CD 2016, Comatose
Music
Kolem
malého chlapce, který zatím neměl v životě moc štěstí, stojí skupinka
kluků a mlátí ho hlava nehlava. Smějí se mu, nemá dostatečně značkové oblečení
a nejnovější model mobilního telefonu. Padá na zem a když už všechny přestane
bavit do něj kopat, začne plakat. Nestalo se mu to poprvé. Pokaždé se
v něm něco zlomí, postupně se stává chladnějším a chladnějším. Roste
v něm jako košatý strom pomsta. Jednoho dne, to když už necítí žádnou
fyzickou i psychickou bolest, si to se všemi vyřídí. Postřílí jak své
nepřátele, tak všechny ty, kdo za to mohou. Nejhorší je, že podobných případů
narůstá geometrickou řadou. Ne, opravdu to není tím, že by byl dnes lepší
přístup k informacím a média si vybírala jen šokující zprávy. Je to
jednoduše tím, že dnešní děti postrádají pořádné vzory. Postupně se dostáváme
do bodu, kdy celkově degenerujeme a jsme zralí na apokalypsu. Kdysi tolik
šikovný a chytrý rod, zvaný hrdě homo sapiens se pomalu blíží ke svému konci.
Ano,
mám poslední dobou podobné pocity. Chodím po ulicích, jsem mezi lidmi a cítím
všude takový divný neklid. Máme se jako prasata v žitě a pořád si
stěžujeme. Jsme postiženi konzumem, jako snad nikdy. Nasazuji si raději
sluchátka na uši a pokouším se uniknout do podzemí. Pouštím si druhé album
řeckých MURDER OF GOD a po chvilce
zjišťuji, že pánové hrají přesně ten druh umělého death metalu, který dělá
tolik dobře dnešní mladé generaci. Ne, já do téhle doby už nepatřím. Obyčejné
riffy, rádoby naštvaný hlas, plytký zvuk. Už se vidím, jak mám sto chutí poslat
některé své kamarády do horoucích pekel, protože budou tenhle produkt velebit
do nebes. Uštěkaný vokalista, s groove drážkováním a frázováním, riffy jak
z nějaké lokální kapely. Trošku to nechápu. Death metal má být o konci
lidských osudů, o závěrečném zhasnutí celého světa, o morbidním životě
v podzemí, ne o lechtání příjemnými motivy. Někdy si trošku přijdu jako
ten kluk v úvodu dnešního článku. Kolik ještě podobně znějících kapel
uslyším? Stovky?
Nejhorší
je takové to zasekávání alias MESHUGGAH, které bylo kdysi ukradeno od PANTERY,
ale dnes se o tom moc nemluví. Nebo ty nástupy, které vás jakože mají smést
z povrchu zemského. Nic to se mnou nedělá, nijak mě to nebolí, dokonce
z toho nejsem ani naštvaný. Trošku mě překvapuje, že se pod tohle podepíše
taková společnost, jako jsou Comatose Music, kterou jsem donedávna považoval za
label s dobrým vkusem. Ale možná jsem už opravdu starý, opotřebovaný a
blížím se době, kdy o podobných deskách nebudu mít ani chuť něco psát. Přitom
nějaký talent, občasný záchvěv originality tam cítím. Kristova noho, celkově je
to ale neskutečná nuda. Já dopředu přesně vím, co pánové začnou hrát. Tisíckrát
slyšené motivy, miliónkrát slyšené fráze. Zbytečná hudba, zbytečný poslech.
Tedy alespoň pro mě.
MURDER MADE GOD vydali letos přesně
ten druh desky, která mi normálně nesmí do přehrávače. Je obyčejná, stereotypní
a kombinuje se v ní death metal s groovy pasážemi. Tuctový zvuk,
nevýrazná produkce. Trošku nechápu, co tím chtěli autoři říct. Vždyť podobných
skupin je stovka na každém rohu. Omlouvám se, ale nemám sílu psát cokoliv
dalšího. U poslechu se nudím a nenapadají mě žádná slova. Takhle přesně by
neměl death metal vypadat. Průměrná nahrávka průměrné kapely. Nic víc, nic
méně. Bohužel.
Asphyx says:
The band MURDER MADE GOD published an album this year
which is the exact type of record I would never put into my player. It is
ordinary, stereotypical and it combines death metal with groove passages.
Trivial sound, tame production. I just do not get what those guys are trying to
say. There is so many bands with similar sound. I am sorry but I have no
strength to write anything else. I am bored and lack of words. This is how
death metal should NOT look. An average record of an average band. Nothing
more, nothing less. Unfortunately.
Seznam skladeb:
1. Victims
2. Enslaved
3. The Titan, the Fighter and the Thief
4. A Morbid Institution
5. Depression
6. Assassinés!
7. The Irony of Faith
8. Subject 666
9. Urban Warfare
10. Involuntary Servitude
Sestava/band:
Stelios
– basa
Dennis
– kytara
George
Triantafillou – zpěv
Tolis
B. - bicí