přeložila Markéta, děkujeme!
Recenze/review - PURGATORY – Omega Void Tribvnal (2016)
Ave
PURGATORY! Poslouchám vaši letošní novinku „Omega Void Tribvnal“ už nějaký čas
a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že
jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album
se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze?
Zdravíme, Jakube! Moc si
ceníme těch krásných slov ohledně naší nové nahrávky. Moc děkujeme za podporu a
mimochodem i za česko-anglický rozhovor! Veškeré recenze a zpětná vazba od
fanoušků a médií jsou velmi pozitivní. Dokonce existuje spousta lidí, kteří nás
znají mnoho let a nikdy se jim moc naše hudba nelíbila. Ale díky této nahrávce
se to změnilo a už nám přišli na chuť. Vypadá to, že jsme něco museli udělat
dobře, haha!
Hráli
jste už některé songy z novinky na koncertě? Jak fungují na fanoušky? Máte
už nějaký potencionální hit? Osobně bych si tipnul druhou skladbu „Prophet of
Demonic Wrath“.
Už jsme se snažili zapojit
několik písní do seznamu ještě před vydáním alba a před koncertem. Od té doby
jsme neměli zase tolik koncertů, kde bychom skladby mohli zahrát. Ale teď už
máme za sebou hodně příležitostí, kde jsme mohli skladby vyzkoušet více než
jednou. A po nespočet zkouškách se cítíme více a více připraveni, abychom nový
materiál hráli naživo! Jakmile lidé poznají, že hrajeme novinky, tak většinou
sledují a poslouchají více pozorně. Je těžké a v tuto chvíli vlastně moc
brzy k tomu abychom určili potencionální „hit“. Každá píseň z alba
„Omega Void Tribvnal“ má z našeho pohledu svoji osobitost a my si užíváme
hraní každého songu. Kromě písně, kterou jsi jmenoval je tu ještě další a to
především „Chaos. Death. Perdition“, stejně tak jako „Codex Anti“ – to jsou
obrovská riffová monstra a je neuvěřitelné jak masivní energii vytvoří, když se
hrají naživo. Zároveň jsou to nejrychlejší songy z alba a líbí se nám jak
je odstřelujeme z obličejů diváků!
Album
má pro vás netypický bílý obal. Kdo je jeho autorem a co má znázorňovat?
Přiznám se, že tentokrát jsem si musel chvilku zvykat, ale po nějaké době jsem
musel mít tenhle motiv i na tričku. Je vynikající, originální, apokalyptický!
Obal alba vytvořil SB (www.deathworship.com). Stal se naším
kamarádem už před mnoha lety. Je to místní muzikant, naprostý blázen
s jasnou vizí temnoty a smrti. Během celého procesu kdy jsme dávali
dohromady „Omega Void Tribvnal“ jsme si uvědomovali, že chceme album se syrovým
a klasickým typem umění. SB měl stejné myšlenky. Po několika konzultacích a
prvních pokusech přišel s nápadem použít „The Temptation of St. Anthony“
od Jeasquese Callota. Okamžitě jsme si uvědomili, že tenhle typ umění je přesně
to, co sedí k neústupné, násilné a temné atmosféře našeho alba. Potom už
jen experimentoval s barvou. Bílá tomu celému přidala na originalitě, ale
přesto album působí oldschoolově, tak jsme to tak nechali. Ačkoli jsme se
tohoto „odvážného rozhodnutí“ trochu báli, jakmile jsme viděli finální produkt,
bylo nám jasné, že jsme zvolili správně. Navíc, staré stehy a měděné stopy,
které jsou použité po celém nákresu, znázorňují znepokojující neskutečný pocit
temnoty, která číhá na každém rohu existence! Mimochodem: Jak někteří navrhují
bílá trička a my tak aktuálně uvažujeme o tom, že necháme takový design
vytisknout. Do té doby máme ale skvělá „Omega Void Tribvnal“ trička a
zapalovače se speciálními kresbami od Thomase Westphala z Necromaniac
Artworks a Petera Handzuse známého jako Digital Wortex.
V death
metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, satanismu. O
čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco
sdělit, předat nějaké poselství?
Pět textů napsal náš basista
Peter. Další tři napsal náš kamarád ve zbrani AK AndyChrist „Deathmonger“ (HATESPAWN / CHARON). Dělal i vokály na mnoha našich prvotinách. Tentokrát se nás
zeptal, zda nemůže také napsat jeden či dva texty k nadcházejícím písním.
No a nakonec musel ten parchant udělat tři, haha! Asi nemusím vysvětlovat, že
vložil svůj propastný hlas i do „Omega Void Tribvnal“. Vzhledem k tomu, že
je naše hudba násilná a rouhačská, temná a děsivá, majestátní, ale zároveň
bláznivá a morbidní, tak naše texty musí atmosféru hudby ještě podtrhnout. Na
novém albu se texty točí kolem negativní filozofie a ani-religiozity a o
užívání metafor. Představ si, že až umřeš, tvůj duch se bude konfrontovat
s kosmickými zjeveními. Uvědomíš si, že narození, život a smrt jsou jen
bezvýznamné výskyty. Že za tím vším vlastně není žádný význam. Že všichni
bohové, všechny pravdy, všechno je umělé. Že člověk nenalez žádnou pravdu, ale
pouze tu, kterou si sám vytvořil. Závěrečné drcení a depresivní odhalení předtím,
než sestoupíš do věčné temnoty.
Novinka
má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Přesto lehce odlišný od předchozích alb.
Podepsán je pod ním opět Patrick W. Engel. Ten vám dělal i předchozí nahrávky.
Uvažovali jste tentokrát jinak? Měl Patrick odlišné zadání? Některé pasáže na
mě působí až „doomovým dojmem“. Mimochodem, hrozně moc se mi líbí, že je krásně
slyšet baskytara. Dodává to celé desce ještě větší tlak.
Patrick je zvukový mág, kterého
jsme hledali už dlouho. Nebylo vůbec pochyb o tom, že budeme spolupracovat
s ním. Obecně je jeho vize toho, jak má znít death metal a jak se má
dělat hudba v souladu s našimi názory. A z toho důvodu byl
inženýrem, mixovým a masteringovým inženýrem a producentem v jedné osobě,
opět! Místo ale bylo tentokrát jiné. Náš starý přítel z MUSICAL MASSACRE
investoval hodně práce a peněz do transformace jejich zkušebny a studia. Potom,
co jsme nově přestavěnou zkušebnu viděli, tak jsme věděli, že musíme produkovat
naše album právě tam! Takže Patrick prostě sbalil svoji přenosnou studiovou
techniku a použil některou techniku z nového studia. Navíc, nejenom že
vždy přispívá svými nápady do procesu nahrávání, ale také ve studiu udržuje
profesionální a zároveň uvolněnou atmosféru. Hned jak uslyšel pár našich
novinek, tak věděl, že naše hudba je teď temnější a více atmosférická. A proto
se snažil formovat velmi násilný basově těžký zvuk, který stoupá jako zeď
z hukotu a temnoty. Jsem pokaždé sakra ohromen jeho prací!
„Omega
Void Tribvnal“ vychází opět u War Anthem Records na CD a na vinylu u Animate
Records.
WAR ANTHEM RECORDS vlastně
vydává CD, DigiCD a dokonce i LP desku „Omega Void Tribynal“! ANIMATE RECORDS
opravdu vydali vinylovou verzi posledních vydání, něco jako „20 let
Undergroundu“ nebo „Deathkvlt – Grand Ancient Arts“. A nejdříve jsme si
mysleli, že to bude stejné, jako předtím, ale nakonec to nějak nevyšlo. Ve
finále jsme extrémně spokojeni s vinylem, protože to vyšlo jako velmi
ušlechtilý Gatefold LP s vytištěnou vnitřní vložkou 12x12.
Poslední
dobou to vypadá, že se vinyl jako nosič stává čím dál tím víc oblíbenější.
Pozoruješ tento „trend“ také? Prodáte na koncertech víc CD nebo vinylů? Vím o
vás, že jste velcí milovníci vinylů, máš za poslední dobu ve své sbírce nějaký
opravdu vzácný kousek?
Ano, tohoto trendu jsme si
dobře vědomi. Když někdo chce vydat vinyl, musí akceptovat čekací dobu více než
půl roku, nebo ještě déle! Jako zázrakem se nám povedlo vydat LP verzi „Omega
Void Tribvnal“ právě v čas abychom ji mohli prodávat na koncertě. Řekl
bych, že jsme v tomto případě měli dost veliké štěstí. Pořád si myslím, že
prodáváme víc CD nosičů a Digi-CD nosičů, než vinylů. Ale počet vinylů rozhodně
stoupá. Ale ať už se jedná o trend, nebo ne je bezva, že lidé pořád chtějí mít
něco skutečného v rukou. Lidé chtějí znovu prožívat tu radost
z vinylu – jeho vizuály, haptický pocit, ten pocit rituálu a vůbec celý
zvuk desky. A lidé chtějí něco, co se nedá konvertovat na mp3 formát nebo něco,
čeho se tak snadno nemůžou chopit piráti jako u CD. Vždycky pro nás bylo
důležité mít naše publikace na vinylech a ano, my jsme taky vinylový blázni.
Mimochodem: Sám mám ve své sbírce pár sakra skvělých nahrávek a jsou to pro mě
velice vzácné kousky! Ale jaké jsou skutečné rarity? Když to budeš vnímat jako
„trend“, tak máš pak tisíce barev na nahrávku a to stojí za houby.
Minulý
rok jste se několikrát objevili i u nás v České republice. Pamatuji si na
skvělý koncert v Praze, pak jste vystoupili i v Plzni na Phantoms of
Pilsen a potom jste měli menší turné s HYPNOS a DYSANGELIUM. Jak se vám u
nás líbilo a co říkáš na české fanoušky? Vidíš třeba nějaký rozdíl mezi
koncerty v Německu a v Čechách?
Hlavně Phantoms of Pilsen
byl skvělý zážitek. Crew byla hrozně milá a nápomocná a pivo bylo samozřejmě
sakra dobré, haha! DYSANGELIUM se stali našimi přáteli velice rychle během
několika víkendovek, které jsme s nimi dělali v poslední pár letech!
Jsme velice poctěni, že nás opakovaně zvou na jejich koncerty a je neskutečné
je vidět, jak jsou namotivováni. Všude s sebou berou svoji neskutečnou
backline a my jsme mohli jejich backline zařízení použít kdykoli jsme
potřebovali. Díky bando bláznivých death metalových psychopatů! HYPNOS jsou
našimi přáteli už dávno. Teď už jsou českou legendou a naprosto si takovou
slávu zaslouží, protože mají skvělé soustředění, jsou všestrannými a
ambiciózními hudebníky! O tom se ostatně všichni přesvědčili v Uherském
Hradišti v prosinci 2015. Doufám, že tam natočili nějaký dobrý materiál,
jak doufali. Jsme rádi, že se vrátili na pódium, protože víme, že opravdu žijí
tvorbou muziky. Mezi českým a německým koncertem není zase takový rozdíl, jak
by se mohlo zdát, ale pár jich je. Z nějakého důvodu přijdou
v Čechách vždycky nějací týpci, kteří ani nejsou metaloví fanoušci. Vypadá
to, jakoby prostě šli do svého oblíbeného klubu na pivo – nezajímá je, jestli
tam zrovna hraje metalová show nebo ne. To se obvykle v Německu neděje.
V poslední
době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině
to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se
najde. Máš nějakou oblíbenou u které si myslíš, že má na to, „oživit staré
časy“?
Podle mě je super, že je
spousta mladých lidí, kteří kašlou na moderní a přeprodukovanou produkci a
snaží se zachytit ducha starých hrdinů. Je fajn, že hodně lidí připomíná
původce jejich oblíbeného stylu hudby, že opravdu hledají v klasických
nahrávkách a oslavují tyhle kapely tak, jak si zaslouží. A já si myslím, že
hodně nových kapel je opravdu dobrých, ne-li sakra skvěláých Je tu ale samozřejmě i
vlna kapel, která přijde a nikdy nemůže dosáhnout takového vrcholu, jako její
hudební předkové. Ty skutečné diamanty se ale vždycky ukážou, protože o dobrých
kapelách se nemlčí a rychle se to o nich na scéně šíří. V naší lokální
Death/Black Metal scéně máme spoustu skvělých kapel jako je II, ARCHAIC,
THORNS, ABYSSOUS, VIDARGÄNGR & NOCTURNAL WITCH! Mě se tedy osobně líbí
death metalová scéna ve Finsku – KRYPTS, LIE IN RUINS, CORPSESSED, LANTERN a
další!
V roce
2013 jste oslavili dvacet let v undergroundu. Jste už dnes pamětníci. Když
porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď
přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není
takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?
Celý svět se sakra změnil a
to od základu…Potencionální přístup k fanouškům, labelům, promotérům a
bookerům atd. obrovským způsobem vzrostl, to máš naprostou pravdu. Na druhou
stranu je tady jen malé množství kapel a tím pádem se můžou kapely dostat
v podstatě kamkoli chtějí. Nahrávání celého alba se stalo velmi
jednoduchým úkolem. Vzhledem k tomu, že máme dnes k dispozici moderní
vybavení, může v podstatě každý nahrávat své nápady u sebe v ložnici,
přidat pár skvělých bicích paternů a nakonec vlastně může mixovat a masterovat
všechno sám. To znamená, že vydání alba může být vzrušujícím zážitkem tak
akorát pro kapelu, nebo pro jedince, který to dělá – ale pro nikoho jiného už
to není taková pecka. Když chce kapela uspět, musí mít buď štěstí a získá
úspěch čistou náhodou, nebo makáš jako černej na financování, promování a
distribuci sebe sama dokud nedostaneš dobrou smlouvu s labelem a dost
podporovatelů, kteří Ti pomůžou na Tvojí cestě. Každé vydání pro nás bylo
klíčové a znamenalo obrovský skok – ať už první pásky a později dva EPs, nebo
později naše první album v roce 1993 a 1994. Dnes se může stát, že když
vydáš album, nikdo se z toho neposere. Album musíš promovat jako blázen na
všech sociálních médiích atd….
Fenoménem
současné doby je internet. Občas mi přijde, že někteří lidé ani jinde nežijí.
Jaký vztah mají PURGATORY ke stahování hudby? Spousta „fanoušků“ si hudbu už
jen stáhne, na koncert kouknou na youtube a fyzické médium je pro něj jen
záležitostí pro „starý fotry“. Zajímalo by mě, jak vnímáš tenhle „fenomén“ ty?
Internet změnil svět a
spojil všechny se všemi. Ale lidé, kteří používají internet k tomu, aby si
vytvořili celý nový život, novou identitu a kteří z internetu čerpají
veškerou sociální interakci a spokojenost, těch je mi upřímně líto. Koho sakra
zajímá, co znamenáš na internetu? Připadá mi, že mnoho lidí je posedlých samo
sebou. Celý sociální proces se přetransformoval do virtuální reality, což je
vlastně jen poloviční reality. Mít „CD“ na pevném disku, to je prostě jen součást
dnešní doby, ve které žijeme. Je to rychlejší, a když už ho nepotřebuješ, není
jeho ztráta skutečnou ztrátou hodnoty. Když někomu spadne iPod do záchodu,
ztratí veškerou muziku. Vidí vůbec tihle lidé hodnotu v hudbě? Ve formátu
mp3 není žádná hodnota, absolutně žádná. Takže zastáváme názor: „Serem na to!“.
Internet je jen nástroj. Můžeš ho používat rozumně pro propagaci Tvojí hudby,
abys informoval fanoušky, abys prodával svoje věci online, nebo rychle
odpovídal na žádosti ohledně koncertů, apod. Živé video na YouTube je taky
super věc a užít si „youtube session“ jednou za čas je fajn. Pustíš si živá
videa, nebo profesionální videa dalších kapel a to je radost. Ale skutečným
potěšením je kupování vinylů, CDček, navštěvování koncertů, potkávání se s přáteli
a místními metalovými blázny a popíjení. Tohle přece nic nenahradí!
Často
slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá
návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost z Německa? Pro nás
jste velká země se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny,
které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové
koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly?
Musím říct, že tohle si
uvědomujeme taky. V České republice jsme měli pár koncertů a je pravda, že
návštěvnost nebyla moc veliká. Nevím, zda to bylo způsobeno reklamou, která
zklamala, nebo tím, že v té době probíhaly jiné koncerty v okolí. Je
to opravdu škoda, protože víme, že čeští fanoušci umí dost pařit!
V Čechách jsme měli koncerty, kde byli fanoušci doslova šílení a to se
v Německu moc často nestává. Ale je pravda, že s návštěvností jsme
měli a v některých místech stále máme problém. Nicméně se zdá, že Německá
scéna ožívá stále víc. Ačkoli téměř každá šňůra jde přes Německo, ačkoli máme
nespočet metalových festivalů a ačkoli máme spoustu koncertů po klubech, pořád
máme na většině koncertech docela vysokou návštěvnost. Hlavně tady v Sasku
je scéna nabitá novými kapelami a promotéry. A s nimi přichází i noví fanoušci, kluby které je podpoří a organizují metalové akce. My rozhodně více
upřednostňujeme atmosféru klubu – především když je to akce, která je dobře
zorganizovaná a když organizátoři vědí, co dělají. Je pravda, že na festivalech
zažíváme skvělé zkušenosti, ale není to tak osobité a známé jako v klubu.
Co
chystají PURGATORY v nejbližších měsících? Podpoříte novinku nějakým
delším turné a zavítáte také k nám do České republiky?
Protože jsme nedělali šňůru
opravdu hodně dlouho, jsme dost hladoví po tom, ukázat celé Evropě a možná
ještě dál, čeho jsme schopni a rozšířit trochu té magořiny! Ve většině případů
nám naše práce nedovolují cestovat do zahraničí na více jak víkend, ale snažíme
se to změnit! Protože zpětná vazba na „Omega Void Tribvnal“ je zatím víc než
dobrá, pracujeme na několika speciálních gigách v zahraničí. A koncert nedaleko Sokolova 20. srpna 2016 je mimochodem oficiální! Pak doufáme, že
vydáme rozdělené EP s finskými bastardy LIE IN RUINS a to v průběhu
letošního roku. Dál budeme hrát na několika letních festivalech tady
v Německu – jako je Party-San Open Air, Chronical Mosher Open Air a
Protzen Open Air. Zavítáme také do Nizozemí na Stonehenje Festival. Sledujte
stránky www.purgatory666.de kde se
objeví další informace o následujících koncertech!
Děkuji
za rozhovor, přeji spoustu prodané hudby, plné koncerty šílených fanoušků a
budu se těšit zase někde na setkání s vámi!
My také děkujeme a ještě
jednou díky za Tvojí podporu! Doufám, že se zase uvidíme v České Republice
nebo na nějakém divném místě kde probíhají death metalové rituály! Zdravíme
všechny čtenáře! Chaos! Smrt! Zatracení!