 |
| Incantation |
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
place: club Modrá Vopice - http://modravopice.eu/
promoter: Obscure promotion - http://obscure.cz/cs/events/
Už jsem si před 14 dny myslel, že mě brzy ponesou na márách. Ale byl jsem změřen, ošetřen a zažil jsem málem zmrtvýchvstání. Připadám si jako REVENANT, umrlec, který ještě nedávno přemýšlel, jestli už nemá položit lopatku, zamknout krám a odejít do věčných lovišť. Přitom stačilo málo, pár restartů těla a jedeme dál.
cesta
Týden po dovolené, po rekonstrukci mé schránky i duše, mě praštila do očí informace, že v neděli 13. srpna je v pražské Modré Vopici afterparty po Brutal Assaultu. A na ní vystoupí kapela, která mě provází skoro celý můj metalový život - INCANTATION. Pro mě neskutečná srdcovka, kult. S právě nově vydaným albem (recenze/review "Profane Nexus" ZDE/HERE). Nezbývalo mi nic jiného, než přepočítat drobné, zjistit si vlak, naladit se na exhumaci starých hrobů a vyrazit. Jsem velký fanoušek skupiny a zase zažít po dlouhých letech malý klubový koncert bylo pro mě dlouho očekávaným snem.
Incantation jsem sice viděl naposledy před lety s Bolt Thrower v Praze, ale to bylo ve velkém sále. Já vyznávám spíše osobnější přístup. Tak jsem ráno v neděli nemohl dospat, že už u ranního čaje jsem rozjímal s celou diskografií kapely. Postupně jsem se naladil na temnou strunu, pokryl svoji mysl pavučinami a těšil se jako hrobník na svůj první pohřeb.
Výplata je až za dva dny a jsem po dovolené, tak je celá neděle trošku na punkáče. Žena s dětmi mají prázdniny a jsou pryč. Ploužím se bytem sám, stále otevírám prázdnou ledničku a zase ji zavírám. Chleba, sádlo a tuna cibule, to je krmě pravého metalisty. Počítám drobné (na vlak, na pivo, na vstup). Mám hlad, ale ten se stává postupně podružnou záležitostí. Jak se blíží večer, cítím v zádech a žaludku lehké mrazení.
Stojím na nádraží v Plzni, zase jsem přišel moc brzy. Vyhýbám se podivným týpkům, nechci se s nikým bavit, chci být sám ve své old school death metalové bublině se sluchátky na uších. Jsem znovuzrozený, imaginárně opět sešitý, poskládaný dohromady jako podivné puzzle. Stejně se mě každou chvíli někdo ptá na peníze, na čas, na všechno. Dokonce i v kupé je docela živo, dvě paní v mém věku. Obě příjemné, laškující a trpělivé s mým odmítavých ksichtem. Nakonec mě rozveselí, vytáhnou z ulity. V Praze už jsme docela kamarádi.
Metro je metro a je v něm zatuchlina, která se k celému večeru moc hodí. Sedám si do kouta, přestupuji na trasu B a na Českomoravské mě podzemí vyvrhne jako nehodného syna. Jdu pomalu k Modré Vopici, musím opatrně, aby mi zabraly prášky na křečové žíly. Do dřevěných dveří vrazím už se skvělou náladou, velkou žízní a úsměvem na rtech. Bude metal!
cesta
Týden po dovolené, po rekonstrukci mé schránky i duše, mě praštila do očí informace, že v neděli 13. srpna je v pražské Modré Vopici afterparty po Brutal Assaultu. A na ní vystoupí kapela, která mě provází skoro celý můj metalový život - INCANTATION. Pro mě neskutečná srdcovka, kult. S právě nově vydaným albem (recenze/review "Profane Nexus" ZDE/HERE). Nezbývalo mi nic jiného, než přepočítat drobné, zjistit si vlak, naladit se na exhumaci starých hrobů a vyrazit. Jsem velký fanoušek skupiny a zase zažít po dlouhých letech malý klubový koncert bylo pro mě dlouho očekávaným snem.
Incantation jsem sice viděl naposledy před lety s Bolt Thrower v Praze, ale to bylo ve velkém sále. Já vyznávám spíše osobnější přístup. Tak jsem ráno v neděli nemohl dospat, že už u ranního čaje jsem rozjímal s celou diskografií kapely. Postupně jsem se naladil na temnou strunu, pokryl svoji mysl pavučinami a těšil se jako hrobník na svůj první pohřeb.
Výplata je až za dva dny a jsem po dovolené, tak je celá neděle trošku na punkáče. Žena s dětmi mají prázdniny a jsou pryč. Ploužím se bytem sám, stále otevírám prázdnou ledničku a zase ji zavírám. Chleba, sádlo a tuna cibule, to je krmě pravého metalisty. Počítám drobné (na vlak, na pivo, na vstup). Mám hlad, ale ten se stává postupně podružnou záležitostí. Jak se blíží večer, cítím v zádech a žaludku lehké mrazení.
 |
| ready for death metal |
Metro je metro a je v něm zatuchlina, která se k celému večeru moc hodí. Sedám si do kouta, přestupuji na trasu B a na Českomoravské mě podzemí vyvrhne jako nehodného syna. Jdu pomalu k Modré Vopici, musím opatrně, aby mi zabraly prášky na křečové žíly. Do dřevěných dveří vrazím už se skvělou náladou, velkou žízní a úsměvem na rtech. Bude metal!
Je to jako se vrátit po dlouhé době domů. Mám Modrou Vopici moc rád, je pro mě základnou, klubem s neopakovatelnou atmosférou. Tu dělá jak omšelé a staré undergroundové prostředí, tak lidé, kteří jsou milí, přívětiví a je mi s nimi dobře. "Byl si na Brutalu?": zazní směrem ke mě asi nejčastěji a já se vymlouvám na práci, i když hlavním důvodem byla má lehká tělesná slabost. V pivu se všechno ztratí a jsme všichni moc rádi, že se vidíme. Chvílemi jsem až dojatý, protože tu jsou "mé" holky, kamarádi, kapely. Jsem mezi svými a jsem tomu moc rád. INCANTATION ladí, hrají zrovna staré rock´n´rollové fláky, což mi přijde u těchto pekelníků až lehce úsměvné, ale aspoň slyším, že mají stejné kořeny jako já. Už je tu Dášenka, má death metalová dcera, kterou vidím poprvé v životě nenalíčenou (sorry, ale tohle jsem musel napsat, ha!).
Relaxuji pivem, konverzací a těším se na první smečku. Únava je ta tam, hlad zmizel někam do neznáma a já už jsem nedočkavý. Začínáme.
MÖRKHIMMEL - crust, death a punk. Byl jsem k této kapele vždy spíše odmítavý, ale tentokrát mi sedli poměrně do noty. Pánové do toho dali všechno a i když asi nikdy nebudou "mojí oblíbenou skupinou", musím uznat, že jim to v rámci možností šlapalo dobře. Příjemné vystoupení. Solid crust, death a punk metal gig!
ZHRINE - na experimentální black metal z Islandu jsem neměl zrovna náladu. Podobnou hudbu bych si dal asi spíš doma, hezky v klidu. Jen bych nesměl být sám, jinak by na mě padly deprese. Ale jo, velmi zajímavá muzika pro všechny hloubavé, dobře zahraná. Akorát se mi v neděli zrovna netrefili do mého rozpoložení. Black metal played with ice in the heart!
INCANTATION - země pode mnou zase jednou hořela. Temné zaříkávání od jedněch z nejpovolanějších mě přeneslo do temných koutů Hádovy říše. Já byl najednou převozníkem na řece Styx a kýval se do studených melodií starých i novějších skladeb. Staří death metaloví bardi sázejí hlavně na vytvoření zádumčivé plesnivé atmosféry. Mám to takhle rád a byl jsem v neděli odměněn neskutečným zážitkem.
Visel jsem Johnovi McEnteemu na rtech, nasával celým svým tělem všechno zahuštěné zlo. Morbidní kytarové linky, dunivé bicí, chorobou nasáklý vokál. Ve vystoupení bylo pro mě vše potřebné pro setkání se všemi démony, pro zmrtvýchvstání! Hroby byly ten večer násilím otevřeny, shnilá těla exhumována! Amen! There was sacrificed another body on the altar of impiety. From the dark corners of underground came another reversal missionaries to this club. They are spreading burning fire, death and death metal. INCANTATION. The legendary envoys of the Hell itself. Dark insidious commando which destroys everything alive within a radius of several kilometres with its enormous power. Absolut killer, dark and maniacal concert! Cult!
Visel jsem Johnovi McEnteemu na rtech, nasával celým svým tělem všechno zahuštěné zlo. Morbidní kytarové linky, dunivé bicí, chorobou nasáklý vokál. Ve vystoupení bylo pro mě vše potřebné pro setkání se všemi démony, pro zmrtvýchvstání! Hroby byly ten večer násilím otevřeny, shnilá těla exhumována! Amen! There was sacrificed another body on the altar of impiety. From the dark corners of underground came another reversal missionaries to this club. They are spreading burning fire, death and death metal. INCANTATION. The legendary envoys of the Hell itself. Dark insidious commando which destroys everything alive within a radius of several kilometres with its enormous power. Absolut killer, dark and maniacal concert! Cult!
Recenze/review - INCANTATION - Profane Nexus (2017)
Minirecenze/minireview - INCANTATION – Dirges of Elysium (2014)
Návštěvnost bych tipl tak na sto lidí, zvuk byl solidní a organizace jako vždy v pořádku. Spousta cizinců, potkávám kamarády z Itálie, Mexika a získávám nové z různých koutů celé zeměkoule. Tohle je pro mě také metal a neskutečná paráda. Následuje nezbytný pokec a fotky s Incantation.
with John McEntee - Incantation
Jsem ještě v rauši, který znají určitě všichni fanoušci svých oblíbených kapel. Zmateně se chvíli potácím klubem, musím si dát pivo. Jsem jako ve snách, jako opravdový umrlec, který se probudil k "životu". Následuje dlouhý alkoholový relax, vlak mi jede až v pět ráno. Padá na mě únava. Kecáme, kalíme, zavíráme klub. Pak jsem tak na mol, že mě odvezou taxíkem na vlak. Loučím se s kamarády, raději bych zůstal, ale to by taky mohla být moje smrt. Ještě jednou ahoj a díky moc za všechno přátelé (fernet rules!), vaší skvělé podpory si moc vážím. Na hlaváku bageta, je o mě postaráno, že se až trošku stydím. Připadám si jak Spud ze Trainspoting, jen mám místo drog v krvi šíleně piva a tvrdého. Následuje smutné loučení s Dášou, mojí death metalovou dcerou.
fans
Cesta vlakem do Plzně mi přijde nekonečná. Koukám z okna, přehrávám si pořád dokola všechno v hlavě. Na hlavním nádraží jsem v osm ráno, doma v posteli v devět hodin, jako správný metalista stihnu zvracet na náměstí u kostela v Plzni (temnota!). Ulehnu a zase "hned" vstanu, nějak jsem si přetáhl vnitřní hodinky. Mám krvavý oči, hlad jako zombie a celý den se ploužím jako stín. Nevadí to. Viděl jsem totiž INCANTATION a zažil koncert, který si budu pamatovat na věky věků. Děkuji moc všem, kteří se o to zasloužili. Tahle akce mi hrozně připomněla metal před dávnými časy, v mých počátcích. Takový ten poctivý, reálný, od srdce. Zmrtvýchvstání se opravdu vydařilo!
Tento report byl sepsán bezprostředně po koncertě, s jasným lihovým poselstvím.
Návštěvnost bych tipl tak na sto lidí, zvuk byl solidní a organizace jako vždy v pořádku. Spousta cizinců, potkávám kamarády z Itálie, Mexika a získávám nové z různých koutů celé zeměkoule. Tohle je pro mě také metal a neskutečná paráda. Následuje nezbytný pokec a fotky s Incantation.
with John McEntee - Incantation
Jsem ještě v rauši, který znají určitě všichni fanoušci svých oblíbených kapel. Zmateně se chvíli potácím klubem, musím si dát pivo. Jsem jako ve snách, jako opravdový umrlec, který se probudil k "životu". Následuje dlouhý alkoholový relax, vlak mi jede až v pět ráno. Padá na mě únava. Kecáme, kalíme, zavíráme klub. Pak jsem tak na mol, že mě odvezou taxíkem na vlak. Loučím se s kamarády, raději bych zůstal, ale to by taky mohla být moje smrt. Ještě jednou ahoj a díky moc za všechno přátelé (fernet rules!), vaší skvělé podpory si moc vážím. Na hlaváku bageta, je o mě postaráno, že se až trošku stydím. Připadám si jak Spud ze Trainspoting, jen mám místo drog v krvi šíleně piva a tvrdého. Následuje smutné loučení s Dášou, mojí death metalovou dcerou.
fans
Tento report byl sepsán bezprostředně po koncertě, s jasným lihovým poselstvím.
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
------------------------
Promotion!
info: http://hypnos-cz.com/
.JPG)