ROGASH
– Malevolence
CD
2016, War Anthem Records
Zvláštní
a nepochopitelný je pro mě pořád úkaz, který mě provází celý
život. Lidé, stojící za něco, chytří, hodní, příjemní,
odcházejí z tohoto světa vždy dříve, jsou „trestáni“
různými nemocemi, zažívají podlosti a často umírají opuštěni
v samotě. Hajzlové, křiváci a zlí jedinci přežívají,
mají se dobře a ještě se tomu všemu smějí. Nedovedu si tento
jev vysvětlit a asi na něj už nikdy nepřijdu. Jakoby zlo pořád
získávalo navrch, dávalo nám najevo, jakou má sílu. Hledím
sice dopředu jako optimista, ale někdy si říkám, že by celý
tenhle náš pokřivený svět potřeboval udělat tlustou čáru a
začít někde a nějak znovu. Je to hodně nereálná představa,
ale ono k tomu časem stejně dojde. Uvidíme, necháme to na
lidech. Zatím mi nezbývá nic jiného, než se raději uzavřít do
své death metalové ulity a přemýšlet o tom, proč se všechno
tohle špatné děje. Dnes a několik dní předtím mi jsou průvodci
temnými zákoutími lidské duše němečtí ROGASH. Bohužel, ne
příliš dobrými.
Problém
nastává hned na začátku, když zazní první song. Doslova mě
pokaždé uhodí divná produkce, nevýrazný zvuk a stále stejné
nápady. Je pro mě poměrně těžké vůbec jednotlivé skladby
uchopit a vstřebat. Pořád se pokouším a pořád nic. Je to, jako
když vidíte všemi vychvalovaný film, u kterého sedíte, a na
otázku, jak se vám líbí, odpovídáte: „Dobrý“. To abyste
snad neurazili ostatní. Přitom se vám myšlenky toulají jinde,
nezaujme vás ani šokující krvavá scéna, ani sexy dívka.
Odcházíte pak z kina radostně, protože to všechno konečně
skončilo a těšíte se domů, až si pročistíte hlavu něčím
osvědčeným. ROGASH
ale tou
očistou nikdy nebudou. Já mám opravdu problém, celou desku vůbec
strávit až do konce.
Úporná
snaha znít občas jako DISMEMBER, sem tam jako staří MACHINE HEAD,
vylouhovat něco z DYING FETUS, nevychází. Na rozdíl od
jiných kopistů jsou ROGASH
nemohoucí, nehybní a nudní. Dokonce i cover od SEPULTURY je takový
nijaký. Jsem jednoduše zmatený a moc nevím, co si s novinkou
těchto death metalistů počít. Marně hledám slova, nic to se
mnou nedělá a není tak žádný vzájemný příběh. Jen tuctové
omílání riffů. Tolik by to nevadilo, ale když ona se někam
vytratila energie. Dokonce přeskakuji jednotlivé skladby a snažím
se nalézt alespoň něco málo dobrého. Je to ale paběrkování,
vhodné tak do současných metalových časopisů s reklamami a
tunou propagovaných CD od slavných labelů. Nuda, šeď, šeď a
zase nuda. Takhle peklo rozhodně nezní. A to si myslím, že jsem
hlava hodně otevřená.
„Malevolence“
je nudné, obyčejné průměrné death metalové album. Tuctové
nápady a hlavně špatná produkce dělají z novinky hodně
nevýrazný materiál. Pokud máte chuť se unudit k smrti, tak
si přehrávejte tuhle desku pořád dokola. Nebývám často
v recenzích tolik negativní, ale ROGASH
toho příliš na svém druhém albu nepředvedli. Pro mě osobně je
to tak špatné, že ani nemám chuť psát další slova. Průměrná
a šedá nahrávka, která nezaujme vůbec ničím.
Asphyx
says:
„Malevolence“ is the exact type of an album which I don´t want to hear again. I just always wait until it´s finally over. Some ideas just cut my ears and I want to say that there are some passages when the sounds are false. Maybe this is just my feeling, however the album does nothing for me. And when it does something it´s not good. Long, slow motives, so called “sadness”, ordinary and not special voice. No, no and no again. This is something I don´t want to hear again. I´m sorry but this is really boring for me. ROGASH recorded an album which does nothing for me. Too bad.
Seznam
skladeb:
02. To the End
03. Daily Hate
04. None Shall Prevail
05. Fortunes Fangs
06. Dreams and the Flesh
07. Feed
08. Buried in Oblivion
09. Nightmares
10. Rogan Deathtrip
11. Refuse/Resist (Sepultura Cover)
Čas:
38:37
Sestava/band:
Voice - Erik Guitar - RT Drums - Ahephaïm Guitar - Rico Bass - Flo