Slovník
cizích slov vykládá slovo EXTRÉMNÍ
jako výstřední, okrajový, krajní, hraniční. Troufám si
tvrdit, že páteční večer, co se týká muziky, přesně
odpovídal této definici. Měl jsem lístek dlouho dopředu a když
jsem pak dostal pozvání do clubu Modrá Vopice na DECAPITATED,
přiznám se, že jsem ho chtěl chvílemi vrátit (ve Vopici je
větší pohoda, lepší pivo a vůbec). Váhal jsem, neustále si
kladl otázky pro a proti. Nakonec zvítězili GORGUTS.
Mám tyhle maniaky rád a ještě jsem je neviděl (v klubu také hráli vůbec v Čechách poprvé, velké festivaly už dlouhá léta bojkotuji). Druhý koncert
v jednom týdnu a ještě v Praze je pro nás, postarší a
pokročilé docela už výzva. Chodím normálně do práce, začínám
každý den v šest a tak jsem byl v pátek po úterním koncertu DESTROYER 666, vyčerpaný (pěkně jsem si rozhodil
biorytmus) a chvílemi jsem pospával i odpoledne v tramvaji.
PSYCROPTIC
Jenže
nejeďte, když máte vše domluveno, lístek v kapse a
zajištěný odvoz. A tak jsem mátožně zase došel na místo nabrání mé maličkosti do auta, opásal se popruhy
s foťákem i brašnou DEICIDE a netrpělivě vyhlížel kolegu Michala (opětovné díky za odvoz náčelníku!).
Pražáci v protisměru po dálnici zdrhají na víkend někam
do přírody a my jako nějaká loď zase směřujeme do přístavu v
klubu Nová Chmelnice. Pořád se nemůžu z toho svého old
school death metalového rozpoložení nějak dostat do progresivní
nálady. Nechce se mi, je pátek a to ze zásady už po tom
všem týdenním počítání a kreslení v práci skoro "nemůžu" přemýšlet – raději bych nějakou jednoduchou, odlehčenou
hudbu. Volím tedy spíše taktiku tichého pozorovatele.
DYSRHYTHMIA
Nová
Chmelnice mi moc k srdci nepřirostla. Pivo z nevyčištěných
trubek, lidi za výčepem zvláštní, zvuk často na pěst mezi oči.
Potkávám pár kamarádů, zdravíme se, chvilku povídáme, ale asi
působím trošku dojmem, že jsem mimo (rád jsem vás viděl!).
Skoro usínám. Pak náhle, jakoby někdo vystřelil z pistole,
zavětřím první kapelu a jsem najednou ohař, připravený
sledovat svoji „kořist“ do úplného konce. Jdeme na to!
Potřebuji svoji pravidelnou dávku brutálních emocí! Metáááál!
NERO
DI MARTE –
italská progresivní a deathově post metalová záležitost. Pro mě
osobně hrála tahle kapela přesně ten druh muziky, ze které mi
vstávají chlupy hrůzou. "Pomalé", utahané a zahuštěné melodie, extatický
zpěvák, skvělý bubeník. Oklepal jsem se, na zádech mi vyskákaly pupínky a marně
jsem hledal úkryt, kde bych se schoval. Sorry, ale tohle ne, já
tyhle moderní, vypjaté, jakože progresivní a přemýšlivé věci
nemusím. Na podobnou hudbu jsem byl opravdu moc unavený, hlava mi to nebrala.
NERO DI MARTE
DYSRHYTHMIA
– vedlejší projekt/kapela pánů z GORGUTS. Skupina se pohybovala
někde na pomezí techniky, progresivity a rocku. Spíše náladová
věc. Někdy složitá, komplikovaná až na samou hranu
vstřebatelnosti. Pro hudebníky asi super hudba, pro mě chaos,
zmatek a zmar. Doma bych si to nepustil a nějak jsem chvílemi
moc nevěděl, co si s vystoupením počít. Často jsem se v tom
všem „instrumentálnu“ ztrácel a pořád přemýšlel, cože to
tím vším vlastně chtějí pánové říct. Tak jsem raději
vypnul mozek a šel pryč.
DYSRHYTHMIA
PSYCROPTIC jsou z Austrálie, hrají technický death metal a v našich končinách se těší velké oblibě. A pro mě nehrají vždy jen chutně. Jako ano, tihle hudební extrémisté jsou velmi zdatnými muzikanty, perfektně zvládají svoje nástroje, ale na moji maličkost je takováto muzika hrozně zmatená. Mám to nastaveno tak, že si z jejich tvorby vyzobu pokaždé jen něco. A naživo jsem to měl hodně podobné. Některé skladby super, některé méně a u některých pasáží jsem se ošíval, jako bych právě vdechl pyl plný alergie. Nasazení v pořádku, prstoklad také, výraz vypjatý, zpěvák "uštěkaný". Celkově pěkné, svým způsobem vlastně dokonalé, ale asi si jejich set dlouho pamatovat nebudu.
Konečně
GORGUTS!
Smečka, která mě hlavně v devadesátých letech srážela do
kolen. Byl jsem sice při jejich koncertě zpočátku rozhozený
předchozími kapelami, ale nedal jsem se. Postupně, řekněme od
druhého songu jsem se naplno ponořil do všech těch jejich
exhibičně komplikovaných skladeb, ocitl se v říši hudební
fantazie za zrcadlem a vše pozoroval s nadšením (klidné přemýšlivé části vystoupení mi připomínaly skřehot velryb, krása!). Bavilo mě to a
moc! Zajímavé bylo, že všechno to, co jsem předchozím kapelám
vytýkal, tady ožilo v úplně jiném, lepším světle. Náročný
poslech, to vám řeknu. Nebudu si hrát na chytráka a tvrdit vám,
že jsem pochopil každou notu a tón - taky se hrálo hodně z nového EP, které jsem podrobně ještě neslyšel, ale pocitově mi byl set
GORGUTS
hodně příjemný. To byly death metalově progresivní orgie,
přátelé! Přes všechnu tu složitost jsem pořád cítil pro mě
tolik důležitý feeling a drive. Z rovnice o mnoha neznámých tak
vyplývá, že výsledkem byla dvakrát podtržená jednička.
Kanada, do toho!
GORGUTS
Zvuk je u progresivních death metalových kapel alfa a omega. A až na nějaké nesrovnalosti (zpěv nebýval moc často slyšet, nejvíc to bohužel "vyniklo" u GORGUTS) v pohodě. Byl jsem až překvapen, na Chmelnici velmi dobré!
GORGUTS
Organizace se u Obscure Productions snad ani nemusí hodnotit. Vše klapalo jak na drátkách a končilo se také v příjemný čas. Zkušenosti jsou zkrátka znát. Dobrá práce. Návštěvnost jsem tedy čekal větší, ale myslím, že těch 100 - 120 ks lidí si to užilo. Bylo vidět, že přišli jen samí "fajnšmekři".
PSYCROPTIC
Končí
se, klubem zní potlesk, všichni metalu chtiví „filharmonici“,
hudební vědci i milovníci extrémního progresivního hluku se
valí ven. Jsme mezi nimi. Michal startuje dodávku, míříme ven,
k nám na západ, ztrácíme se na dálnici ve tmě a vynoříme
se až doma v Plzni. Nějak se mi kupodivu nechce spát, jsem
plný všech těch krkolomných riffů. V hlavě mi ještě
dlouho do snů znějí různé vyhrávky, zběsilé prstoklady a
usínám s pocitem, že jsem tak nějak vyčerpaně spokojený.
Zvláštní, původně se mi moc nechtělo, ale nakonec vůbec
nelituji. Viděl jsem GORGUTS a byl to pro mě zajímavý zážitek. Pěkný extrémní večer, není-liž pravda?!
