Recenze/review - ZEALOTRY – The Last Witness (2016) ~ DEADLY STORM zine

ZEALOTRY – The Last Witness

CD 2016, Lavadome Productions

Matematika je krásná věda. Lze pomocí ní vyjádřit jevy, které slovy nepopíšete, obrazem nevyjádříte. Provází nás ve všech možných podobách celý život a ty, kteří věří na věčnost, pak i v posmrtném světě nekonečna. Míhají se kolem nás, jako zmatená háďata, stovky nevyřešených rovnic, zlomků, podílů čehosi na čemsi. Jsme otroky čísel, aniž bychom si to uvědomovali. Jediným rovnocenným „protivníkem“ na poli vyjadřovacích schopností, je snad jen hudba. Ta také nezná hranic a nelze ji spoutat. Také díky ní lze vyjádřit nepřebernou škálu pocitů, zážitků i procesů, které nás provází celé naše bytí. Bostonští maniaci ZEALOTRY jsou takovými death metalovými výpočtáři, snažícími se vyřešit rovnice o mnoha neznámých. Rovnou nutno předeslat, že se jim to daří na výbornou. Tam, kde spousta dnešních kapel přešlapuje na místě, pánové se vydávají do netušených oblastí, nebojí se odvázat a jako free jazzmani se s tím moc nepářou.

Poslech připomíná trychtýř, naražený do vaší lebky. Jsou do něj nalévány snad všechny dostupné současné death metalové postupy, přesahy do rocku, chaosu, doomu, psychedelie – doplňte si vlastně cokoliv, meze se nekladou. Přirovnávat tvorbu ZEALOTRY k jiným kapelám je trošku troufalé, ale zkusil bych ATHEIST, GORGUTS, DEMILICH s náladou od INCANTATION, od doomových skupin, se zákeřnou atmosférou. Jsou spíše našeptávači, složitými kombinatoriky, kteří vyjadřují svoje nejniternější pocity zmaru. Během společných setkání u přehrávače vznikal mezi mnou a reproduktory zvláštní tonus, pnutí, které se mnou lomcovalo. Desku jsem si užíval nejlépe po ránu, když byla moje hlava ještě čistá, neposkvrněná a mozek neopotřebovaný, večer už mi po práci hudba způsobovala až nepříjemné zážitky. Dovedu pochopit, když spoustu z vás odradí, nenaplní a budete ji považovat za nepřístupnou. Pokud to ale jenom trošku půjde, vytrvejte, dopočítejte všechny příklady až do konce a uvidíte, jakou budete mít radost, když objevíte výsledek s aurou svatého grálu.

„The Last Witness“ je albem, které se pohybuje někde mezi progresivitou a nostalgií. Těch nálad, různých zpočátku neprobádaných zákoutí, nuancí, zákeřností i milých vzpomínek je zde nepřeberné množství. Dohromady tvoří zvláštně temnou esenci, která vám jako jed pomalu odkapává do žíly. Je jen na vás, jak se k tomu všemu nehostinnému hudebnímu šílenství postavíte. Osobně bych měl snad jedinou výtku, chybí mi chvílemi trošku živočišnosti. Možná i zvuk je na mě moc čistý a přehledný, podobným kapelám sluší víc neučesanosti. To ale berte jen jako povzdechnutí starého psa, odkojeného špínou a starými hroby. Jinak otevřete své hlavy, napojte své radary na vesmírnou energii a nechte se unášet bohu protivnými melodiemi. Věřte, že pokud budou všechna spojení s věčností fungovat, muzika ZEALOTRY vás pohltí, rozmělní k obrazu svému a budete mít co dělat, abyste se od ní odpoutali. Druhé album v řadě a opět monstrum, probuzené k životu. Apokalypsa přichází! Zachraň se, kdo můžeš! Až budete utíkat do krytu, tak si ale nezapomeňte sluchátka a přehrávače narvané skladbami těchto šílenců.

Před letošní novinkou amerických ZEALOTRY se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Progresivní nápady je možné potkat na každém kroku. Přesto si pánové ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a ZEALOTRY se povedlo vyhnout i zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. „The Last Witness“ je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Progresivní death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr!

Asphyx says:

I bow down to this new album by American ZEALOTRY. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Progressive ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. „The Last Witness“ is one of my most played albums at all for a very long time. Progressive death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre!

Tracklist:
1. Arc of Eradication
2. Heralding the Black Apostle
3. Cybernetic Eucharist
4. Progeny Omega
5. Mutagenesis
6. Yliaster
7. The Last Witness
8. Silence

Čas: 53:34