR, nebo goregrindové scény.
A co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?
Rádi děláme živé koncerty, ačkoli jsem z koncertů vždycky nervózní, hlavně po dlouhé pauze. Většinou přijímáme všechny nabídky, pokud nekolidují s našimi profesionálními životy. Víš, nějak si musíme vydělávat a hrát v undergroundové kapele si na živobytí moc nevyděláme. Co se týče míst, rád bych navštívil exotická místa, nebo zavítal do Ameriky. A co se týče kapel, tak je jich hodně, se kterými bych si chtěl zahrát. IMMOLATION, MARDUK, možná NIDROSIAN black metal.
Jdu si vaši novou desku „The Unfathomable“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás zase uvidím naživo!
Díky za tenhle rozhovor a taky za ta hezká slova, která si nám řekl. Taky Ti přejeme všechno nejlepší. Přijď se na nás podívat na další koncert, poslouchej naše alba, šiř nemoc a nič hovna.
