RIVERS OF NIHIL - Where Owls Know My Name
CD 2018, Metal Blade Records
Troubit na trumpety by se vám líbilo, co? Tedy vlastně na saxofon. V dnešní době kapely neustále hledají další a další cesty, jak zaujmout. RIVERS OF NIHIL se vydali nelehkou cestou, kdy ohlodali svůj styl na kost a přidali spoustu "nových" vlivů. Kousek thrashe, spousta progrese, hard rock. Natlakované pasáže se střídají s poklidnými (ty mě poměrně nudí, zdržují). Zkrátka a jednoduše, album jako stvořené pro fanoušky FACELESS, FALLUJAH, BETWEEN BURIED AND ME. Moderna, čerpající ale i ze starých učebnic. Nic nového, ale přesto působí album svěže a neotřele. Zajímavý je obal, mrzí mě neskutečně uřvaný zvuk.
Troubit na trumpety by se vám líbilo, co? Tedy vlastně na saxofon. V dnešní době kapely neustále hledají další a další cesty, jak zaujmout. RIVERS OF NIHIL se vydali nelehkou cestou, kdy ohlodali svůj styl na kost a přidali spoustu "nových" vlivů. Kousek thrashe, spousta progrese, hard rock. Natlakované pasáže se střídají s poklidnými (ty mě poměrně nudí, zdržují). Zkrátka a jednoduše, album jako stvořené pro fanoušky FACELESS, FALLUJAH, BETWEEN BURIED AND ME. Moderna, čerpající ale i ze starých učebnic. Nic nového, ale přesto působí album svěže a neotřele. Zajímavý je obal, mrzí mě neskutečně uřvaný zvuk.
RIVERS OF NIHIL jsou bez debat velmi dobří muzikanti, kteří u hudby přemýšlejí, nechávají se rádi ovlivňovat a nebojí se experimentovat. Mám trošku problém s tím, že mi podobné desky přijdou poměrně roztříštěné. Jakoby byly poskládány z již dříve slyšeného (historie se opravdu opakuje stále dokola) a poslepovány dohromady. Skladby připomínají hru šelmy s obětí. Chvílemi drsnou a krvavou, jindy až milou, teploučkou. Spousta emocí, tuna křiku, ale i zamyšlení (saxofon). Možná bych zrovna od téhle kapely čekal ještě větší odvaz. Fantazii se přece meze nekladou a když už nebýt svázaní, tak pořádně. Celkově je deska velmi pestrá, současná, moderní, neotřelá, zajímavá, tepající, nezařaditelná, akademická. Dalo by se říci, že se jedná v podstatě o vynikající album. Má jen jednu drobnou nevýhodu - vůbec mě nebaví. Nechte si chutnat.
RIVERS OF NIHIL letos stvořili pořádně technické a progresivní album. Jeden složitý riff střídá druhý, nálada je nelidská, nápady pestré. Američané nahráli rozhodně zajímavou desku, u které nenechali nic náhodě. Na mě osobně je sice něco až příliš komplikované a někdy si dokonce říkám, že to hrají již stroje a ne lidé, ale nahrávku považuji rozhodně za hodnou pozornosti. Techničtěji zaměření fanoušci budou určitě velmi spokojeni. Dostanou přesně tu porci hudby, kterou se rádi proplétají. Kapela kombinuje to nejlepší z progresivního metalu a rocku. Na vstřebání je potřeba určitě spousta času a i po dlouhé době je možno objevovat mnoho nového. Horší je to s touto deskou jako celkem. Album mi přijde poměrně roztříštěné. Složitá rock metalová, technická a progresivní skládanka, která se rozhodně povedla. Jen mě nebaví ji poslouchat.
Asphyx says:
The RIVERS OF NIHIL created very technical and progressive album. There is a lot of complicated riffs, the mood is nonhuman, and ideas are interesting. These American guys recorded very interesting album. For me it´s is maybe too complicated and sometimes it feels like the songs are played by machines, not by humans. However this album is interesting and you should take a look at it. Fans who like more technical music will be satisfied. They will received exact amount of music they like. This band mix the best of progressive metal, and rock. You have to take your time to absorb all of this and even after a long time you would find a lot of new things on this album. However, the problem is the album as a whole. It is dashed. Complicated rock metal technical and progressive puzzle which is very good. I just do not enjoy listening to her.
Tracklist:
01. Cancer / Moonspeak
02. The Silent Life
03. A Home
04. Old Nothing
05. Subtle Change (Including the Forest of Transition and Dissatisfaction Dance)
06. Terrestria III: Wither
07. Hollow
08. Death Is Real
09. Where Owls Know My Name
10. Capricorn / Agoratopia
band:
Jake Dieffenbach - Vocals
Brody Uttley - Guitar
Jon Topore- Guitar
Adam Biggs - Bass/Vocals
Jared Klein- Drums
