YITH - Dread
CD 2017, Hellthrasher Productions
Nevím jak vy, ale já miluji dlouhé toulky přírodou. Mám to takhle nastavené odmalička. Místo toho, abych doma vysedával a hnil, tak raději obuji boty a vyrazím do sněhu. Většinou chodím s rodinou, ale občas, to když je opravdu ošklivo, vyrazím sám. Beru si s sebou do sluchátek hudbu, která mi vlévá do žil sílu a pohání mé kroky do toho správného rytmu.
Byl začátek února a mrzlo až praštělo. Smog zahalil město pod svoji pokličku a já si naládoval do hlavy americké YITH. Záležitost více méně pocitovou, black/doom/deathovou. Sníh, už notně udusaný, mi křupal pod nohama a já přemýšlel, jak dojdu do cíle. Rozhledna, kousek nad městem, působila opuštěným dojmem. V tomhle počasí by psa nevyhnal, pomyslel jsem si a plně se oddal studeným melodiím. Psát cokoliv o podobných deskách je poněkud troufalé. Jsou spíše pocitovou záležitostí, která vás buď osloví, či nikoliv.
Pod albem "Dread" je podepsán jediný člověk - YITH. Ano, říká si stejně jako jeho projekt. Mám tentokrát neodbytné nutkání desku k nikomu nepřirovnávat. Ono to ani moc nejde. Možná severské blackové kapely, britští doomaři, ale hlavně asi les, příroda a smrt, jsou inspirací tohoto mága. Vznáším se jako pápěří mezi holými stromy, jsem osudem, svědomím, jsem spjatý dohromady s hudbou i opuštěností mýtin. Mám touhu tu zůstat, umrznout, splynout. Provází mě syrová krása krůpějí zmrzlé vody. Domů se dostávám až dlouho za tmy. Není se mnou řeč. Jsem v jiné dimenzi, uhranutý. Black doomová deska, která musela vzniknout někde uprostřed divoké pustiny! Vynikající!
sumarizace:
První album YITH je velmi příjemným výletem do horské vesnice na dlouhý pohřeb. Jeho black/doom metal je poctivý, syrový, uvěřitelný. Proti provedení, ani způsobu uchopení smutku, nemám žádných námitek. Doslova mě fascinuje schopnost YITH navodit absolutně temnou a ošklivou atmosféru. Poslech si užívám všemi póry svého těla. Svět jakoby najednou zčernal, upadl do beznaděje a já se ocitl v záhrobí. Na onom světě se pohybuje YITH s elegancí a samozřejmostí. V dálce zvoní umíráček, nemrtví vylézají z děr. Tahle deska mi bude znít v hlavě ještě hodně dlouho. Vidím zase zástupy nemrtvých. Jdou si pro mě. Black doomová deska, která připomíná smuteční průvod! Amen!
Asphyx says:
The first album by YITH is a nice trip into a mountain village to see a long funeral. Their black/doom metal is so straight, raw and believable. I have nothing to say against their execution or the matter of how their grabbed the sadness. I have to say I am very impressed by the band´s ability to make an absolute dark and ugly atmosphere. The listening is so great and I enjoy it with every single pore of my body. The world seems black and down in the hopelessness with me in the world beyond. YITH are moving in the world beyond with so gracefulness and self-evidence. There is a death bell in the distance ringing, the undeads are climbing out of holes. This album will be in my head for a long time. I see undead people lining. They are going to get me. Black/doom album which feels like a funeral parade! Amen!
tracklist:
Time and loss
Resentment
Remembrance
Dread
Centuries of horror
Upon Dark Shores
Immurement
