Rozhovor s německou death metalovou legendou - ANASARCA.
Odpovídal Mike.
Přeložila Markéta, děkujeme!
Ave ANASARCA! Poslouchám vaši letošní novinku „Survival Mode“ už nějaký čas a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze?
Ahoj Jakube, moc děkujeme. Moc rádi slyšíme, že se Vám „Survival Mode“ líbí – a nám se samozřejmě líbí taky! Naši starší fanoušci – ti, kteří si uvědomili, že jsme zpátky, jsou s albem hodně spokojeni a to i proto, že je to vlastně logické pokračování naší předchozí práce. Recenze: záleží na tom, kdo je píše. Mladší pisatelé, kterým se víc líbí běžný moderní brutal technický death metal nám nedali tak vysoké hodnocení, jako ti, kteří jsou vychování na old-school death metalové scéně. Recenze ve větších německých časopisech jako jsou Rock Hard (8/10, Deaf Forever (8.5/10), Legacy (14/15) byly skvělé, ale některé webové servery nás nazvaly nudnými. Ale velká většina jsou pozitivní reakce. Ale nakonec vlastně není důležité, co o nás píšou, protože by to stejně nic nezměnilo. Mě se líbí, když se death metalovým maniakům líbí naše muzika, ale pokud se jim nelíbí, tak to určitě přežijeme.
Album má klasický temný zvuk. Kope pěkně, to ti povím! Přesto se neubráním srovnání s vašimi prvními demonahrávkami, kde byl zvuk přeci jen špinavější. Změnil se nějak způsob, jakým skládáte? Doba i technické možnosti jsou přeci jen jiné, než v devadesátých letech.
Myslíš? Podle mě má „Survival Mode“ určitý mix tohoto Godmachine stylu, který byl melodičtější a death brutal amerického stylu. Produkce se opravdu povedla, o tom žádná a my jsme z toho nadšení! Skládání písní probíhalo stejně, jako jindy: hráli a nahrávali jsme to, co se nám nejvíc líbilo. Všechno je to o psaní reálných písní, které mají strukturu. To je pro mě velmi důležité. Co myslíš, že se změnilo? :) Hodně lidí, kteří nás znali v minulosti, nám řekli, že zníme pořád stejně. To je úžasná pocta, protože to je přesně to, co chci dělat. Myslím, že máme určitý zvláštní druh riffování. Old-school, chytlavá death metalová hudba – taková by ANSARCA měla být. Jsem hrdý na to, že člověk vždycky pozná, když slyší ANSARCA.
Vždycky jste měli úžasné obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem obalu novinky „Survival Mode“?
Myslím, že „Godmachine“, „Moribund“ a „Survival Mode“ mají skvělé obaly – a všechny dělal Robert Sindermann. „Dying“ jsem dělal já, ale to je poznat. :) Takže obaly jsou velice důležité, protože je to vlastně taková vizitka a něco, podle čeho nás lidé poznají. Totéž platí o textech. Ty jsou pro mě také velice důležité, nechci psát texty o ničem, nebo dělat obal alb, které nemají smysl. Podívej se na dnešní alba, na obalech mají většinou prostě jen krveprolití. Většinou jde o znásilněné ženy, které jsou rozčtvrcené sériovým vrahem nebo monstrem. Podle mě je v dnešním každodenním životě víc násilí a hrůzy a právě to chci ukázat. Podívej se na obaly z 90. let…většina z nich jsou opravdovým uměním! Skvělý!
Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?
Všechny skladby na albu jsou založené na skutečných úvahách o tom, jak daleko lidé půjdou, aby přežili extrémní a život ohrožující situace. Na předním obalu se Robert Sindermann rozhodl ztvárnit příběh Arona Ralstona, jehož utrpení byla, zdramatizoval Danny Boyle ve svém filmu „127 hodin“ a jehož příběh byl použit v písni „Blue John“. Ralstonovi uvízla ruka pod balvanem ve vzdáleném kaňonu v Utahu a on neměl jedinou možnost, aby ho někdo našel. Skončilo to tak, že si musel sám amputovat ruku s tupými nástroji a všechno nakonec přežil. Takže, co může být víc strašidelné a víc death metal, než tento příběh ze skutečného života? Nepotřebujeme Cannibal Corpse a strašidelně hororové příběhy, stačí mít oči otevřené a sledovat, co se děje v našem světě. Lidé dělají a dělali neuvěřitelné věci, aby přežili – to byl vlastně důvod, proč jsme použili toto téma.
Z původní sestavy si zůstal jen ty Michaeli. Když se podívám na Encyclopedia Metallum, tak ten zástup muzikantů, kteří prošli ANASARCA je úctyhodný. Čím si to vysvětluješ?
V první sestavě jsem byl já a Heiner. Odešli jsme z VOMITING CORPSES a začali jsme ANASARCA kapelu v roce 95. Nahráli jsme naše první demo, na kterém bylo 5 písní, 7 dní po založení kapely. Frank a Chris, kteří byli na albu „Godmachine“, se k nám připojili. S Heinerem jsme měli nějaké osobní problémy po nahrání desky „Godmachine“ v roce 96. Tak se k nám pak připojil bubeník Herb. „Godmachine“ jsme nahráli v roce 98 a jeli jsme na turné s CENTINEX. Potom jsme měli nějaké osobní problémy s Frankem a tak od nás odešel. Benny se k nám připojil, nahráli jsme „Moribund“ a jeli na turné s BEHEADED. Poté jsme se rozpadli a tak jsme album „Dying“ v roce 2004 natočili jen já a Herb. Poté jsme chtěli hrát naživo, tak jsme našli Joshe, který se k nám připojil a hrál na kytaru. Následně se všechno zastavilo a nic se nedělo až do roku 2012. Bylo těžké najít nové lidi pro nějaké nové a vzrušující projekty pro ANASARCA, prostě jen tak pro zábavu, bez hlubších důvodů dělat „hudební byznys“. Kvůli práci a zdravotním problémům museli dva členové kapely odejít a pak jsme našli sestavu pro album „Survival Mode“. Ale už jsme staří, máme hodně starostí a povinností, takže se náš bubeník Dirk rozhodl, že si dá od hraní pauzu hned po nahrání „SM“, měl pro to rodinné, pracovní a zdravotní důvody. Před několika měsíci přišel o sluch. Dali jsme tomu na 6 měsíců pauzu, ale po nahrávání alba se to zase zhoršilo, takže rozhodl, že na chvíli přestane hrát. Takže, udržet kapelu v chodu, není úplně jednoduché. :)
Máte po těch letech (od roku 1995) vytyčený nějaký směr, metu, kam byste se chtěli dostat? Pro někoho je to nějaký větší festival řekněme v Německu. Jiný se chce dostat k Nuclear Blast. Jak je tomu u vás?
Nějaké sny…hm. Určitě by bylo skvělé zúčastnit se velikých festivalů v Americe, jako je Maryland Deathfest, nebo hrát v Evropě na Netherland Deathfest a jiných festivalech. Další merch…nevím. Teď už to chceme brát spíš jako zábavu, takže žádné veliké sny nemáme. :)
V roce 2015 jste oslavili dvacet let v undergroundu. Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?
Dnes už je všechno jinak. Na scéně je obrovské množství kapel. Existují různé styly – víc kapel hraje core, metalcore, deathcore, nebo brutal technical death metal. Na koncerty chodí méně lidí a víc lidí slibuje, že si koupí album, ale raději si kapelu poslechnou na youtube. Labely chtějí celá alba, která už byla nahraná a pak je teprve vydají. Nezáleží na tom, kolik to tu kapelu stojí, prostě to musí nahrát. Na druhou stranu zase spousta kapel nahrává alba sama v domácím studiu. A taky to je hodně často poznat, že jsou alba nahraná doma…Co mě ale zděsilo je, že je dnes strašné drahé zamluvit si kapelu. Našel jsem třeba jednu německou kapelu (ani jí neznám), která si řekla o 1000 euro za koncert. Když jsme dělali naši tour po Španělsku a Portugalsku s CENTINEX v roce 1998 tak jsme byli rádi, když jsme dostali 175 eur za koncert pro kapelu. Dnes je těžké dostat recenze, protože fanoušci (díky webům samozřejmě) jsou oklamaní materiály od labelů a kapel. Ačkoli nám se například dařilo dobře, tak jsme z mnoha stran dostali informaci, že nedostaneme recenzi, právě kvůli tomuhle. Neskutečné.
Historie kapely se datuje až do roku 1995. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to vlastně je, být v v Německu death metalovou kapelou?
My jsme začali s VOMITING CORPSES v roce 1990 a byli jsme tehdy první německá kapela, hrající death metal. Nebyl jsem zakládajícím členem, ale připojil jsem se v roce 1991. Takže to byla hudba, se kterou jsme vyrostli. Inspirací nám byly kapely jako POSSESSED, CELTIC FROST, DEATH, MORBID ANGEL, EDGE OF SANITY, GRAVE, ENTOMBED, OBITUARY a další. Můj osobní vzor byl Chuck Schuldiner. Já byl takový death-hooligan – všichni si museli dávat pozor, aby neřekli něco proti DEATH, jinak jsem byl hodně zlý. Ale po vydání „Spiritual Healing“ pro mě DEATH byli nezajímaví. Znal jsem Chucka osobně a měli jsme spolu takový spor po tom, co hráli v Německu. V té době jsme se spolu přestali bavit. V té době byla většina koncertů ve větších městech a tam jsme museli dojíždět, když jsme tam chtěli být. Ale bylo to super. Všichni na scéně byli jako rodina – to bylo asi jiné, než dnes.
Takže s ANASARCA to bylo prostě normální. Zkoušeli jsme, bavili jsme se u piva a tak…Nikdy jsme nehráli naživo tak často, byli jsme spíš lokální kapelou, ale měli jsme i nějaký „úspěch“ po Německu. Ale myslím, že od vydání „Survival Mode“ se o nás tolik neví, jako dřív…
Co chystají ANASARCA v nejbližších měsících? Podpoříte novinku nějakým delším turné a zavítáte také k nám do České republiky?
Momentálně hledáme nového bubeníka. Ale rádi bychom hráli nové písně na koncertech a festivalech – ale na větší tour bohužel nemáme čas. Samozřejmě bychom rádi hráli v Čechách, protože tam vždy potkáme skvělé lidi. Ale protože nemáme žádnou agenturu, nebo nic takového, tak pokud máte o náš koncert zájem, musíte nám napsat na mike@anasarca.de
Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?
Musím se přiznat, že většinou poslouchám spíš starší kapely. Ale jsou skvělé kapely, které jsou nové. Němečtí MAAT jsou super, NECROT nebo SENTIENT HORROR, naši kamarádi z SLAUGHTERDAY…
Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?
Nedávno jsem poslouchal staré známé z Čech – INGROWING. Neskutečně milí hoši a hrají opravdu skvělý old-school grindcore! Ale já zase nejsem tolik na speciality ve stylech. Já prostě poslouchám hudbu, a když se mi líbí, tak neřeším odkud je. Takže, možná některé české kapely znám…ale co určitě znám je české pivo! :)
Děkuji za rozhovor, přeji spoustu prodané hudby, plné koncerty šílených fanoušků!
My děkujeme za podporu! Sledujte nás na Facebooku facebook.com/anasarcadeathmetal nebo nás můžete podpořit tím, že si koupíte nějaký náš merch na http://anasarca.bigcartel.com
