DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 21. července 2016

Home » » Recenze/review - OMNIHILITY – Dominion of Misery (2016)

Recenze/review - OMNIHILITY – Dominion of Misery (2016)


OMNIHILITY – Dominion of Misery
CD 2016, Unique Leader Records

Vždycky si říkám, že už mě nic nedokáže překvapit. Jenže světem vládne poslední dobou podlost, zloba a zákeřnost. Mnohdy jsem doslova šokován, jak někteří lidé dokážou změnit svoji barvu. Jsou jako chameleoni. Navenek usměvaví, vstřícní a milí, ale jakmile dojde na lámání chleba, jsou najednou jedovatí a prskají nenávistné sliny. Člověk si buduje celý život proti podobným situacím obranný mechanismus, ale ten občas bohužel selže. Z novinky amerických technických brutalistů OMNIHILITY mám podobné pocity. Album je to přesně poplatné dnešní době. Krkolomné riffy, naštvaný zpěvák a k tomu plastově znějící zvuk. Muzikanti jsou standardně dobří hudebníci, jen ty nápady se zdají být obyčejné a stokrát slyšené. Chápu současnou fascinaci podobnými smečkami, ono totiž už není moc kam v tomhle stylu jít, ale já toho z novinky příliš dobrého necítím. Přitom se zdá být všechno v nejlepším pořádku. Jen ta energie, jakoby se někam vytratila.

Pokud bych měl nějak dnes definovat tuctovost, zvolil bych asi nové album OMNIHILITY. Spousta fanoušků mi asi bude spílat, ale já jsem se opravdu hrozně moc snažil si tohle všechno narvat do hlavy. Nejde to. Mě ani tak nevadí, že je zrovna tahle smečka všude vychvalována, dokonce mě netrápí ani jejich blahořečení fanoušky stylu, mě to celé jednoduše nebaví. Brutální death metal mám rád, ale raději se pohybují v jeho temnější části. U „Dominion of Misery“ bude na vině asi nejvíc podle mě špatná produkce. Jednotlivé skladby se mi slévají dohromady a nedokážu je odlišit od sebe navzájem. Bude to nepopulární názor, ale jak známo, starého psa novým kouskům nenaučíte. Není ani potřeba, stačilo by, kdyby OMNIHILITY přidali na intenzitě a pokusili se songy něčím opepřit. Takhle si přijdou na své jen opravdu ortodoxní fans. Ale co my ostatní?


Pouštím si novinku stále dokola, přidávám i ubírám hlasitost a pořád namůžu přijít na to, co je vlastně na této desce tolik zajímavé. Ono narvat do jedné skladby spoustu nápadů bez ladu a skladu je sice svým způsobem umění, ale řekněte mi, kdo to má poslouchat? Snažil jsem se, opravdu hodně snažil, ale taková ta pověstná jiskra ne a ne přijít. Nakonec jsem to jednoduše vzdal. Když vám totiž leží na stole další kousky o hodně chutnějších CD, je příliš jednoduché to, co mě nebaví odložit. Kapela jistě získá spousty kladných a více než kladných hodnocení, o to bych se rozhodně nebál. Já zůstanu (již podruhé, protože s předchozím albem jsem to měl nastavené hodně podobně), raději ve stínu a budu zvědavý, co pánové předvedou příště. Letošní album odložím někam dozadu, do přihrádky s nahrávkami, na které za chvíli většinou úplně zapomenu. Bohužel.



„Dominion of Misery“ je obyčejným brutálně technickým albem. Nápady jsou zde v jednotlivých skladbách stále stejné, nevýrazné a pořád se opakují. Nějak nevím, co si s nahrávkou počít. Vadí mi plastový zvuk, divná produkce a průměrný zpěvák. Možná to bude znít ode mě troufale, ale já jsem si toho příliš dobrého pro sebe nenašel. Snažil jsem se, ale pokaždé jsem byl doslova umlácen nudou. Nevím, jakým směrem chce kapela kráčet v budoucnu, ale pokud bude jejich další album ve stejném stylu, asi nebudu mít ani chuť si ho pustit. Nemám nic dalšího, co bych dodal. Průměrné technicko brutální album, které ve mně nezanechalo vůbec nic. Škoda, snad příště.

Asphyx says:

“Dominion of Misery” is an ordinary brutal technical album. The ideas are the same in the songs all over again and they are tame and repetitive. I do not know what to do with this record. I don´t like the plastic sound, weird production and an average singer. It may sounds boldly but there is nothing good for me. Although I tried, the album always smashed me with boredom. I don´t know which way will this band be going in the future. But if their next album is the same as this one I don´t want to listen to it. There is nothing more to say. An average technical brutal album which didn´t leave a thing in my head. Shame…maybe next time.

Seznam skladeb:

1. Morte Aeterna
2. Psychotic Annihilation
3. Immaculate Deception
4. Dementia Praedox
5. Dead Eden
6. Within Shadows
7. Reflections in Blood
8. Parasitic Existence
9. Necrotic. Consumption. Obsession
10. Dominion of Misery


Čas: 41:44

Sestava:


Steve Crum (Drums) Adam Toepfer (Vocals) Dan Rabago (Guitars) Isamu Sato (Bass)


Share this games :

TWITTER