Odpovídal Klas Morberg.
Přeložila Markéta, děkujeme!
Ave
DESULTORY! Přiznám se rovnou, že vaše novinka „Through Aching
Aeons“ mě totálně rozsekala. Je v ní absolutně vše, co
má v death metalu být. Jaké jste zaznamenali reakce od
fanoušků? Co recenze? Jste se svojí prací spokojeni?
Moc
díky! Vypadá to, že naše album dostává hodně pozitivních
ohlasů od fanoušků i kritiků. To nás samozřejmě těší,
protože jsme na něm pracovali opravdu tvrdě. A vzhledem k tomu,
že tohle album bude poslední od DESULTORY, je skvělé, že je
tohle opravdu kvalitní album.
První,
co člověka vyloženě uhodí do očí, tak je skvělý obal od
Pierre-Alain D. Proč jste oslovili právě jeho a jak jste cover
vybírali? Co má vlastně titulní obraz znázorňovat? Pořád se
na něj dívám, nutí mě přemýšlet, ale stále nemůžu přijít
na to, co nebo kdo to vlastně je? Nějaká příšera? Mně se ten
obal neskutečně líbí, hrozně mě přitahuje.
Ano,
našli jsme práci Pierra-Alaina a hned jsme věděli, že je to
přesně to, co potřebujeme pro naše album. Je to prostě tmavý a
dystopický pocit, když se člověk dívá na ten obraz a to se nám
líbí.
Kdo
je autorem textů pro „Through Aching Aeons“ a o čem
pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?
Já
(Klas) jsem napsal všechny texty na tomhle albu. Zabývají se vším
možným, co se kolem nás točí, ale i tím, co se děje ve světě.
Texty jsou většinou dost abstraktní a posluchači si musejí
vysvětlit sami, co pro ně texty znamenají.
Novinka
má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Kdo je pod ním podepsán a
kde jste novinku nahrávali? Zajímal by mě i způsob tvorby nového
materiálu. Jak vlastně skládají DESULTORY? Kdo má poslední
slovo, kdo řekne, že „tak je to správně, takhle to necháme?“
Album
bylo nahráno s Tore Stierna v jeho Necromorbus studiu ve
Stockholmu. Hodně se do celého procesu zapojil a dost řešil zvuk,
který je tentokrát víc organický and těžší.
Když
píšeme nové písně, tak většinou začínáme tím, že Håkan
přijde s nápady pro kytaru a přinese je do zkušebny. Tam se sejde
celá kapele a pomáháme s celým procesem, Thomas dělá část
pro bubny, já dělám vokály a Jojje basu. Je to vlastně dost
demokratický proces a většinou se na konci shodneme.
Líbí
se mi určitá temnota, která je z vaší tvorby cítit. Jako
bych se procházel lesem v noci, někde u vás na severu ve
Švédsku. Ovlivňuje vás hodně prostředí, ze kterého pocházíte?
Promítá se nějak to, odkud procházíte, do vaší tvorby?
Ani
ne, možná neuvědoměle, ale rozhodně nehledáme inspiraci tím,
že chodíme po lese jako to dělají jiné kapely.
Přiznám
se, že mám rád celou vaši diskografii. Začínal jsem poslouchat
vaši kapelu ještě v době, kdy jste vydali svoji první demo
kazetu „From Beyond“ v roce 1990. Ještě mám doma někde
staré kazety, ale ty už jsou v hrozném stavu. Neuvažujete o znovu
vydání demonahrávek?
Páni,
to je skvělé a je určitě vždycky super slyšet takové věci od
lidí, co nás poslouchají od samotného začátku. Znovu jsme
upravili všechna naše dema a dali jsme je na Into Eternity a
Bitterness v roce 2011 a vydalo to Pulverised records.
Jste
už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost,
změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků,
labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není
takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?
Já
se v tomhle pohybuju už 28 let, takže je jasné, že se
spousta věcí změnila. Undergroundová scéna byla samozřejmě
skvělá mezi lety 88-93. Bylo tu všechno to nakupování kazet atd.
Všichni v téhle scéně se do všeho ponořili, psali dopisy,
vyměňovali kazety, dělali ziny atd. Dnes je samozřejmě všechno
jednoduší, protože existuje internet, což předtím nebylo.
V současné
době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a
používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle
problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta
Je
to samozřejmě jednodušší najít nějakou kapelu, ale také si
myslím, že předtím bylo trošku složitější zjistit, co bylo
dobré a co jsi chtěl poslouchat. Ale samozřejmě, klasický metal
je obrovská věc a pořád se rozrůstá. Takže osobně si myslím,
že online streamování hudby je fajn věc, ale rozhodně se dnes
lidem nedostává ten samý pocit, jako kdysi. Dřív jsme čekali na
vydání Piece of Mind, Justice for All, Reign in Blood, Altars of
Madness nebo Leprosy. Pak jsme běželi do obchodu a koupili si
vinyl, šli domů natěšení a poslouchali jsme to album snad 50x,
četli si texty, atd.
Jsou
nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?
Nikdy
předtím jsem neposlouchal Neurosis. Ted jsem začal a oni jsou
heavy jako kráva!
Znáš,
posloucháš nějaké kapely z České republiky?
Samozřejmě
znám KRABATHOR, ale to je bohužel vše.
Děkuji
za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených
fanoušků a tuny dobrých nápadů.
DESULTORY
přestane s tímto albem existovat. Už další alba dělat
nebudeme a nebudeme ani hrát naživo. Děkujeme za všechny ty
skvělé roky, bylo to úžasné! Na shledanou!
