DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 13. července 2017

Home » » Report, photos, video - OBITUARY, ABSU, BEHEADED - club Slavie, Czech republic - 12. 7. 2017

Report, photos, video - OBITUARY, ABSU, BEHEADED - club Slavie, Czech republic - 12. 7. 2017

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

club: Klub Slavie - http://www.klubslavie.cz/
promoter: Obscure Promotion - http://obscure.cz/cs/events/

Budějovický koncert OBITUARY pro mě byl hlavně o srdci. A to jak o tom v přeneseném fanouškovském slova smyslu, tak o reálném. Poslední půlrok se na mě začal nějak podepisovat zub času a jedna rodová vrozená nespravedlnost. Vše vyvrcholilo již podruhé zrušenou cestou po dálnici, kdy se mé tělo vzepřelo a odmítlo poslušnost. V hrudníku jsem měl najednou obrovského vetřelce, který ve mě bolestivě hlodal o sto šest. 


Plzeň

Musel jsem tomu přizpůsobit i cestu do Českých Budějovic. Jako správný maniak jsem volil vlak a nakonec podlehl slovům své ženy, ať si zaplatím přespání. Udělal jsem to nerad, ale tělo dalo mozku několikrát pořádně na srozuměnou, že chodit okolo nádraží pět hodin v noci asi nebude to pravé ořechové. A doktoři by určitě taky pěkně prskali.

in train

České Budějovice
Nadělal jsem si tedy nějaké hodiny v práci, zamluvil si levné ubytování kousek od nádraží v Budějovicích a kolem dvanácté zmizel ze zaměstnání pryč. Bylo dusno, voda v lahvi mi zteplala, že se nedala moc pít a placebo prášky na křečové žíly nějak nezabíraly. Usadil jsem se do kupé, naladil v MP3 přehrávači poslední desky Morta Skuld, samozřejmě Obituary a Azarath. Myslel jsem si, že se srovnám do polohy, kdy mě bude co nejméně bolet na prsou a stabilizuji se až do Budějovic...jenže...

ubytování



ready for death metal!


Chvíli před odjezdem vlaku z Plzně se rozlétnou dveře do kupé, vlítne tam paní snad stokilová a pořád se mě na něco ptá. Chce se mi spát, ale nenechá mě. Prý mám popelavou barvu a nevypadám vůbec dobře. Mám na jazyku asi stovku jedovatých odpovědí, ale nechám toho. Zaplať Satan vystoupí brzy a s ní i nasládlý pach, kterým jsou tlusťoši tolik proslulí. Pak už cesta ubíhá v poklidu, poklimbávám i sleduji okolní překrásnou krajinu.

Na nádraží v Budějovicích se musím trošku zorientovat, mám vypsané ulice až k ubytovně. Platím pár stovek na recepci a mé tělo se chce uložit na chvilku do stabilizované polohy. "Ty jsi stejně takovej debil, pořád se přepínáš. Mohl si sedět doma, koukat na televizi a srkat studený džusy. A odpočívat": nadávám si a málem na chvíli usnu. Trošku se mi uleví a volám domů, že jsem v absolutním pořádku, daří se mi dobře a těším se na koncert.

České Budějovice




Chci dát venku nějaké jídlo a tak navštívím rychlé občerstvení. Kupuji si párek v rohlíku, který nakonec skoro celý vyhodím. Maso neviděl a hořčice mi přijde kyselá. Jdu raději k Vietnamcům do potravin a koupím si bagetu. Není taky nic moc, ale aspoň se trošku najím.

Hledám club Slavie, párkrát se spletu, ale nakonec jsem po chvíli bloudění na místě. Jsem rozhodnutý, že si pivo nedám, protože doktoři a vůbec, ale nakonec podlehnu žízni.

Slavie je klub na pohodu, líbí se mi jak prostředí, tak i lidé, kteří jsou na mě milí a ochotní. Pomalu se dostávám do té správné nálady, v hrudi se najednou cítím nějak podezřele silný a vůbec jsem pěkně pookřál. Asi metal!

klub Slavie




Potkávám i zde, na jihu republiky, pár svých fanoušků, kteří čtou můj-váš malý blog a prohodíme pár slov. Jste úžasní, udělali jste mi velkou radost, děkuji za přízeň, přátelé! Jsem až dojatý, což přičítám jak své citlivé povaze, tak vedlejšímu účinku léků:)). Jinak jsem samozřejmě "šíleně drsnej metalista":))

BEHEADED jdou na řadu jako první a nasypou do nás černotou nasáklý brutální death metal. Mám tuhle kapelu ve velké oblibě a vidím ji poslední dobou poměrně často. Ve středu opět předvedli vynikající set toho nejhrubšího nářezu. Jsem mimo realitu, mám sto chutí vylézt na pódium a zapařit spolu s BEHEADED, ale asi bych to už nedal. Masakr, masakr, masakr! Mám pocit, že ke mě stéká shora celá řeka zkažené krve! Vynikající set! Už se těším do VolyněInferno! Brutal death metal gig which smash our in pieces! Morbid ritual for calling out the dark powers!







ABSU jsem viděl poprvé a naposledy loni v prosinci a nutno říci, že s ostravským vystoupením si to budějovické vůbec nezadalo. Legendární američtí black thrasheři dostáli svému temnému jménu a nasypali to do nás, až mi málem vytrhali žíly z rukou. Ano, přišla na mě lehká slabost, způsobená zhuštěným vzduchem, utvořeným černými skladbami, přednášenými s odhodláním. Užil jsem si všechno to rouhání dosytosti a doslova se dusil tmou. Excellent gig! It was sound  of black/thrash metal! ABSU with youFor ever and ever, amen!






Co se dá napsat k OBITUARY vlastně nového? Vždyť já tuhle smečku poslouchám 28 let! Patří k mým srdcovým a na rozdíl od mé maličkosti, v Budějovicích byli ve velmi dobré formě. Na floridské bardy je spolehnutí! Cítil jsem chlad v žilách, řval texty spolu s kapelou, pokusil se i o několik pařících kroků. OBITUARY byli jako vždy vynikající, studení, se stále dokonalým Johnem Tardym u mikrofonu. Ano, zub času je znát a pánové už nejsou tak divocí jako před mnoha lety, kdy jsem je viděl poprvé, ale pořád mají jejich skladby neskutečnou sílu. Přiznávám, byl jsem mimo, vznášel jsem se někde nad starými pohřebišti, užíval si notoricky známé melodie a přehraboval se v plesnivých kostech. Tohle byl totální zahnívající starý death metal! Absolutní masakr! Floridian sharpens the marrow of my bones again. Cold, raw and traditional. OBITUARY manage to do this very well.  It was quick, rolls like an avalanche of old stones. Totally moldy old school death metal! Absolut massacre!



















Recenze/review - OBITUARY - Ten Thousand Ways to Die (2016)

Zvuk byl již od první kapely dobrý, co mě ale vyloženě vytáčelo, tak byla světla. Pořád si tak nějak myslím, že diskotéka v pestrých a ostrých barvách na death metalový koncert nepatří. V klubu také bylo vedro jako v sauně. Obdivoval jsem bubeníky, všichni předvedli výkony na hranici fyzických možností. 

Koncert byl zcela vyprodaný. Nevím, kolik se vejde do klubu přesně lidí, ale klidně bych snesl větší prostor, nerad se mačkám. Po organizační stránce vše proběhlo v pořádku. Obscure Promotion jsou profesionálové a hrací časy byly dodržovány. Před klubem smutnil jeden Rakušan, který se vydal 300 km na Obituary a dovnitř se nedostal. Zkrátka a jednoduše, kdo dneska nemá a nečte facebook, tak má smůlu (a je bez informací).


merchandise
Baví mě se koukat kolem sebe, naslouchat celkové atmosféře a nasávat hlášky fanoušků. A ti, kteří navštívili České Budějovice, si to přijeli opravdu užít. Žádní přemoudřelí a přežraní divní patroni se znuděnými ksichty, ale maniaci, krásný holky (jo!) a hlavně byla legrace - takhle si představuji dobrou akci! Byl jsem spokojený, byl jsem mezi svými, usmíval jsem se.

OBITUARY se po koncertě vydali mezi fanoušky. Bylo úžasné vidět, že i takovéto legendy jsou pořád normální, pohodoví lidé, co dají s každým pivo (říkám Donaldovi - líbí se mi vaše nová deska, on na to, děkuji, dáš si pivo? - a já po letech vypil Budvar, který jinak nevezmu do držky), pokecají, nechají se vyfotit. Stále skromní, milí a příjemní srdcaři a pro mě skvělý (tím umocněný) zážitek. O tomhle je death metal!

with Obituary





Je konec. Musím si dojít pro vodu, abych neomdlel. Hergot, já snad na ty pány v bílých pláštích budu muset dát, protože cítím, jak se může moje srdce z toho všeho vypětí zbláznit. Brní mě levá ruka a na chvilku si raději sednu. Nějaká slečinka, sotva padesátikilová - kočička!, se mě ptá, jestli nechci pomoc. Lituji, že mi není aspoň o třicet let méně (mohli jsme trošku zaflirtovat, ale ani na to už nemám energii).  A stejně by to nešlo, nebyla ještě na světě - možná s její mámou, ha! Jdu raději hledat ubytovnu.

Bloudím chvíli ulicemi, lampy mi blikají do obličeje (na hlavní třídě se to jako bonus servalo, do toho policie, majáky, jak z večerních zpráv) a do postele dorazím z posledních sil. Na recepci sedí vyžilá blondýna, pořád si olizuje rty a vypadá, že by mě chtěla. Brrr, takhle začínají německé ultra nechutné porno filmy z osmdesátých let. Jsem rád, že jsem na pokoji. Jen vedle do toho za zdí buší dva namakaní Ukrajinci, co mi připadali odpoledne jako zosobnění totálního pokérovanýho chlapáctví (máme společný záchod i sprchy a tak raději svoji očistu vynechám, pro jistotu). Nic proti, jen by u toho nemuseli chlapci tolik hekat.


support Beheaded
Beru si prášky na jánevípročmijepředepsali a lehám si na pravý bok, aby mě nic netlačilo. Budíka mám nařízeného na brzy, musím domů. Zdá se mi o jedná holce, co jsem s ní kdysi v pravěku chodil. Stojí u mé postele a plísní mě, že bych si měl na sebe dávat větší pozor. Ale jo pořád, odsekávám ji a ona mi pak nedá. Divnej sen.

go home




Budík mi zahraje Hypnos, já vytřeštím oči a nevím, proč a kde to jsem. Než mi vše dojde, vyčistím si zuby, seběhnu dolů, potkám právě končící blondýnu z recepce. Mrkne na mě, já vrátím klíče a už si to mašíruju na nádraží. Je ještě poměrně chladno, dobře se mi dýchá, srdce odbíjí jak má a cítím se skvěle. Není divu, středeční koncert byl totiž vynikající! Pořád na něj myslím i ve vlaku na Plzeň (domů dorazím rozlámaný jako kdybych právě složil náklaďák uhlí). Byl to skvělý zážitek, který byl u mě hlavně o srdci, o fanouškovství, o death metalu! Ať vaše kroky provází síla, děkuji za pozornost, přátelé.


- author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound





-------------------
Promotion:

Share this games :

TWITTER