Report, photos, video - SELF-HATRED - Křest alba Theia, SOMNUS AETERNUS, SÓL - Papírna Plzeň

SELF-HATRED

OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

Ztratil jsem se ve tmách. Osamocen bloudím ulicemi a přemýšlím, kdy jsem naposledy viděl světlo. Trávím dlouhé hodiny v práci, pod umělými lampami a už druhý den jsem doma sám. Nemám to rád, jsem zvyklý na společnost, na ševel dětí, na smích, na rámus rodiny. Jenže jsou prázdniny a já tu zbyl, jako kůl v plotě. Sedávám u okna, sledují déšť za oknem, šlapu pak po nedávno spadaných listech a pozoruji zachmuřené tváře okolo jdoucích. Za chvíli jsou tu Dušičky, napadá mě častokrát a vzpomínám na své kamarády, kteří tu už nejsou s námi. Musím někam ven, zničit tu samotu, utéct ze tmy.

Hledám na internetu nějaký koncert, zmatený a zatěžkaný pracovními povinnostmi. Vyskočí na mě křest nového alba "Theia" plzeňských doomařů SELF-HATRED. Dobrá volba, říkám si, tohle by se mi mohlo trefit do mé nálady.

SÓL

Je čtvrtek odpoledne, plavu v bazénu na Slovanech a zadržuji dech až na samou hranu snesitelnosti. Jsem tu ve vodě rád, chci se rozplynout. Pak se přesunu a jdu si ještě zaběhat do lesa. Vezmu si do sluchátek SOMNUS AETERNUS i SELF-HATRED. Běžím co to jde a vyčerpaně se zastavím na jedné mé oblíbené mýtině. Adrenalin začne pracovat a ze mě najednou všechen ten splín spadne. Připravuji se na večer.

Unavený jedu raději do Papírny autem. Musím druhý den přejet půl republiky a tak se nechci vykropit jako hrobka. Většinou to tak v Plzni mívám. Ale co, dám sladkou limonádu a poslechnu pár dobrých kapel. Parkuji u klubu a cítím kolem žaludku takové to příjemné chvění, které před koncerty mívám. Těším se.

SOMNUS AETERNUS

Jsem asi jeden z mála, ale mě se plzeňská Papírna nelíbí. Přijde mi to na koncerty moc otevřený prostor, studený. Mám staré továrny rád, sám kolem nich každý den několikrát chodím, ale tady se prostě cítím divně, možná až nepatřičně. Já raději malé kluby, se zaplivanou atmosférou. Ale co, jde hlavně o hudbu.

SÓL hrají přesně ten druh black metalu, který mě nechává zcela chladným. Omlouvám se tak kapele i svým čtenářům, ale já se raději nebudu vyjadřovat. Vypadalo to, že si fanoušci, přesto, že to chlapcům příliš neladilo, jejich vystoupení užili. Já pořídil jen pár fotek. Zde jsou.

Jdu si koupit dvě CD - SOMNUS AETERNUS - "Exulansis" a SELF-HATRED - "Theia". Dobrá hudba se musí podporovat. Jsem stará škola a obě alba chci mít ve své sbírce.

SOMNUS AETERNUS. Brněnští doom metaloví vyslanci mě ihned pohltili. Jejich poslední desku "Exulansis" považuji za svůj soukromý objev. Těžko se mi popisuje jejich vystoupení. Já jsem vlastně uslyšel první tóny a propadl jsem ihned jejich kouzlu. Líbila se mi ta hra s náladami, ty těžko popsatelné jiskřivě temné záblesky černoty. Jakoby mě kapela omotala do svých sítí, pozřela a na konci vyvrhla zpět. Byl to pro mě krásný koncert a moc jsem si ho užil.

Recenze/review - SOMNUS AETERNUS - Exulansis (2016)

SELF-HATRED ten večer křtili svoji prvotinu "Theia". Přátelé, já vám něco prozradím. Já jsem tomuto albu zcela propadl hrdlem. Hrozně jsem se těšil, až uslyším skladby naživo. Industriálním prostorem se rozlehl první riff a já se opět ztratil v tmách. Osamocen. Jen já a hudba. Vznášel jsem se, jako bych plachtil ve větru. Bylo to studené, smutné, niterné vystoupení. Kapele se přesně povedlo mezi nás přenést náladu nové desky. Byla mi zima a zároveň jsem cítil sílu. Temnou, pomalou. Připadal jsem si, jako bych stál v nějaké kobce, po kolena v ledové vodě a najednou spatřil malý, slabý záblesk světla. Skvělý doom metalový obřad!

Recenze/review - SELF-HATRED - Theia (2016)

Organizace v pořádku, jen jsem nepochopil dopředu avizovaný začátek v sedm, který se v den konání změnil na pozdější hodinu. Návštěvnost byla příjemná, pod pódiem vždy alespoň třicet lidí stálo. Dohromady bych to pak odhadoval na padesát doomu chtivých fanoušků. Snad se moc nemýlím. Zvuk byl celý večer solidní.

Startuji auto, naladím rádio na vážnou hudbu. Za zvuků mého oblíbeného Brahmse (Sonata pro Cello) hledám marně místo pro parkování. Otevřu dveře do bytu a slyším divné, netypické ticho. Nikdo neoddechuje, nikdo nemluví ze spaní. Já opravdu neumím být sám. Ve sprše pouštím naschvál jen studenou vodu a usínám s pocitem, že jsem zažil krásný, doom metalový večer. Skvělá akce!

OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos