ET MORIEMUR - Epigrammata
CD 2018, Transcending Obscurity Records (India)
for english please scroll down
Výlet ztracených duší. Cesta, která se stane nakonec cílem. Temné mokřady lidské mysli. Smutek z beznaděje a samoty. Křehká a studená hra padajícího listí. Podzim, zima, smrt. Nekonečná krása umírání. Poslední zbytky světla a křehká hra s melodiemi. Existuje hudba, která mě rozjitří, spálí a protne v pestrém tanci emocí? Odpovědí je letošní počin českých doomařů ET MORIEMUR.
Přiznám se, že na počátku byla bolest a odmítání. Byl jsem jak biblický Tomáš, který nevěřil ve zjevení. Nacházel jsem se spíš na straně těch, kdo odkapávající krev ze stigmat neslyšel. Chtělo to čas, studený pokoj, tmu a klid. Teprve až pak dostaly emoce svůj průchod. Album "Epigrammata" pro mě bylo nejdřív těžkým soustem. Jiným, odlišným, možná až příliš pestrým (jen těch hostů, roztodivných vokálů a nástrojů). Vše zapadlo do sebe, až když jsem se vydal na Cestu. Mrzlo, pod nohama praskala zmrzlá zem a první, co mě uchvátilo, byl zvuk. Čistý, přesto s ledovým nádechem. Připomínal mi ráno ve starém opuštěném kostele. Také se před vámi sráží na dřevěné lavici v kapkách každé vydechnutí?
for english please scroll down
Výlet ztracených duší. Cesta, která se stane nakonec cílem. Temné mokřady lidské mysli. Smutek z beznaděje a samoty. Křehká a studená hra padajícího listí. Podzim, zima, smrt. Nekonečná krása umírání. Poslední zbytky světla a křehká hra s melodiemi. Existuje hudba, která mě rozjitří, spálí a protne v pestrém tanci emocí? Odpovědí je letošní počin českých doomařů ET MORIEMUR.
Přiznám se, že na počátku byla bolest a odmítání. Byl jsem jak biblický Tomáš, který nevěřil ve zjevení. Nacházel jsem se spíš na straně těch, kdo odkapávající krev ze stigmat neslyšel. Chtělo to čas, studený pokoj, tmu a klid. Teprve až pak dostaly emoce svůj průchod. Album "Epigrammata" pro mě bylo nejdřív těžkým soustem. Jiným, odlišným, možná až příliš pestrým (jen těch hostů, roztodivných vokálů a nástrojů). Vše zapadlo do sebe, až když jsem se vydal na Cestu. Mrzlo, pod nohama praskala zmrzlá zem a první, co mě uchvátilo, byl zvuk. Čistý, přesto s ledovým nádechem. Připomínal mi ráno ve starém opuštěném kostele. Také se před vámi sráží na dřevěné lavici v kapkách každé vydechnutí?
Deska "Epigrammata" mě provázela na syrové trnité cestě zšeřelým lesem v podobném stylu, jako to dělávají SKEPTICISM, DISEMBOWELMENT, BELL WITCH, TOWARDS ATLANTIS LIGHTS, SPECTRAL VOICE a další smutkaři. ET MORIEMUR jsou dnes již dospělou kapelou, originálním tělesem s jasným rukopisem a posláním. Mezi muzikanty zdá se, funguje vzájemná chemie a výsledkem je doom metalové dílo, které přesahuje v mnohém hranice stylu (o geografických hranicích ani nemluvím, to je bez debat). Na žánr je nebývale pestré, inspirující, šepotavé, bědující, je jako průzračná horská bystřina, která vás nejdřív fascinuje svojí krásou, aby vás při prvním doušku vody zchladila na bod mrazu. Čeští doomaři nám předkládají album, které je komplexní po všech stránkách. Skvělé (opravdu vynikající) nápady se zde potkávají s perfektním provedením. ET MORIEMUR nedají nikomu nic zadarmo, posluchač si musí vše "odtrpět a pochopit". O to větší otisk v nás pak zůstává. Při poslechu vám bude jak smutno, tak se zastavíte a budete sledovat s nadějí nekonečný tepot života. Staří a moudří dávno vědí, že hrát umí skoro každý, ale skládat málokdo. Byl jsem pokaždé moc rád, když jsem mohl zastavit čas. Jako bych byl najednou uvnitř desky, klečel v ní a modlil se. Vynikající doom metalové album, které vás vezme na nekonečný výlet ztracených duší!
Asphyx says:
Trip of lost souls. The path that eventually becomes the goal. The dark waves of human minds. Sadness of hopelessness and loneliness. A delicate and cold game of falling leaves. Autumn, winter, death. The endless beauty of dying. The last remnants of light and fragile game with melodies. Is there music that blasts me, burns and interferes in a varied dance of emotions? The answer is the work of Czech doomers ET MORIEMUR.
I admit that in the beginning there was pain and rejection. I was a biblical Thomas who did not believe in the revelation. I was rather on the side of those who did not hear the dripping blood from the stigma. It took time, cold room, darkness and peace. Only then did emotions pass through. The album "Epigrammata" for me was a heavy bite. Other, different, perhaps too varied (only those guests, vocal vocals and instruments). Everything fits into myself, when I went on a journey. Under the feet, frozen ground broke, and the first thing that caught me was the sound. Clean, yet with a touch of ice. It reminds me that morning in an old abandoned church. Also, do you get in front of each other on the wooden bench in the drops of each breath?
The album "Epigrammata" led me along a raw thorny path through a dingy forest in a style similar to that of SKEPTICISM, DISEMBOWELMENT, BELL WITCH, TOWARDS ATLANTIS LIGHTS, SPECTRAL VOICE and other mourners. ET MORIEMUR are now an adult band, an original group with a clear manuscript and mission. Among the musicians, it seems that mutual chemistry works, and the result is a doom metal work that goes beyond the boundaries of style (I'm not talking about geographic boundaries, that's without debate). The genre is unusually colorful, inspirational, whispering, frowning, like a lucid mountain stream that fascinates you first with its beauty to cool you at the point of frost at the first sip of water. Czech doom metallers presented us an album that is comprehensive in all aspects. Great (really great) ideas are met here with perfect design. ET MORIEMUR gives nothing to anyone, the listener has to "suffer and understand". That's a bigger impression in us, then. While l istening, you will be sad, stopping and watching with the hopeless endlessness of life. The old and wise long known that almost everyone can play, but compose just few of us. I was always happy when I could stop the time. I felt that I was inside the album, kneeling and praying. An excellent doom metal album that takes you to the endless journey of lost souls!
1. Introitus
2. Requiem Aeternam
3. Agnus Dei
4. Dies Irae
5. Offertorium
6. Communio
7. Libera Me
8. Absolve Domine
9. Sanctus
10. In Paradisum
Line up:
Zdeněk Nevělík – Vocals, Piano
Aleš Vilingr – Guitar
Pavel Janouškovec – Guitar
Karel Kovářík – Bass
Michal "Datel" Rak – Drums
Guest contributions -
Vocals (on Introitus) - Kostas Panagiotou (TOWARDS ATLANTIS LIGHTS, PANTHEIST)
Vocals (on Agnus Dei) - Nikos Vlachakis (SHATTERED HOPE)
Recitation (on Agnus Dei) - Labrini Karousou and Vangelis Mertzanis
Additional musicians -
Choir – Jaroslav Klvaňa, Karel Russ, Lukáš Pavlovský
Cello – Andrea Michálková
Violin – Zuzana Králová
Trombone – Jindřich Bešťák
Acoustic guitar – Honza Kapák
