Rozhovor s doomovou kapelou z Itálie - EPITAPH.
Odpovídali EPITAPH.
Otázky připravila a přeložila Duzl, děkujeme!
Nazdar Epitaph!
Vaši kapelu jsem objevila náhodně před pár dny, kdy jsem vás viděla v rámci Evropského tour, které jste jeli společně s PROCESSION, kde jste propagovali vaši novou desku “Claws”. Musím říct, že se mi vaše vystoupení hodně líbilo, takže pojďme si trochu popovídat o vaší kapele a vezmeme to od historie, až do budoucnosti…
Na úvod bych se zeptala, co je vaší definicí “doom metalu”, co vás napadá, když někdo řekne tahle slova?
Napadají nás víry riffů, takových, co tě donutí skřípat zubama v chmurném uspokojení, a to vše ponořené do temné poezie. Pomalé tempo pomáhá, ale ve skutečnosti to není rozhodující faktor. Písně, které vyjadřují jemný pocit ohrožení, skvělé oduševnělé melodie, které tě provázejí od žhavé jámy až k blaženosti. Nádech zloby či zoufalství, atmosféra, která je v pořádku, dokud se hudba neodkloní od základního kořene, což je blues zabarvený heavy metalem.
Co váš návrat na scénu po téměř dvaceti letech!? …Rozhodli jste se vrátit zpět, obměnili jste sestavu a po třech původních demech jste vydali vaši první dlouhohrající desku v historii Epitaph . Jak k tomu došlo? Co bylo hlavní motivací?
Zpočátku jsme se vrátili jen pro sebe - původní členové a skalní fanoušci kapely, kteří se setkali jen proto, aby se pobavili a zahráli si staré melodie v místní zkušebně. Téměř okamžitě jsme ale zjistili, že toho nemůžeme znova jen tak nechat. V té době jsme byli docela přesvědčeni, že bude jen velmi málo prostoru - pokud vůbec nějaký - pro tenhle staromódní a neklidný projekt jako je tento. Shoda šťastných náhod a povzbuzení od několika málo vážených přátel nás přivedlo k závěru, že o tuto hudbu je pořád ještě nějaký zájem. Takže už nejsme jen ve zkušebně, ale znova se plavíme dál.
Proč se Epitaph před mnoha lety vlastně rozpadl? Sledovali jste i nadále metalovou scénu, jak se podle vašeho názoru změnila? Jak by jste hodnotili dnešní metalovou scénu v Itálii? Můžete nám doporučit pár kapel z tamní scény?
Po všech těch letech jsou důvody, které vedly k rozpadu stále nejasné. Ale jakmile je něco rozbité a umírá to, musíš to nechat jít. Samozřejmě to bylo velké zklamání, kvůli kterému jsme ztratili kontakt s undergroundovou scénou, zatímco bohužel narůstala nespokojenost s rozšiřujícím se mainstreamem. Jedna z nejlepších věcí na našem návratu je, že teď jsme znovu vystaveni širší scéně, pořád objevujeme nové kapely a alba, o kterých jsme předtím nevěděli! V Itálii je většina kapel buď velmi provinčních, nebo příliš posedlých standardem hlavních zahraničních kapel. Přesto je tu spousta skvělých kapel, které jsme si oblíbili. BLACK OATH, ABYSMAL GRIEF (s nimi jsme odjeli tour a vydali jsme společně split album) jsou prvními, které nás napadají. Určitě se mohou chlubit velkou osobitostí, přesvědčením, pozoruhodnou kontinuitou a vynikající kvalitou jejich produkce!
Na koncertě jsem si koupila vinyl vašeho prvního alba “Crawling Out of the Crypt”, je to skvělá deska! Nejen po hudební stránce, ale celkově koncept celé desky a její provedení…obzvláště booklet s uměleckými malbami… kdo je autorem těchto děl a kdo přišel s tímhle nápadem?
Všechny ilustrace jsou dílem Emiliana. Nakreslil je při psaní textů a všechny tyto umělecká díla jsou inspirovány texty a naopak. Další ilustrace najdeš na "CLAWS", protože se to stalo tak trochu naší tradicí.
Jaké to bylo ve studio po tolika letech? Měli jste nějaké velká očekávání? Jak probíhal nahrávací proces vašeho prvního alba po tak dlouhé době? Stalo se vám, že jste se rozhodli na poslední chvíli změnit nějaké riffy, nebo upravit nějaké části skladeb? Prováděli jste nějaké zvláštní konečné úpravy?
Už to bylo tak dlouho, co jsme byli naposledy ve studiu, že jsme se museli vypořádat s velkou novinkou a to digitální technologií. Ano, jsme tak staří! Během samotného nahrávání jsme v podstatě nic neměnili, ale stalo se to v noci těsně před nástupem do studia, k zuřivosti a frustraci některých členů! ... A udělali jsme to na obou albech, takže jsme nepoučitelní. "Crawling ..." má jedno specifikum, na které jsme hrdí – jeden z vokálů v jedné skladbě je G. Nepiho z renomovaných Dark Quarterer Stále máme husí kůži, když o tom přemýšlíme.
Můžete nám popsat vývoj EPITAPH po hudební stránce v průběhu let s ohledem na vaše dema / alba? Kterou z vašich nahrávek považujete jako nejdůležitější v historii Epitaph a proč?
Dalo by se říct, že druhé demo, "Sacrete and Profane" bylo to, kdy se ustálil náš specifický zvuk. Přesto bychom pořád chtěli začlenit všechny aspekty z naší historie, až k našim kořenům v “Black Hole”. Navíc, když se Lorenzo připojil ke kapele, přinesl těžkou dávku hard-blues, která je v "CLAWS" naprosto zřetelná.
Během vašeho vystoupení používáte několik rekvizit, jsou pro vás důležité, stejně jako interakce s fanoušky? Pomáhá vám to navodit atmosféru?
Hlavním účelem těchto rekvizit je, abychom se zkoncentrovali a dostali se do správné nálady, bez ohledu na to, jak na ně reaguje publikum. Snažíme se používat jednoduché rekvizity a poměrně střídmě, nepřejeme si totiž, aby rekvizity vykonávaly práci za nás! Na druhé straně, rádi pobízíme posluchače, fyzicky s nimi komunikujeme a posunujeme běžné hranice koncertu naživo.
Koncem září jste vydali vaši druhou desku “Claws” u High Roller Records. Kde jste nahrávali? Kdo se postaral o zvuk, mastering a produkci? Můžete nám trochu přiblížit concept této desky?
Album bylo nahráno a namixováno ve studiu “Industrial Record” ve Veroně. Chtěli jsme spolupracovat s lidmi, kteří dokážou bez mrknutí oka ustát náš sprostý humor a naše nesnesitelné časové harmonogramy! A jako obvykle je finální mastering dílo Patricka W. Engela – Sound Savant – Temple of Disharmony. "CLAWS" se skládá z pouhých pěti dlouhých skladeb a každá z nich se zabývá různými náladami a náměty - začali jsme s děsivým hororovým příběhem, pak se dotkli nevysvětlitelných historických faktů, sexu a rozpolceností duše požíranou nenávistí. Na rozdíl od prvního alba jsme se snažili o přímočarý zvuk a méně kláves, abychom se přiblížili našim živým vystoupením.
Kdo je hlavním skladatelem, kdo píše texty a jak probíhá proces vzniku nových skladeb?
Kromě textů, které jsou doménou Emiliana, Mauro a Lorenzo přispěli většinou nápadů na toto album. Není to však pevné pravidlo a může se to změnit při tvorbě novějších věcí!
Které kapely vás nejvíce ovlivnily? Ve vaší tvorbě slyším poměrně dost odkaz na CANDLEMASS, je tomu tak? Které kapely považujete za nejvýznamnější v historii doom metalového žánru?
Upřímně, každý z nás má velmi odlišný vkus, v rámci i mimo hranice doom metalu. Abychom se vyhnuli obvyklým konfliktům, když se probírají tyhle věci, nebudeme zmiňovat žádné názvy. Navíc naše oblíbené kapely nemusí mít nutně nejvýznamnější vliv při tvorbě našich skladeb.
Jaké jsou nejbližší plány EPITAPH to budoucna (po skončení turné)? Se kterou kapelou by jste do budoucna rádi sdíleli pódium?
V poslední době jsme měli poměrně nabitý program, jakmile dokončíme “Pacto de Sangre Tour”, vynaložíme čas na to, abychom vyzkoušeli nové nápady, počínaje těmi, které jsme dali stranou, když jsme, vybírali, co dáme na "CLAWS". Nemáme nutkání vydat nový materiál, dokud s ním nebudeme naprosto spokojeni, takže je před námi pár měsíců uvolněného jammování. Existuje řada kapel, se kterými bychom rádi sdíleli pódium. V širším slova smyslu je však nejdůležitější utvořit kombinaci kapel, které se od nás poněkud liší, přestože patří do stejného žánru. To fungovalo perfektně jak s Abysmal Grief, tak I Procession.
Díky moc za váš čas a za vaše odpovědi! Přeju vám hodně úspěchu a kluby plné fanoušků během vašeho turné, ať se merchandise prodává a snad brzo opět naviděnou na vašem koncertu….poslední slova jsou vaše pánové!
Děkujeme Duzl za velmi zajímavý rozhovor! Jedna poslední věc: …stejně jako jsme hrdí na naše alba, cítíme, že naše místo je - a navěky bude - na pódiu. Takže choďte na koncerty a získejte plnohodnotný zážitek z Epitaph!
