CD 2017, Immortal Souls Productions
for english scroll down please
Stojím před bránou do samotného pekla a čekám, až budu přijat. Kolem pobíhá smečka šílených starých psů. Štěkají, řvou a já cítím, že tu jsem správně. V záhrobí, na onom světě. Železná vrata se pootevřou a z temnoty zazní první riff. Natočím tím směrem hlavu. Ano, tohle je pravý nefalšovaný death metal. V podobě, v jaké ho mám rád. Padnu na kolena a šeptám slova obrácené modlitby. Tahle deska mě zasáhla přímo do mého shnilého srdce. Peklo zase jednou promluvilo.
Pod skvělým obalem od Juanja Castellana se ukrývá pět šílených skladeb v klasickém death metalovém stylu. Navíc je přidán cover od slavných MASSACRE ("Dawn Of Eternity"). DEHYDRATED mě vracejí do dob mého mládí a to doslova uvěřitelným způsobem. Zvukově dobře ošetřené album není sice vůbec ničím nové, ani nikam styl neposouvá, ale ruku na srdce přátelé - není vám bližší pravý reálný, chladem čpící otevřený hrob, než technické finesy bez duše? Klidně bych ocenil ještě více špíny, ale to berte jen jako slova zmlsaného starého psa.
for english scroll down please
Stojím před bránou do samotného pekla a čekám, až budu přijat. Kolem pobíhá smečka šílených starých psů. Štěkají, řvou a já cítím, že tu jsem správně. V záhrobí, na onom světě. Železná vrata se pootevřou a z temnoty zazní první riff. Natočím tím směrem hlavu. Ano, tohle je pravý nefalšovaný death metal. V podobě, v jaké ho mám rád. Padnu na kolena a šeptám slova obrácené modlitby. Tahle deska mě zasáhla přímo do mého shnilého srdce. Peklo zase jednou promluvilo.
Pod skvělým obalem od Juanja Castellana se ukrývá pět šílených skladeb v klasickém death metalovém stylu. Navíc je přidán cover od slavných MASSACRE ("Dawn Of Eternity"). DEHYDRATED mě vracejí do dob mého mládí a to doslova uvěřitelným způsobem. Zvukově dobře ošetřené album není sice vůbec ničím nové, ani nikam styl neposouvá, ale ruku na srdce přátelé - není vám bližší pravý reálný, chladem čpící otevřený hrob, než technické finesy bez duše? Klidně bych ocenil ještě více špíny, ale to berte jen jako slova zmlsaného starého psa.
"Resurrection" je nejen návratem po dlouhých dvaceti letech, ale také jasným a zřetelným poselstvím z dávných dob. Takhle se totiž kdysi death metal hrával a je hrozně dobře, že ještě existují kapely, které tlačí dál káru plnou prašivých kostí. DEHYDRATED odvedli skvělé řemeslo. Z jejich hudby cítím ortodoxní oddanost stylu, velmi dobré hráčské výkony, infernální přístup. Songy mi po delší době vlezly do mozku tak, že je z něj nemohu vyhnat. Vlastně ani nechci a třeba motiv z "Last Sunset" mi duní hlavou opravdu často. Nevím sice, jak nahrávku ocení dnešní mladí posluchači, kteří vyrůstali na zcela jiném death metalu, ale ono je to v závěru úplně jedno. My, co chodíme rádi a často do pravého pekla, víme své a ostatní stejně nepochopí. Osobně mě novinka "Resurrection" neskutečným způsobem řeže, pálí a hlavně baví. Pokud máte chuť na pravý, nefalšovaný, reálný smrtící kov, tak neváhejte. Takhle zní totiž pravé peklo!
Asphyx says:
I'm standing in front of the gate to hell and waiting to be accepted. A pack of mad old dogs runs around. They bark, they scream and I feel I'm right here. In the tomb, in the other world. The iron gate opens and the first riff is heard from the darkness. I turn my head in that direction. Yes, this is true true death metal. The way I like it. I fall on my knees and whisper the words of a reversed prayer. This album hit me right in my rotten heart. The hell spoke once again.
The great art cover is made by Juan Castellano and there are five crazy songs in classical death metal style. And is added one cover from the famous MASSACRE ("Dawn Of Eternity"). DEHYDRATED returns me to the age of my youth, literally in an incredible way. The well-treated-sound album is not new at all, nor does the style move anywhere, but the hand to heart friends - is it closer to your true real, cold-tempered open grave than technical finesse without a soul? I'd like to appreciate even more dirt, but just take it as the words of an old dainty dog.
"Resurrection" is not only a return for a long twenty years, but also a clear and distinct message from ancient times. That's how death metal was played, and it's really good that there are still bands that push the trolley full of mangy bones. DEHYDRATED did a great job. I feel the orthodox dedication to style from their music, very good player performance, infernal approach. Songs have come into my brain for a long time so I cannot get rid of it. Actually, I do not even want and the motif of "Last Sunset" really rumble my head. I do not know how the recording will be appreciated by today's young listeners who grew up on another death metal, but it does not matter.
tracklist:
1. The Glory´s Hangman 06:10
2. Don´t Laugh You´re Dying 04:40
3. Last Sunset 03:06
4. Appealing Murder 04:40
5. Dying And Asking 05:18
6. Dawn Of Eternity 05:01
band:
Braňo Jurák - guitar
Drahoslav Dragan Gabriš - vocals (ex-Depresy)
Pepe Benčík - guitar
Janek Bezový - bass
Elevo - drums (ex-Depresy
order here/objednávej zde:
https://dehydrated-isp.bandcamp.com/album/resurrection
https://www.immortalsouls.sk/album-resurrection-being-pressed/
https://www.facebook.com/DEHYDRATED-SK-508638252631204/?fref=ts
interview:
report:
.JPG)