Společenská glosa v death metalovém hávu
Sledujete-li širší celospolečenské dění, jistě máte někdy, v poslední době možná častěji, neodbytný dojem, že naše modrá planeta nasedla na rychlík do pekel horoucích, a ne a ne z něj vystoupit. Pokud ano, rozhodně v tom nejste sami. Ke stejnému hodnocení dospěla i hronovská death metalová stálice TORTHARRY, jelikož na jejich chystané nové desce „Sinister Species“, která vyjde 18. ledna u MetalGate Records, se dvorní textař kapely Štefan Ležovič rozhodl na ploše deseti skladeb lyricky reflektovat právě aktuální neutěšený stav naší společnosti, a to hned ze dvou hledisek, které z nás dělají onen zlověstný druh, tedy „Sinister Species“.
První tematická rovina by se dala shrnout slovem „mamon“, což znamená honbu za hmotnými statky, která nikdy nekončí, jelikož jejich vlastnictví je povýšeno na určující měřítko existence. To nevyhnutelně vede k permanentní nenasytnosti (protože člověk, jehož kvalita života se takto odvíjí jen a pouze od toho, co vlastní, nikdy nebude mít dost, aby došel naplnění), bezohlednosti (protože takovýto člověk se dříve či později dostane do situace, kdy musí jít takzvaně přes mrtvoly, aby získal víc než momentálně má), ale i strachu (protože nejhorší noční můrou všech uctívačů mamonu je, že o své bohatství a moc přijdou, což může vést až k paranoidní představě, že se všichni kolem spikli za účelem realizace tohoto hrůzného scénáře).
Tím se dostáváme na druhou rovinu, která reflektuje právě vytváření obrazů domnělého nepřítele, jenž je pak zástupným řešením, takovým hromosvodem, pro všechny obavy, nejistoty a komplexy, což je ostatně vždy jednodušší než hledat příčiny vlastních problémů u sebe sama.
Jak vidno, společenský komentář opravdu nemá, co do formy a žánru, hranice, a pokud vás donutí k hlubšímu zamyšlení, tím lépe. Až tedy zanedlouho nové album TORTHARRY „Sinister Species“ vyjde, nebylo by od věci slyšet nejen hudbu, ale i píseň jako takovou.
