CD 2016, Indie
Recordings
Death
metal, stejně jako smrt má mnoho podob. Někdy je krutý, surový a drtivý jako
parní válec. Jindy komplikovaný a odlidštěný. Těch způsobů, jak tento styl
uchopit je velké množství a lze jej kombinovat s různými jinými druhy
extrémní hudby. Norští VREDEHAMMER
na svém druhém dlouhohrajícím albu předvádějí ty nejtemnější variace na smrtící
kov, proložený black metalem. A nejen to. V jejich tvorbě najdeme i odkazy
až někde u SLAYER, případně dokonce i to nejlepší z AMON AMARTH. Těch
vlivů je samozřejmě o hodně víc, ale tyhle dvě kapely (mimo IMMORTAL, KAMPFAR)
na mě vyskočily asi nejčastěji. Vokalista v některých vypjatých polohách
svojí barvou hlasu připomíná Randy Blytheho z LAMB OF GOD. Nenechte se ale
mýlit, groovy vsuvek zde zase tolik není, spíše jsou použity jen v „oddychových
časech“. Celkově je potom album neskutečně nadupané, pestré, pronikavé a
rozhodně odlišné od spousty dalších, která jsou každý den vyvržena mezi nás,
nebohé smrtelníky.
Zabíjí
se tady kruté, chladně, s odhodláním v srdci. Pro mě osobně je hrozně
důležité, že tu všechnu sílu kapele věřím. Je sice pravda, že zpočátku jsem se
občas ztrácel a měl neodbytný pocit, že je novinka na mě možná až moc
„progresivní“, ale když pak vylezly na povrch pasáže jako vystřižené
z DESTROYER 666, byl jsem ztracen. Ne, VREDEHAMMER nikoho rozhodně nekopírují, ale při poslechu jejich
desky mám neodbytný pocit, jako bych byl v nějakém obchodu
s hudebními nosiči, kde do mě rvou horem dolem to nejlepší, co za poslední
roky v extrémním kovu vzniklo. Norové nejsou ničím novátorští, ale album
se poslouchá více méně samo. Určitě to znáte, člověk se postupně začíná těšit
na každou další společně strávenou chvíli. Občas sice moje mysl těká někde mimo
tento svět, ale to nic nemění na tom, že desku hodnotím velmi vysoko.
Podupávám
si nohou a začíná se mi valit krev do hlavy. Líbí se mi ta atmosféra, která na
mě z reproduktorů dýchá. Někdy ledová, blackově nihilistická, jindy
thrashová, kopající a nakonec skoro až doomově smutná. Těch poloh, pestrých
momentů je zde opravdu velká spousta. Je jen na vás, zde album vstřebáte, či
nikoliv. Kapela to bude mít těžké. Na old school death metalisty je to moc
komplikované, na moderněji laděné posluchače zase moc „jednoduché“. Je to
vlastně jedno. Podle reakcí, co jsem kde na novinku četl, tak spoustu lidí
baví. A o to jde především. I přes zdánlivou prvotní nepřístupnost v sobě
má tahle smečka kus čehosi přitažlivého, možná až magického. Schválně, zkuste
si ji narvat do hlavy v různých svých náladách, v odlišných druzích
počasí, případně pokaždé v jiné denní době. Mně se osvědčily společné
ranní cesty do práce, kdy se do pološera začíná probouzet den. Ulice jsou ještě
ospalé, stejně jako davy šedivých lidí jdoucích do práce. V těchto
momentech zněl „Violator“ mocně a nebál bych se říct až monumentálně.
Death metal v podání VREDEHAMMER je lehký, vznešený. Útočí
spíše pomalu, nahlodává vás jako krysa uzavřená v kleci na vašem těle.
Jed proniká postupně, kroutí vás v křeči a vy jen bezbožně spínáte ruce
k nebi. Vynikající jsou bicí a zajímavý je také vokál. Kytaristé dodávají
opravdu ostré riffy, které vás zmrazí a doslova zašlápnou do země. Osvědčil se
mi poslech při ranních cestách do práce, kdy se den teprve probouzel a vítr byl
studený a šílený. Takhle nějak si představuji, že přichází Armageddon. Svět je
na „Violator“ velmi těžký, černý a mraky se dotýkají skoro země.
V dálce zvoní zvony na poslední cestu. Průvod nese rakev s prokletým
nebožtíkem. VREDEHAMMER dokážou
vytvořit atmosféru absolutního zmaru a beznaděje. Songy mají mnohdy až doom
metalovou náladu. Dejte si pozor, aby vám neztuhla krev v žilách! Death
metal, plný studených emocí a ozvěn ze záhrobí. Vynikající smrtící album!
Asphyx says:
The death metal played by the band VREDEHAMMER is light and majestic. It
attacks up and it will bite you like a rat closed in a cage in your body. The
poison will go step by step into your blood and it will make you twitch and you
will be only able to take your hand up to the sky. The drums are amazing and
the vocal is very interesting. Guitar players play very sharp riffs which will
freeze you and trample you in the ground. I would suggest listen to this in the
morning when you go to work when you are in the process of waking up and wind
is cold and crazy. This is how Armageddon would be like. The world is very
heavy on this album and it´s black with clouds touching the ground. In the
distance you can actually hear the bells for the last journey. The retinue is
holding a coffin with a cursed death man. VREDEHAMMER
can make the atmosphere of absolute ruin and desperation. Sometimes, their
songs have doom metal mood. Be careful, your blood could become ice! This death
metal is full of cold emotions and echo from the other world. Amazing deadly
album!
Seznam skladeb:
1. Light The Fucking Sky
2. Spawn Tyrant
3. Violator
4. Deadfall
5. Ursus
6. Cyclone
7. Blodhevn
Čas: 33:26
Sestava/band:
Per
Valla – kytara, zpěv
Stone
– basa
Felix
- bicí