Odpovídal Mr. Zhema.
Přeložila a otázky připravila Duzl, děkujeme!
Nazdar Zhemo,
Jsi legendou a jednou z ikon metalové scény v Brazílii. V roce 1981 jsi v Sao Paulu založil kapelu VULCANO a ovlivnil spoustu kapel po celé Jižní Americe a i za hranicemi. Když jsi kapelu zakládal, napadlo tě vůbec, že by jsi se mohl pohybovat na metalové scéně takhle dlouho? Jsi pořád nadšený z dnešní metalové scény v Brazílii stejně, jako před 36-ti lety?
Ne! Byl jsem mladý kluk, který prostě jen chtěl hrát v heavy metalové kapele, bez jakýchkoliv představ. Byl jsem jedním ze sběratelů rockových vinylů a návštěvník obchodů s hudebninami. O několik let později jsem založil VULCANO. Od té doby se scéna v Brazílii rozrostla absurdně a „status quo“ se hodně změnil. Dnes je stokrát více metalistů než v té době, na druhé straně je tu také stokrát více kapel a pokud se v osmdesátých letech koncert konal jednou za dva měsíce, momentálně se konají tři až čtyři koncerty denně. Tato situace poněkud snížila mé původní nadšení.
V podstatě jste byli první heavy metalovou kapelou v Brazílii. Mohl by jsi porovnat metalovou scénu v Brazílii na začátku osmdesátých let a nyní? Kterým směrem se scéna vyvíjela? Jaká byla situace, co se týká tour managerů, bookingových agentů, klubů, atd.? Kdo má vetší podporu – místní jihoamerické kapely, nebo kapely z Evropy a USA?
Existuje obrovský rozdíl ve scéně 80. let a aktuální scénou, prostě si představ protiklady. V 80. letech nebyla žádná mediální podpora nebo bookingové agentury, nebyly žádné PR agentury, nebyly prostory, kde hrát koncerty, nebyly k dispozici kvalitní hudební nástroje a hlavně nebyl internet. Vedle toho v té době byla Brazílie v silném vojenském režimu. V dnešní době je všeho spoustu, teda kromě toho vojenského režimu.
Podle mého názoru se brazilská scéna po devadesátých letech rozrostla na thrash metalový mainstream. Když porovnáme undergroundový koncert a nějakou běžnou show, tak poměr současných posluchačů a oddaných fanoušků je tisíc ku jedné. Podle mě mají obecně v Brazílii větší podporu americké thrash metalové kapely. Ale myslím, že je to jasné.
A jak se vyvíjeli VULCANO? Opustili jste vaši satanistickou image, proběhly změny v sestavě, vložili jste víc z thrash metalu než black metalu, atd. Jak se zpětně po letech díváš na tyhle změny? Ve kterém období podle tebe měla kapela nejsilnější sestavu?
Myslím si, že se nic nezměnilo, jen jsme vypustili hroty, řetězy a nábojáky, protože si myslíme, že už to k nám v dnešní době vizuálně nepatří. Hrajeme lépe než dříve, takže je přirozené, že se naše hudba trochu mění, ale nijak radikálně jak se zdá, přinejmenším si to myslíme. Myslím, že aktuální sestava je vždy nejlepší sestava, pokud ne, museli bychom ji změnit.
Loni v prosinci 2016 jste vydali desátou dlouhohrající desku s názvem „XIV“. Jaké přijetí se této desce dostalo od fanoušků a metalových médií? Můžeš nám přiblížit koncept alba? Zdá se mi, že na albu najdeme všechno z vašich minulých alb z osmdesátek…album je ovlivněno kapelami Sacrofago, Possessed, Nifelheim…nikdy jste neprovedli nějaké větší změny, nebo experimenty ve vaší hudbě za celé ty roky.
Jsem ten, kdo stojí za konceptem a tématy VULCANO a je to můj způsob, jak hrát. Skládám skladby, které mě těší, nestarám se o hudební trendy nebo moderní styly skládání, skládám jen to, co se mi líbí. Nemyslím si, že poslední album má jakýkoli vliv od zmíněných kapel, věřím, že jsem velmi ovlivněn N.W.O.B.H.M ve spojení s mým způsobem hraní. To jo! Všechny alba VULCANO v sobě mají nějaký koncept, téma obsažené v tomto albu je jednostranná smlouva Boha se svými vyvolenými lidmi, kde věrnost a víru drží hněv s prokletím, ničením, krvavými obětmi a krutými tresty, krutý Bůh, který vládne strachem. U některých skladeb, téma proniká extazí duše opravdového fanouška metalu s jeho přirozeností a existencí pro metal, čistotě a upřímnosti. Nejdůležitější metalový časopis v Brazílii nám dal 9,5 z 10 a můžu říct, že je velmi těžké toho dosáhnout, takže si myslím, že "X I V" bylo médii a fanoušky přijato velmi dobře.
Kdo je autorem obalu k albu „XIV“ a co je jeho významem? Znova jste si vydali album sami, znamená to, že nechcete spolupracovat s žádným vydavatelstvím, nebo co je za tím?
Vytvořil jsem symbol na obalu „XIV“ (Čtrnáct), protože VULCANO má 14 alb ve své kariéře (počítám dlouhohrající nahrávky a singly, bez toho, aniž by se nějaké skladby opakovaly) a přemýšlel jsem na způsobu, jak tento symbol vložit do Hexagramu a podařilo se mi to! Hexagram je spolu s pentagramem velmi esoterický a alchymický symbol. Když se VULCANO v roce 2003 vrátil na scénu, tady v Brazílii se o nás nezajímal žádný label, ani nahrávací společnost. Patřili jsme do osmdesátých let a devadesátky byly za námi. Metal byl "modernější". O VULCANO nebyl žádný zájem, tak jsem založil vlastní label „RENEGADOS RECORDS“ (v portugalštině „Renegados“ znamená odpadlík). Když jsme vydali album "Tales from the Black Book", byl to hit, a byl jsem to já, kdo už nechtěl spolupracovat s ostatními labely.
Pamatuješ si na dobu, kdy jste vydali „Bloody Vengeance“? Tohle album se stalo „posvátné“ pro vaše fanoušky a kritiky. Je to stále nejopěvovanější album z vaší diskografie. Co je důvodem podle tvého názoru? Myslíš, že je to dáno dobou, kdy album vyšlo, tím že bylo více ovlivněno prvky black metalu, oproti ostatním vašim deskám, nebo jen protože prostě bylo první?
Myslím, že je to proto, že má jedinečný styl. Skladby zní jedinečně, riffy jsou naprosto originální. Vedle toho album má podmanivou atmosféru a obal byl na tu dobu agresivní. Měli jsme jen 24 hodin, ve kterých jsme „Bloody Vengeance“ nahrávali a míchali s minimálními možnostmi oprav. Tato situace jen pomohla přilít palivo do pekelných plamenů, které pak byly mnohem vyšší, syrové a upřímné. Tuny lidí se nás ptají na nové „Bloody Vengeance“, ale to je nemožné!
V podstatě můžeme říct, že žijete ve stínu „Bloody Vengeance“, co myslíš? Všechny vaše další vydané desky jsou s tímto albem srovnávány a žádné z alb nedosáhlo takového statusu. Které album je však nejdůležitější pro tebe osobně?
"Bloody Vengeance" je pro nás stigma. Přesně jak říkáš, všechny naše další vydané alba jsou vždy porovnány s "Bloody Vengeance". Nemyslím si, že je to spravedlivé, protože VULCANO má mnoho zásadních alb, vše, co stačí udělat, je poslechnout si poslední tři alba.
Připomeň nám, co vedlo k rozpadu VULCANO na začátku devadesátých let? Jak těžké pak bylo dát kapelu zase dohromady po víc než desetiletí?
Brazilská metalová scéna se ubírala opačným směrem, než VULCANO a já jsem toho nechtěl být součástí. Myslel jsem si, že je lepší skončit s kapelou než podlehnout metalovému hudebnímu stylu, který se mi nelíbí. Když jsme se vrátili a po čtrnácti letech a napsali "Tales from the Black Book" a toto album odkazuje na 80.léta, mnoho fanoušků čekalo na tuto záchranu desetiletí a půlku devadesátých let.
Jak je na tom Brazilská metalová scéna s „mladou krví“? Je tam spousta kapel ovlivněna a oddána stylu starých osmdesátek jako například Farscape, Apokalyptic Raids, Violator, Necronomicon atd…doporučil bys nám nějakou další kapelu, která tě v poslední době zaujala?
Abych byl upřímný, tak o aktuální scéně toho moc nevím, ale musím ti říct, že existuje skupina "FUNEBRO", která mě zaujala. Vydali své debutové CD a pozval jsem je, aby si zahráli s VULCANO 3. listopadu.
Myslím si, že způsob poslechu hudby se v posledních letech dost změnil, souhlasil bys? Navštěvuješ stále koncerty a podporuješ kapely? Co bylo posledním albem, které sis koupil, a co zrovna posloucháš?
Máš pravdu. Je jen zřídka kdy vidět mladé lidi, kteří si kupují CD nebo vinyl, v současné době vládne Spotify a Deezer. Svým způsobem podporuji kapely - pomáhám jim, radím jim a nabízím jim koncerty. Mým posledním přírůstkem je "The Rise of Chaos" od Accept.
Který koncert v historii VULCANO považuješ za mimořádný a proč?
Nemám konkrétní koncert, ale mohu říct, že všechny koncerty, které jsme hráli v Londýně, byly vždycky „vražedné“, protože publikum nás vždy vítá s otevřenou náručí a šílí už od prvních akordů, až do konce show.
Jaké jsou vaše nejbližší plány pro VULCANO? Jsou už nějaké nové skladby a kdy se vrátíte znova do Evropy, máte už nějaké nabídky?
Vždy mám spoustu napsaných skladeb, které čekají na příležitost dostat se na nějaké album. Jelikož jsme dokončili naše brazilské turné, tak v neděli budeme hrát s VENOM v São Paulu a jednáme znovu o evropském turné s NIFELHEIM, ale stále to není jisté.
Jakožto metalový veterán, co by jsi doporučil mladým začínajícím kapelám, které si teprve vyšlapávají svou cestu na metalovou scénu?
Hrát živě, hrát živě, hrát živě a hrát živě. Kdekoliv!
A nakonec se vraťme na úplný začátek. Pamatuješ si na své kytarové začátky? První rif, který jsi se naučil, tvoji první kytaru, efekty atd?
Můj první kontakt s kytarou byl v roce 1975 a první skladba kterou jsem hrál byla „Sylvia“ od Holandské kapely FOCUS. Měl jsem brazilskou kytaru značky „Giannini“, nebyla to dobrá kytara, ale posloužila mi. Když jsem se cítil jistý v téhle skladbě, začal jsem zkoušet skladby Black Sabbath. Můj první mezinárodní koncert byl Alice Cooper v březnu roku 1974.
Wow..jsem starý!
Díky moc za tenhle zajímavý rozhovor Zhemo! Ať se daří tobě i VULCANO a poslední slova pro všechny staré i nové fanoušky VULCANO po celém světě jsou tvoje.
Díky za příležitost napsat pár řádek o mé kapele VULCANO, takže se o nás vaši čtenáři něco málo dozví. Věnujte nám trochu času a poslechněte si naše alba, všechny je můžete najít na Bandcampu (https://vulcanometal.bandcamp.com/)
At se daří a „Keep banging“!
