CD 2018, vlastní vydání
for english please scroll down
Staré hroby se musí chránit a opatrovat. Měly by být svědectvím o dávných dobách, inspirací pro dnešní dny i jakousi knihou, ve které je možno si číst o časech, kdy ryzost a opravdovost vítězila ještě nad přetvářkou. Mám rád, když kapely předkládají svůj materiál srozumitelně a rád nasávám mrtvolnou atmosféru desek.
WILT jsou němečtí příslušníci hrobařského cechu. Hrají zastarale, sází na plesnivé skladby, na chorobný vokál, na náladu opuštěných hřbitovů. Jedná se teprve o první dlouhohrající album, tak lze odpustit pro mě lehce nevýrazný zvuk. Občas také trošku spadne řetěz z motorové pily, ale jinak si troufám tvrdit, že jsou Němci právoplatnými členy podsvětí.
for english please scroll down
Staré hroby se musí chránit a opatrovat. Měly by být svědectvím o dávných dobách, inspirací pro dnešní dny i jakousi knihou, ve které je možno si číst o časech, kdy ryzost a opravdovost vítězila ještě nad přetvářkou. Mám rád, když kapely předkládají svůj materiál srozumitelně a rád nasávám mrtvolnou atmosféru desek.
WILT jsou němečtí příslušníci hrobařského cechu. Hrají zastarale, sází na plesnivé skladby, na chorobný vokál, na náladu opuštěných hřbitovů. Jedná se teprve o první dlouhohrající album, tak lze odpustit pro mě lehce nevýrazný zvuk. Občas také trošku spadne řetěz z motorové pily, ale jinak si troufám tvrdit, že jsou Němci právoplatnými členy podsvětí.
Z "Faces of the Grave" cítím inspiraci starými evropskými death metalovými kapelami. Obzvláště slyším holandskou scénu (ASPHYX, staré PESTILENCE), případně ozvěny z britských ostrovů (BOLT THROWER). WILT sice nepřinášejí nic nového do záhrobí, ale jedná se o solidní zásek do vašich hlav. Líbí se mi obal i celkový výraz kapely. Riffy náležitě řežou, melodie jsou studené jako ruce mrtvoly. Možná by stálo za to občas přidat víc na tlaku a energii, některé songy jsou až příliš dlouhé. Jinak ale s nahrávkou nemám žádný problém, užívám si ji a mohu vám ji s klidem doporučit. Podmínka je jediná, musíte být příznivci starých death metalových postupů a postupného zahnívání vašeho těla. Solidní album, plné zajímavých momentů.
Asphyx says:
Old graves must be protected and guarded. They should be a testimony of ancient times, inspiration for today and also a book in which one can read about the times when purity and truth have won over the hypocrisy. I like when bands present their material clearly and I like to enjoy the atmosphere of albums.
WILT are German members of a gravedigger guild. They play in the old way, they bet on mouldy compositions, sick vocals and on the mood of abandoned cemeteries. This is only their first long-running album so I can forgive the slightly faint sound. Occasionally, the chain from a chainsaw falls off but I can say that those Germans are the rightful members of the underworld.
From “Faces of the Grave” I feel an inspiration by old European death metal bands. Mainly, I can hear the Dutch scene (ASPHYX, old PESTILENCE), or maybe the echoes from the British Isles (BOLT THROWER). WILT does not bring anything extraordinary to the shrouds but it is a high quality hit in your head. I like the cover and the overall look of the band. The riffs nicely cut, the melodies are cold like the hands of a corpse. It might be good to add a little bit more pressure and energy, some songs are too long. Otherwise, the album has no problems. I enjoy the album and I can easily recommend it to you. Under one condition – you have to be fans of old death metal procedures and gradual dying of your body. A solid album, full of interesting moments.
Tracklist:
01. Out of the Black
02. Any News
03. All Freedom Denied
04. The Blades Within
05. Faces of War
06. Why So Serious
07. A38
08. A-Maze-Ing Catch 22
09. Two-By-Four-Prayer
10. Rise from the Grave
band:
Matze - Vocals/Bass
Marko - Guitar
Sascha - Guitar
Börgy - Drums
