CD 2016, Peaceville Records
Dostávám emaily od lidí, abych prý napsal o nějaké desce, že by je zajímal můj názor. Vážím si toho přátelé, ale jak známo, hudba musí dozrát. U mě to platí několikanásobně. Neumím psát na povel. Musí to přijít, vylétnout do textového editoru, jako raketa na měsíc. Kolem novinky KATATONIA jsem se motal jako slepý v opuštěném tunelu. Já Švédy míval rád v dobách jejích počátků, pak se naše cesty rozešly. Nahlédl jsme sice občas pod pokličku, cože to tihle klidní progresivní rockeři zrovna vaří, ale nijak mě to nebavilo. Šel jsem raději dál a na chvalozpěvy mých kamarádů jsem jen zmateně kýval hlavou.
Letos je to jiné. "The Falls of Hearts" nechává vzpomenout na roky mého mládí a všechny ty rockové mohykány, kteří ještě hrávali jen tak pro radost z hudby samotné. Novinka plyne jako voda v řece, kolem které chodím dvakrát týdně. Musíte se naladit na šumění vln, na dobu mládí našich rodičů a oprostit se od dnešních uspěchaných časů. Některé skladby si mě podmaňují, postupně, pomalu, polehounku. Našeptávají. Jiné mě nechávají zcela klidným. Zvláštní album, to vám tedy povím.
Dostávám emaily od lidí, abych prý napsal o nějaké desce, že by je zajímal můj názor. Vážím si toho přátelé, ale jak známo, hudba musí dozrát. U mě to platí několikanásobně. Neumím psát na povel. Musí to přijít, vylétnout do textového editoru, jako raketa na měsíc. Kolem novinky KATATONIA jsem se motal jako slepý v opuštěném tunelu. Já Švédy míval rád v dobách jejích počátků, pak se naše cesty rozešly. Nahlédl jsme sice občas pod pokličku, cože to tihle klidní progresivní rockeři zrovna vaří, ale nijak mě to nebavilo. Šel jsem raději dál a na chvalozpěvy mých kamarádů jsem jen zmateně kýval hlavou.
Letos je to jiné. "The Falls of Hearts" nechává vzpomenout na roky mého mládí a všechny ty rockové mohykány, kteří ještě hrávali jen tak pro radost z hudby samotné. Novinka plyne jako voda v řece, kolem které chodím dvakrát týdně. Musíte se naladit na šumění vln, na dobu mládí našich rodičů a oprostit se od dnešních uspěchaných časů. Některé skladby si mě podmaňují, postupně, pomalu, polehounku. Našeptávají. Jiné mě nechávají zcela klidným. Zvláštní album, to vám tedy povím.
Hudba má dělat lidem hlavně radost, má předávat pestrou paletu pocitů. KATATONIA v současné době hraje přesně ten druh skladeb, se kterými strávíte dlouhé hodiny za oknem uprostřed sychravého podzimu. Budete sledovat kapky deště, pít horký čaj a vzpomínat, jaké to bylo krásné, když jste si vyhřívali své kosti při posledním slunci. "The Fall Of Hearts" může být pro spoustu lidí vyšeptalé nic, kousek neuchopitelného pápěří, které vám ulétne ve větru. Budete mít určitě svůj díl pravdy. Jenže vy jste se ptali na můj názor, zde tedy je. Já se v tom všem smutku, rockovém snění, lehkém doomu, rochním rád a s chutí. Víc myslím dodávat netřeba. Je to svým způsobem vlastně neskutečné retro, tisíckrát slyšené. Jenže když ono je tak dobře a přitažlivě nahrané. Buďte smutní!
sumarizace:
"The Fall Of Hearts" je albem, na kterém se povedlo KATATONII zhudebnit tmu. Je jako pomalu se plížící smrt. Do krve mi proniklo postupně, pomalu. Trávili jsme spolu dlouhé chvíle na cestách a nejvíce vyniklo při poslechu v noční krajině. KATATONIA sice nepřinášejí vůbec nic nového, ale jsou sví, originální a umí navodit v doom metalu to nejpodstatnější. Smutek. Já vlastně ani moc nevím, co bych dodal dalšího. Na novince je vše v nejlepším pořádku a doporučuji ji všem, kdo se rádi zajímají o tmu. Depresivní rock doomová nahrávka, která je tmavá jako pohřební hostina! Velmi dobré album.
Asphyx says:
"The Fall Of Hearts" is an album where KATATONIA set to music the darkness. It is slowly creeping death. It got into my bloodstream gradually, slowly. We spent long time together on the road and it was the most excellent in the nocturnal landscape. Although KATATONIA don't bring anything new, they are original and can evoke the most essential in doom. Sadness. I don't even really know what I'd say more. There is everything fine on the news and I recommend it to all who is interested in the darkness. Depressive rock doom record, as dark as a funeral feast! Very good album.
Tracklist:
01. Takeover
02. Serein
03. Old Heart Falls
04. Decima
05. Sanction
06. Residual
07. Serac
08. Last Song Before The Fade
09. Shifts
10. The Night Subscriber
11. Pale Flag
12. Passer
13. Vakaren
14. Night Comes Down (Judas Priest cover)
Line up:
Anders "Blakkheim" Nyström - Guitars, Programming, Vocals (backing) (Bloodbath, ex-Diabolical Masquerade)
JJonas Renkse - Vocals (lead), Guitars, Keyboards, Programming (Bloodbath, ex-October Tide)
Niklas "Nille" Sandin - Bass (ex-Amaran, ex-Life Eclipse, Aoria)
Daniel Moilanen - Drums (Runemagick, ex-Lord Belial, ex-The Project Hate MCMXCIX)
Roger Öjersson - Guitars (Tiamat, ex-Kamchatka)
01. Takeover
02. Serein
03. Old Heart Falls
04. Decima
05. Sanction
06. Residual
07. Serac
08. Last Song Before The Fade
09. Shifts
10. The Night Subscriber
11. Pale Flag
12. Passer
13. Vakaren
14. Night Comes Down (Judas Priest cover)
Line up:
Anders "Blakkheim" Nyström - Guitars, Programming, Vocals (backing) (Bloodbath, ex-Diabolical Masquerade)
JJonas Renkse - Vocals (lead), Guitars, Keyboards, Programming (Bloodbath, ex-October Tide)
Niklas "Nille" Sandin - Bass (ex-Amaran, ex-Life Eclipse, Aoria)
Daniel Moilanen - Drums (Runemagick, ex-Lord Belial, ex-The Project Hate MCMXCIX)
Roger Öjersson - Guitars (Tiamat, ex-Kamchatka)