Rozhovor s ruskou death metalovou skupinou GRACE DISGRACED.
- odpovídala Polina.
přeložila Markéta, děkujeme!
Ave
GRACE DISGRACED! Od června máte venku novou desku „Lasting Afterdeaths“. Jak ji
vnímáš teď, s odstupem času? Co na ní říkají fanoušci? A jak dopadla u
hudebních kritiků?
Ahoj! Ano, ten čas letí!
Naše nové album naprosto miluji, protože krásně odráží moje nápady. Takže jsem
ráda, že se to takhle zrealizovalo. Fanoušci byli rádi, že jsme konečně vydali
tohle dlouho očekávané album. Věděli, že jsme nahrávali v roce 2015, jako
vždy museli čekat, než se k nim dostalo prvotřídní oficiální vydání. A
pokud jde o kritiky…vypadá to, že neviděli moc rozdíl mezi „Lasting
Afterdeaths“ a „Womanumental“, ačkoli si myslím, že rozdílů je zde několik.
Například fretless basa.
Jakým
způsobem vznikal nový materiál pro „Lasting Afterdeaths“? Jak vlastně
tvoří/skládají GRACE DISGRACED?
Skládání má na starosti
Alexandr. Sem tam nás poprosí o pomoc, ale většinou všechno vychází tak, jak to
složí. Každý z nás je zodpovědný za svůj vlastní nástroj. A to nám dává
určitou odlišnost od mainstreamu v hudbě.
V death
metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o humanitě, filozofii, utrpení. O
čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco
sdělit, předat nějaké poselství?
A to je moje království.
Naprosto zbožňuju texty. Mám pocit, že do nich musím dát co nejvíc – běžný
nápad, zajímavý předmět, moje osobní pocity, stopy a všechny tyhle „schované“
maličkosti. „Lasting Afterdeaths“ má 7 příběhů, které nám vypráví o smrti a
jejích následcích, například co bude po smrti. A tady jsou ti, co nás vedou na
cestách – první astronauti, bláznivý jezdci, tichá sebevražda, mysteriózní
nestvůra v lese a skupina sovětských turistů mučená v dalekých
horách.
Kdo
je autor obalu novinky „Lasting Afterdeaths“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak
jste vůbec motiv na obal vybírali?
Je to italský umělec – Velio
Josto. Když jsem poprvé viděla jeho tvorbu, zamilovala jsem se. Takže nekreslil
jen hlavní double obal, ale také nám dal 7 ilustrací a každá korespondovala
s písněmi. Bytost na obalu je maskot „Lasting Afterdeaths“ a je to netopýr
s pavoučíma nohama. Tahle bytost se kolébá do duší. Myslím, že tohle byl
Aleksandrův první nápad. Symbióza obou stvoření, která jsou nejčastěji spojená
se strachem, temná strana a smrt. Ale tady není třeba se obávat, vyjadřuje to
soucit a smutek.
Skvělý
je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu
jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?
Jako vždy jsme šli do studia
Navahohut v Moskvě za našimi dobrými přáteli – Arkady Navaho. Ale tentokrát
jsme v našich požadavcích byli trošku přesnější. Zaprvé, máme teď více
zkušeností ve studiu v porovnání s předchozími nahrávkami. A zadruhé,
Aleksandr absolvoval školu pro zvukové inženýry.
Nové
album vyšlo u amerických Razed Soul Productions. Proč jste si vybrali právě
tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?
Naše předchozí práce šly také skrz tento
label. Našli jsme je proto, že jsme chtěli jít více do světa – pro lepší
uplatnění na druhé straně Atlantského oceánu. Jsou dobrým labelem. Je to jeden
z mála labelů, které nenutí kapely dávat obrovské sumy do vydávání alb.
V současné
době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho
digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled
jako muzikanta.
Vzduch je přeplněný hudbou.
Všechno je dosažitelné. Špatní muzikanti se dostanou k uším veřejnosti. A
veřejnost si vybírá z milionu nahrávek a stahuje je z kyberprostoru.
Nic se nevylučuje a všude můžete najít jakoukoli muziku si přejete, dle vašeho
stylu. A to to kazí. A pro nás je tak nemožné zjistit, kolik lidí vlastně
poslouchá naši muziku. A to ani nemluvím o tom, kolik ztrácíme na prodeji. Ano,
občas jsem z toho smutná, když počítám, kolik peněz dáváme do vydávání
alb, nahrávání, masteringu, vybavení a umělecké stránky našich alb. A uvědomuji
si, že není žádná šance na to, aby se nám peníze vrátily vzhledem k tomu,
kolik lidí zdarma stahuje. Ale jak se člověk neztratí v tomhle oceánu
digitální muziky?
Polino,
jaké to je vlastně být jediná slečna v kapele, neutiskují tě kluci? A
nemáš někdy problémy třeba na koncertech? Znáš to, dole pod pódiem parta
opilých fanoušků, ty jsi mladá, hezká holka…
Ne, nenechám se utlačovat!
Na koncertech je Aleksandr můj bodyguard. A nikdo si netroufne říct cokoli,
protože je profesionálním wrestlerem.
U
nás v Čechách nechodí na death metal zrovna příliš lidí. Jak je tomu u vás
v Rusku? Podporují fanoušci kapely? Kupují CD, merchandise apod.?
V tomto smyslu není
Rusko lepší, než ostatní země. Ano, máme dobrou fanouškovskou základnu. Tihle
lidé kupují naše věci a chodí na koncerty. Někdy mi přijde, že jsou to jediní
lidé, pro které to celé děláme. V Moskvě je undergroundová metalová
komunita, která se jmenuje „515“. Já s Aleksandrem jsme členové. Opravdu
nás podporují a my se snažíme jim pomoci, jak nejlépe můžeme.
Jestli
se nepletu, tak už jste u nás v Čechách jednou hráli. Vzpomeneš si ještě
na to, jak se vám koncert líbil? Nechystáte k novému albu turné? A pokud
ano, navštívíte i naší zemi?
Ano, hráli jsme
v jednom malinkém městečku. A bylo to super místo na hraní. Klub byl
narvaný, to pivo – výborné a levné a ti fanoušci – veselí a blázniví! Policejní
auto hlídalo okolí klubu. A pokud jde o další šnůru, je tady taková malá
záležitost, která mi letos nedovolí vystupovat. Porodila jsem totiž v srpnu
dceru a musím s ní chviličku zůstat, než bude trochu samostatnější.
Jsou
nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?
Bohužel novinky moc
neposlouchám. Za poslední dobu jsme koupili hodně vinylů s klasickým
metalem z 80 a 90. let 20. století. Ale určitě bych upozornila na
Fallujah, poslední album Paradox (jako všechny předchozí) a nová retro vlna
Pertrubator a Carpenter Brut.
Znáš,
posloucháš nějaké kapely z České republiky?
Osobně bych doporučila jednu
kapelu, která mě hodně oslovila a dramaticky ovlivňuje moje vnímání klasického
death metalu. Jsou to Scabbard, hlavně jejich album „Beginning of Extincition“.
Zní velmi originální a neokoukaně. Tohle je pro mě exemplář death metalu
poloviny devadesátek, úsvit. Taky můžu upozornit na Avenger a jejich album
„Feast of Anger/Joy of Despair“, které máme na CD a hodně si ho užíváme. Co
dál…From Beyond, Demiurg a velmi neobvyklé Forgotten Silence. No a samozřejmě
Fleshless a Krabathor.
Co
chystají GRACE DISGRACED v nejbližších měsících?
Právě je taková mrtvá sezona
koncertů a my začali pracovat na novém albu. Aleksandr a já máme pár nápadů a
živé představy pro naše další album. Bude to něco jako death metalová opera
s přesným příběhem ve futuristickém anti-utopickém stylu.
Děkuji
za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny
dobrých nápadů.
Děkujeme, Jakube! Zdravíme
všechny české death metalové fanoušky! Doufám, že se brzy uvidíme!
