Úvod:
Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.
Blbý ženský, blbí chlapi
Asi vypadám věrohodně. Možná za to může můj věk, šedivé vousy a nebo celej můj ksicht, ale pořád se mi chodí někdo svěřovat. Vůbec nevím, čím jsem si to "zasloužil", ale je to tak. V dnešní době mi přijde, že je všechno posunuté. Jak si malé děti nevytvářejí přirozené návyky života ve skupině a jejich matky je šlechtí podle postupů z internetu, dost často se stává, že takový kluk, případně dívka, žili celý svůj život jako ve skleníku.
Prostě...žádná odřená kolena, žádné rvačky, žádné sporty za barákem, do kterých jim nikdo nekecá. Na všechno jsou tabulky, přesný popis a představa, jak se mají chovat. A všichni pak pořád něco řeší, tváří se jak kreslené postavičky ve vypjatých situacích, nemají vzory - neměli od koho odkoukat, jak se má chovat normální chlap nebo ženská.
"To je taková kráva, vona nedovede pochopit, jak má zacouvat do garáže": rozčiluje se jeden kolega v práci a já se nejdřív leknu, jako kdyby se opravdu něco stalo. Přitom stačilo vyskočit, zajet s autem do garáže a večer by byl hned příjemnější - ještě se diví, že mu nedala. Věřte mi, mám to odzkoušené, odžité. "To je takovej kretén, von nepochopí, že když se chci dívat na svůj seriál, tak prostě fotbal nebude": říká mi cestou do práce třicetiletá kolegyně, u které bych si spíš představoval, že bude o večerech domácí porno hvězdou, než že čumí na seriály nebo na fotbal se starým. Pořád tady asi budou blbý chlapi a blbý ženský a nikdo s tím nic neudělá. Nejde to. Jsme každý z jiného těsta a mnozí to nepochopí celý život.
Tedy vážení. Já hrozně nerad dávám rady, myslím, že na to mám ještě hodně málo šedin i vrásek, ale zjistil jsem jediné. Vypněte telefony, televize, wifi a jděte ven. Na svůj oblíbený koncert, do hospody nebo jen tak do lesa. A neřešte kraviny! Vždyť život je tak krátkej.
Já mám rád ženský, jakými byly naše mámy a babičky. Ty, které dovedly vytvořit domov, uměly mě obejmout, že jsem se jako dítě cítil skvěle. Pofoukaly koleno, upekly koláč, až jsme měli boule za ušima. Bylo nás šest bratranců, kteří dělali neskutečný klukoviny. Jednoduše jsme žili. Dnes máte mezi domy prázdno.
A chlapi? Ti mě naučili dělat luk a šípy, chytat ryby a rozseknout sekerou poleno. A nebejt srab. Nebrečet a když už, tak ne na veřejnosti (všimli jste si, jak všichni v televizi poslední dobou pořád brečí?). Říkat pravdu a nebát se poslat debila do prdele. Hrdě, čestně, poctivě.
On si každej pořád stěžuje (proboha proč mě?) a pak sedí s holkou, která má prsa bohyně a datluje něco do telefonu místo toho, aby tokal o sto šest. Ona taky a v hospodě je ticho a klid. Co je to pro Satana za dobu, tohle? Zblbnutí z rad na internetu každý má jen tu svoji v Googlu vyhledanou pravdu. Ovce na dálkové ovládání, které místo šukání a vlastního názoru raději hrají hry o mnoha levelech.
Jel sem tramvají a měl radost, protože se dva mladí domlouvali, jak se sejdou. Vypadali zamilovaně a já jim fandil, jako fandíme každý sympatickým lidem. Jenže pak mi došlo, že si dávají virtuální rande večer v chatovací místnosti. Asi jsem fakt starej.
Pak jednou ve městě bouračka (zaplať osud jen ťuknutí), kolem dav lidí, kteří překážejí hasičům a záchrance jen kvůli tomu, aby zachytili co nejkrvavější záběr. Hyeny, hnusný hyeny, odplivl jsem si. Asi jedinému mi bylo líto holčičky s rozseknutou hlavou.
Vždycky jsem měl rád dobu, ve které jsem se momentálně nacházel. Poslední roky mám ale pocit, že je okolo čím dál tím víc prázdnoty, povrchnosti a keců - přitom máme celej svět a dokonalou komunikaci každý v kapse. Možná je to jen momentální rozpoložení, ale dnešní odlidštěné generaci opravdu nezávidím. Já na své "reálné" mládí hrozně rád vzpomínám, zažili jsme toho spoustu. Výhodou je, že to nejde smazat jedním kliknutím.
Dost bylo řečí, jdu radši ven, i když prší. Vezmu děti i svou ženu a už se těším až roztají i poslední kousky sněhu. Budeme od bahna, špinaví a možná ještě trošku zmrzlí. Ale budeme spolu a budeme mít blbý ženský a blbý chlapy hodně daleko za sebou.
.JPG)