Kanibalismus
je požírání jedinců vlastního druhu. Autofágie je pak pojídání sebe sama.
Pro nás, lidi používající
mobilní telefony, facebook, Google+, auta, letadla i rakety je to ohavná
záležitost. Napnutě koukáme na hororové filmy, kde se všichni pojídají
navzájem. Zvedá se nám žaludek z fotky vraha, který přistoupil na nabídku
úchyla, který se chtěl nechat sníst. Jenže ono to bývalo kdysi jinak.
V dobách, ne zase tak dávných, si jednotlivé kmeny brali srdce porobených
válečníků, případně v časech hladomoru ochutnali svého bližního.
Odsuzujeme to, ale zajímalo by mě, co bychom dělali, kdyby nám na půl roku vypnuli
elektřinu. V tomhle lidskému druhu zase tolik nevěřím.
Krisiun
Koncert CANNIBAL CORPSE pro mě byl určitou
muzikoterapií, zážitkem, potřebným k tomu, abych se tady v Čechách
(v Czechii nebo jak se tomu Kocourkovu zrovna říká) nezbláznil (nebo lépe
neposral). Je to úžasné, vzít si zase do kapsy starý „chlastací“ mobil
s třemi funkcemi, vyrazit s kolegou Michalem (díky za odvoz, my
brother from hell!), který má podobné názory na svět a cestou "to všechno" v autě
probrat. Nechodím do kostela, já jim to nevěřím, chodím na koncerty, tady mi je
mezi podobně „naštvanými – veselými - prokletými“ dobře.
My, kteří známe CANNIBAL
CORPSE od dob „Eaten Back to Life“ a nejsme žádné death metalové rychlokvašky,
víme na co se těšit. K tomu KRISIUN, kteří vydali loni skvělé album a jako
bonus navíc italští HIDEOUS DIVINITY – ti mě zase před dvěma lety uhranuli a už
nepustili. Trošku mě jen mrzelo místo konání. Já prostě nemám rád MeetFactory,
tamní barmany, i to jejich hnusné pivo Budvar (a ještě předražené). Nelíbí se mi ani,
jakože moderní industriální výzdoba, je to takové to umění, jako když se jdete
vysrat a k tomu si vezmete větrák. Nad plátnem, plným exkrementů pak
sáhodlouze diskutujete s fousatými a plešatými maníky v kostěných
brýlích, cože by to mohlo znamenat. „Kanibalové“ ale byli velkým lákadlem (a to
jsem se několikrát zařekl, že už tam nepáchnu). Řečí ale bylo už dost, jdeme na
hudbu.
Cannibal Corpse
Celý masakrální večírek odstartovali HIDEOUS
DIVINITY – italský technický death metal, který buď milujete nebo
jde mimo vás. Já šel najisto. Bylo to maso, tenhle kmen maniaků hrál esenci
toho nejlepšího z IMMOLATION, DEEDS OF FLESH, MISERY INDEX, HOUR OF
PENANCE apod. Italští techno - deathaři ale nezapomínali ani na hrubé,
neotesané melodie. Navíc pak, jako bonus pro fajnšmekry, byly přidány hnilobné chuchvalce
tmy. Připadal jsem si jako zavřený v nějaké bedně, převážený tisíc
kilometrů daleko. Šla na mě až klaustrofobie. Neumím poslouchat hudbu
s nadhledem, být pokyvujícím kritikem. Nechávám se raději strhnout. A
HIDEOUS DIVINITY mi doslova nakopali půlky. Každý další popis je myslím
zbytečný. Jednak jste tam měli být a jednak jsem byl tak nadšený, že bych
stejně jen chválil. Masakr!
KRISIUN,
brazilská rodinná formace, která se neustálým koncertováním stala
absolutně sehranou nesvatou trojicí. Slova skalních fanoušků o tom, že stará
alba byla nejlepší a že teď je to už moc „melodické“, neberu. KRISIUN se vyvíjejí, rostou, i když
v rámci svého jasně vytyčeného směru. Mám pro tyhle šílence slabost a tak
jsem (mimo pár pokusů vyfotit poměrně slušným foťákem mezi lesem pozvednutých
mobilů s rozlišením nula nula prd a světelností objektivu podobným mlze) jejich brazilským kouzlům zcela podlehl. Bylo to přesně podle mého gusta. Ortodoxní přístup, neurvalost, neučesanost, živočišnost.
Někde jsem kdysi četl, že tahle parta je patetická a jejich gesta legrační.
Nejsou! Jde o omyl! Tihle pánové totiž natolik věří tomu, co hrají, že to k nim
patří. Nejlepší jejich koncert jsem sice zažil kdysi na plzeňském Metalfestu,
kdy nás pár věrných ve dvě odpoledne úplně rozsekali, ale v MeetFactory to
bylo minimálně srovnatelné, ne-li ještě lepší. Moje srdcová kapela předvedla perfektní show. Tohle byl pro
mě opravdový METAL. Kult!
Tak a teď nám začali
vyprávět své morbidní příběhy CANNIBAL
CORPSE. Zombie opět ožily, mrtvoly byly porcovány a pojídány
s nebývalou chutí. Věční nespokojenci sice asi vážně kroutili hlavou, že
už to není takové, jako to bylo dřív, techničtí death metalisté hovořili o
jednoduchosti riffů a zaslechl jsem taky hlášky o tom, že zpěvák je vyžraný
jako prase. Nojo no, někdo si holt přijede užít a je rád, že vypadl na chvilku
z práce, někdo nepochválí nic. Mám to nastavené jinak. Mě to bavilo a moc
(mám v „přátelích na facebooku“ mistra Corpsegrindera už několik let a když tam
vidíte ty jeho rodinné fotky s rozesmátými děvčátky, ani se vám nechce
věřit tomu, co je pak na pódiu za monstrum). Kopalo to pěkně, přátelé. Žádný
zbytečnosti, krávovinky ani předváděčky, tohle nemají pánové zapotřebí. Jen
surová rozsekávající smršť. Na to jsme se s kolegou těšili a to jsme také
dostali.
Cannibal Corpse
Chvílemi jsem měl pocit, že
mezi nás naběhl buffalský řezník s motorovou pilou, který odvedl svoji
krvavou práci opravdu poctivě. Nějak by mi ani v tu chvíli nebylo proti
srsti, stát se válečníkem a ochutnat svého protivníka. Dostali jsme na výběr ze
všech dostupných chladných zbraní, důležité bylo hlavně odhodlání a toho měli
ten večer CANNIBAL CORPSE na
rozdávání. Ano, lehké náznaky stárnutí byly znát, ale přesto to byl neskutečný
masakr. Ostatně jako vždy. Vyplavil jsem se sebe veškerý adrenalin a po
koncertě si přišel doslova jako kus hadru. Ano, i já jsem chvílemi pařil. Strhlo mě to.
Rozsekalo, rozdrtilo, rozmělnilo a vyplivlo jako nestravitelný flák hnijícího masa.
Howgh, to bylo zase něco! Zabijácká řeznická práce!
Končí se dle plánu (s akademickou čtvrt hodinou zpoždění), hezky
brzy a tak máme dost času na cestu do Plzně a taky se trošku vyspat předtím,
než zase ráno vstoupíme do toho „ošklivého reálného světa“. Organizace večera
je za mě bez připomínek, ke zvuku bych měl spoustu slov, ale hodně záleželo,
z jakého úhlu jsem zrovna fotil a abych pravdu řekl, zbytečně nahlas to
bude asi v našich končinách vždycky, takže raději neřeším, taky akustika
staré továrny je taková jaká je, včetně sloupů, za kterými se vše tříští. Já si
to jel ale hlavně užít, zapařit si, odpočinout. To se také stalo a nějaké
přehnané kritiky zmlsaného návštěvníka se ode mě nedočkáte. Za moji maličkost
to byl skvělý večer, kapel početně tak akorát, složení perfektní a i když byli
CANNIBAL CORPSE vynikající, ten den pro mě přeci jen lehce „vyhráli“ KRISIUN. Ale
jak známo, hudba není o závodech, ale o pocitech a spokojen jsem byl se všemi
kapelami (HIDEOUS DIVINITY si u mě hodně potvrdili svůj už tolik dobrý status!).
Extrémní metal přišlo podpořit velmi hrubým odhadem - 250 - 300 lidí.
Krisiun
Druhý den ráno se probouzím
s hlavou nevyspalou, ale čistou jako hladina horského jezera. Zdálo se mi
o tom, že jsem v Indonésii a že zrovna lovím čerstvé maso. Oklepu se,
natáhnu kalhoty a opět se přenesu do současnosti. Sleduji mladé holky, jak si
v tramvaji aktualizují své profily na mobilech a usmívám se. Naschvál jim
neprozradím nic o tom, že virtuální život je…víte o čem. Jsem moc rád, že jsem
v Praze byl. Vzpomínky (reálné!) zůstanou. Díky všem za pokec, díky za
koncert! Bylo to syrové jako pohozená mršina!
Hideous Divinity
Setlist CANNIBAL CORPSE (bez záruky):
Evisceration Plague, The Time to Kill Is Now, Scourge of Iron, Death Walking Terror, Stripped, Raped and Strangled, The Wretched Spawn, Pit of Zombies, Kill or Become, Sadistic Embodiment, Icepick Lobotomy, Covered With Sores, Born in a Casket, I Cum Blood, Unleashing the Bloodthirsty, Make Them Suffer, Hammer Smashed Face,Devoured by Vermin
