Rozhovor s americkou death metalovou skupinou EXHUMED.
Odpovídal Matt Harvey.
Přeložila Markéta, děkujeme!
Ave EXHUMED, v říjnu vám vyšlo zatím poslední album „Death Revenge“. První, co člověka vyloženě uhodí do uší, je délka celé desky. Nejdřív jsem si říkal...EXHUMED a stopáž 52 minut? Ti se snad zbláznili! Jenže pak jsem poslouchal album delší dobu a postupně mi proniklo do krve. Jakou máte zpětnou vazbu od fanoušků? Hráli jste už nějaké songy z novinky naživo? A co kritika?
Zdá se, že se deska ujala dobře. Na naší poslední šňůře jsme hráli polovinu alba a zdálo se, že lidé písně znají a užívali si je. To je vždycky ta pravá zkouška ohněm. Stejně tak byla zatím velmi pozitivní kritika, nikdo nás sice nechce obdarovat závalem cen, ale v tuhle chvíli by asi bylo divné, kdyby chtěli, haha! Nejdůležitější ale je, že jsme s albem spokojeni a máme pocit, že jsme dosáhli toho, co jsme si dali za cíl. Udělali jsme některé věci, které jsme předtím nikdy neudělali, nepoložilo nás to na hubu a zároveň jsme nemuseli dělat kompromisy ohledně našeho základního zvuku. To je pro mě alespoň to nejdůležitější.
Další věcí, která mě osobně trošku zarazila, jsou instrumentální skladby, které jsou rovnou tři. Neříkám, že se mi nelíbí, ale spousta lidí mi říkala, že trošku narušují celkovou kompaktnost alba. Vždycky všem odpovídám...aspoň si od toho všeho nářezu na chvilku odpočinete. Zeptám se na rovinu, proč instrumentální skladby a proč tři?
Naše intro „Death Revenge Overture“ bylo napsáno tak, aby mohlo fungovat jako úvodní titulky ve filmu, takže bylo logické, aby píseň stála mimo všechno ostatní. Měli jsme pocit, že nastaví celkovou náladu alba a funguje to právě jako vypravěč ve filmu, který řekne: „Hele, tohle je ten příběh, tohle je zápletka a postavy“ a to prostě kytarovými riffy neuděláme. „Gravemakers of Edinburgh“ začíná druhou stranu LP alba a znovu, chtěli jsme, aby to znělo jako pokračování příběhu s kinematografickými elementy. „The Anatomy Act of 1832“ je ale takovým bodnutím do něčeho jako Orion nebo The Call of Ktulu. Dokonce i předtím, než jsme se rozhodli udělat koncept nahrávky, tak jsem chtěl něco takového zkusit. Prostě si vyzkoušet instrumentální píseň, jen proto, že máme už 6 alb a potřebovali jsme se trošku roztáhnout a najít nová místa v hudbě, která můžeme vyzkoušet. Navíc, Metallica a Maiden dělají instrumentály a já si myslím, že pokud udělali něco v 80.letech, tak to asi bude dobrý nápad. Píseň je zatím přijímána velice rozdílně – většina lidí si na ní pořádně zakope, ale pro pár lidí je to spíš píseň, při které si skočí pro pivo na bar, haha!
Poslední alba EXHUMED čím dál tím víc směřují stylově do thrash metalu. Ubylo deathu, grind skoro vymizel. Osobně se mi to líbí, thrash metal patří k mým oblíbeným, ale nemají vám to fanoušci za zlé? Vždycky, když se řeklo dřív EXHUMED, tak to znamenalo rychlou, nekompromisní a totálně chorou death grindovou muziku. Máte nějakou vizi, představu, kam budete směřovat v budoucnu?
Myslím, že jsme vždycky měli hodně těžké a čisté Thrash Metal tóny na všech našich albech. Podle mě potřebujeme trošku víc místa, než poskytuje „brutal death metal“, abychom mohli ukázat naše melodie a tak. Druhá věc je, že jsem vždycky rád hrál hudbu v rychlém tempu, aby se do toho člověk mohl hýbat a thrash má právě vždycky tu správnou energii. Zatímco death metal to spíš stahuje dolů a to mi v EXHUMED neděláme. Vždycky mě víc zajímalo hrát rychle, takže jsem byl častěji ovlivňován thrashem. Navíc, naše produkční hodnoty se zlepšily, lidé už konečně slyší riffy a melodie, takže jim připadá, že se z nás stává víc thrashově orientovaná kapela, haha! Podle mě má naše album široké spektrum vlivu z death metalu, thrashe, grindcoru, tradičního metal, soundtrackové hudby a to je samozřejmé.
Koukám zrovna na váš klip ke skladbě „Night work“ a vyloženě si jej užívám. Jen si říkám, ten úvodní riff je jak vystřižený z Metallicy „Ride the Lightning“ nebo Slayer „Angel of Death“. Byl to účel nebo je to jen náhoda, pocta starým klasikům?
Úvodní riff jsem schválně napsal tak, aby to byl „Death Metal Ride the Lightning“. Takže to nakonec zní jako SLAYER, haha! Skrz naše alba oceňujeme kapely, jako jsou FORBIDDEN, ANVIL, EXCITER až k MASTER, REPULSION atd. Jsem fanoušek, takže taková perspektiva tam vždycky do určité míry funguje.
Obal pro nové album vám namaloval Orion Landau. Musím říct, že se pro mě osobně jedná o jeden z nejlepších coverů Exhumed. Je zapamatovatelný, krásně barevně vybarvený a musím ho mít na tričku! Jak jste se dali s Orionem dohromady? Nedělal pro vás už cover k „Anatomy is Destiny“ (2003)?
Orion je byl náš dvorní grafický designér v RELAPSE a taky můj starý kamarád, protože tam pracuje přes deset let. Náš koncept byl hrubě zakořeněn ve stylu „VHS hororů“ a Orion to udělal výborně. Chtěli jsme něco jednoduchého a jasného, co by bylo hned rozpoznatelné. A s konečným výsledkem jsem hodně spokojený.
„Death Revenge“ produkoval Jarrett Pritchard, který je podepsán i pod posledními Brutality. Proč právě on? Novinka mi připadá přeci jen čistší, přehlednější, ale taky „studenější“. Chtěli jste to tak?
Jarretta známe dlouho a taky dělal hodně s mojí druhou kapelou GRUESOME. Věděl jsem, že společně zvládneme udělat něco skvělého s EXHUMED. Taky jsme potřebovali trošku změnit produkci, protože jsme nahrávali „All Guts, No Glory“ a „Necrocracy“ ve stejném studiu. Myslím, že „studenější a čistější“ je opravdu trefné. Snažili jsme se o zkreslení kytar, abychom mohli zeslabit signál a vznikl tak čistší a přirozenější tón. S tím se stalo i to, že ostatní nástroje znějí čistěji, protože nejsou za žádnou stěnou hrubého nasycení. My jsme mu vlastně dali materiál a řekli mu, že chceme něco jiného, jiný druh tónu než na předchozích albech. A pak jsem na tom s ním spolupracoval a vymysleli jsme hodně unikátní kytarový tón, který byl velikou částí celého mixu. Bubny jsme editovali minimálně a nechali je co nejvíce v jejich přirozenosti. Takže, když něco nebylo perfektní, tak to tam stejně zůstalo. A právě to umožnilo, aby nahrávka nezněla přehnaně uměle. Jsem s výslednou prací opravdu hodně spokojený.
Připomeň nám prosím, co vedlo k rozpadu EXHUMED a přerušení činnosti v letech 2005 -2010? Jak těžké pak bylo dát kapelu zase dohromady po víc než pěti letech?
„Anatomy is Destiny“ jsme vydali a do dvou let Mike, Bud a Col odešli z kapely, z různých důvodů. Snažil jsem se dát dohromady novou sestavu, ale to nějak nevycházelo a já jsem v té době ztrácel zájem o death metal. Měl jsem pocit, že scéna se orientovala proti technickému deathu a slamu. A to mě prostě vůbec nebaví. Po pár letech bylo snazší dostat do kapely kluky, které jsem potřeboval a lidé se pomalu začali vracet k old-school death metalové hudbě. Měli jsme štěstí, že na nás spousta lidí nezapomněla a fanoušci pozitivně reagovali na „All Guts, No Glory“ a já jsem našel Mika Hamiltona a ten se posadil natrvalo za bicí. Tehdy jsem věděl, že dokážeme dát dohromady něco, na co budu pyšný a že budeme dělat všechno, co kapely mají – jezdit na šňůry, psát, nahrávat, vystupovat, atd.
Myslím si, že způsob poslechu hudby se v posledních letech dost změnil, souhlasil bys? Navštěvuješ stále koncerty a podporuješ kapely? Co bylo posledním albem, které sis koupil, a co zrovna posloucháš?
Mechanika poslechu hudby se hodně změnila – můžeš si toho hodně pustit na internetu, což je výhodné, protože si můžeš něco poslechnout předtím, než do toho vrazíš peníze. Taky si můžeš poslechnout hodně ukázek. Tady jsou některé nedávné nahrávky, které mě zaujaly:
Gorephilia Severed Monolith
Cauldron In Ruin
Enforcer From Beyond
Extremity Extremely Fucking Dead
Necrot Blood Offering
Crypt Sermon Out of the Garden
Metallica Hardwired... To Self-Destruct
Iron Maiden Book of Souls
Ripper Experiment of Existence
Gygax Critical Hits
Night Flight Orchestra Amber Galactic
M83 Junk
Tame Impala Currents
Carolina Eyck Fantasias for Theremin and String Quartet
Lazerhawk Dreamrider
K nám do České republiky jezdíte poměrně často a to jak na Obscene Extreme festival, tak na menší koncerty. Vracíte se k nám rádi? Co říkáš na české fanoušky, na naše ženy a pivo? Líbí se ti u nás?
Českou republiku miluju. Pokaždé jsme u vás hráli už od naší první evropské tour v roce 1997. OEF je jednou z nejdivočejších show vůbec a Čurby je už náš kamarád 15 let. České pivo je pro mě částí božské pivní trojice – Belgie, Česká republika a Německo – 3 nejlepší piva na světě. Ačkoli Amerika je teď silná čtyřka, protože se teď otevírá spousta malých místních pivovarů po celé zemi. Čeští fanoušci jsou odjakživa k EXHUMED velice přátelští a právě proto se vracíme – budeme u vás i v dubnu s ROTTEN SOUND a IMPLORE! A nakonec je potřeba říct, že jsou samozřejmě krásné i české ženy, ale já jsem už ženatý….sorry holky!
Jakožto metalový veterán, co by jsi doporučil mladým začínajícím kapelám, které si teprve vyšlapávají svou cestu na metalovou scénu?
Řekl bych, prostě buďte sami sebou a držte se toho, v co věříte. Pokud chcete vydělávat miliony, pracujte ve finančnictví nebo technologiích, ale nepracujte s metalem. Pokud věříte v to, co děláte a děláte to z dobrého důvodu, dostanete hraním hudby hodně – asi ne jachtu a super-modelku, ale dostanete skvělé zkušenosti an celý život tím, že budete hrát, tvořit a uděláte si spoustu přátel. Taky se hodně ožerete, haha!
A nakonec se vraťme na úplný začátek. Pamatuješ si na své kytarové začátky? První riff, který jsi se naučil, tvoji první kytaru, efekty atd?
První riff, který jsem se naučil by hlavní riff od Iron Man, protože to znělo dost jednoduše, ha! Mým cílem bylo hrát hudbu jako Seek a Destroy od METALLICA. Hrál jsem na akustickou kytaru (a pořád hraju), kterou můj táta dostal od mého strýce (68 Hofner). Hrál jsem na ní pár měsíců, než mi naši byli ochotni koupit elektrickou kytaru. Pak jsem dostal bídnou SG z blešího trhu a konečně asi po roce jsem dostal Epiphone Les Paul. Měl jsem starý MXR stompbox pro „Fuzz“, který jsem dostal od strýce, takže jsem se naučil hodně CELTIC FROST riffů z Morbid Tales, které ve mně už zůstaly.
Co chystají EXHUMED v nejbližší době?
Konečně jedeme v dubnu do Evropy, abychom propagovali naše nové album s ROTTEN SOUND a IMPLORE a na to se velmi těšíme. Taky chystáme šnůru po západě Ameriky, která se organizuje právě teď. Taky se domlouvá vystoupení na „70,000 tons of Metal“ výletní lodi, což bude divné, haha! Prostě se snažíme jezdit, podporovat album a vidět se s přáteli, ale také poznat nějaké nové přátele.
Díky moc za tenhle zajímavý rozhovor! Ať se daří tobě i EXHUMED a poslední slova pro všechny nové i staré fanoušky EXHUMED na celém světě.
Moc děkujeme za rozhovor a podporu. Hodně si toho všichni vážíme. Těšíme se na pořádné plzeňské pivo a na spoustu "Blast Beats" v dubnu. Snad se tam uvidíme!
