CD 2016, Century Media Records
Spojit dohromady folk, black i pagan metal umí podle mě velmi málo kapel. U spousty to vyznívá prvoplánovitě, případně se nevyhnou různým klišé a pózám. Jsou ale smečky, na které je spolehnutí. Pokud máte dnes chuť na to potkat nějaké ty druidy, nechat se ošálit dlouhými stíny stoletých stromů a milujete nekonečné procházky lesem, rád bych vám připomenul, že finská skupina MOONSORROW má zbrusu nové album. Pojďme se tedy vydat na dlouhý výlet na sever, tam někam za polární kruh, kde jsou veškeré lidské vlastnosti ohlodány na běloskvoucí kost. Rovnou by se slušelo dodat, že naše cesta bude trnitá, náročná a syrová, zároveň ale s nadějí na rtech, i když zároveň smutná, připomínající rudě zapadající slunce. Stejně jako novinka "Jumalten Aika".
MOONSORROW znají asi nějakou tajnou formuli, zaříkadlo, kterým mě dokážou pokaždé doslova uhranout. Mám obrovskou výhodu v tom, že nejsem sveřepě uzavřený jen v jednom metalovým stylu. To je pro poslech novinky jeden ze základních předpokladů. Její motivy totiž přesahují s lehkostí a samozřejmostí do různých zákoutí, jednou je jako ledová kra, plující v nehostinném zálivu, jindy temná, zákeřná. Těch příměrů, různých připodobnění k přírodním jevům i nálad mě napadá spousta. Nemá cenu je všechny vypisovat. Podle mého skromného názoru je nutné mít pro poslech hlavu otevřenou a nasměřovanou na sever. Pokud ani pak neucítíte ten chladný mrazivý vítr, držte se od desky na sto honů.
Jestliže se ale poddáte, budete se pak s chutí potácet v mátožných stavech, vše nasávat, užívat si a vznášet se jako nějaký dravec nad krajinou. Občas jsou sice některé motivy příliš dlouhé a nuance poznají jen opravdoví fanoušci, ale jako celek je album čarokrásné. Přestaňte tedy prskat nad dnešním světem a užijte si tu chladivou nádheru. A ty vokály, ty připomínají chorály samotných Sirén.
"Jumalten Aika" je v podstatě dokonalým pagan black metalovým albem. Jsem jím doslova pohlcen. Vydávám se spolu s kapelou na dlouhé výlety na sever. Ne, tahle nahrávka se nedá poslouchat ušima, ale musí se vnímat srdcem. Je v ní spousta chladu, síly, tmy i věčnosti. Vynikající zvuk, perfektně zpracované vokály a určitá studená jiskra mě láká ke stále častějšímu poslechu. Ožívají přede mnou dávné příběhy, svět se mění a vyprávějí se staré legendy. Takhle nějak si představují temnou krásu. Obdivuhodná je samozřejmost a lehkost, se kterou nám MOONSORROW předkládají jednotlivé skladby. Dost bylo slov, jdu raději znovu poslouchat. Vynikající severská záležitost!
Spojit dohromady folk, black i pagan metal umí podle mě velmi málo kapel. U spousty to vyznívá prvoplánovitě, případně se nevyhnou různým klišé a pózám. Jsou ale smečky, na které je spolehnutí. Pokud máte dnes chuť na to potkat nějaké ty druidy, nechat se ošálit dlouhými stíny stoletých stromů a milujete nekonečné procházky lesem, rád bych vám připomenul, že finská skupina MOONSORROW má zbrusu nové album. Pojďme se tedy vydat na dlouhý výlet na sever, tam někam za polární kruh, kde jsou veškeré lidské vlastnosti ohlodány na běloskvoucí kost. Rovnou by se slušelo dodat, že naše cesta bude trnitá, náročná a syrová, zároveň ale s nadějí na rtech, i když zároveň smutná, připomínající rudě zapadající slunce. Stejně jako novinka "Jumalten Aika".
MOONSORROW znají asi nějakou tajnou formuli, zaříkadlo, kterým mě dokážou pokaždé doslova uhranout. Mám obrovskou výhodu v tom, že nejsem sveřepě uzavřený jen v jednom metalovým stylu. To je pro poslech novinky jeden ze základních předpokladů. Její motivy totiž přesahují s lehkostí a samozřejmostí do různých zákoutí, jednou je jako ledová kra, plující v nehostinném zálivu, jindy temná, zákeřná. Těch příměrů, různých připodobnění k přírodním jevům i nálad mě napadá spousta. Nemá cenu je všechny vypisovat. Podle mého skromného názoru je nutné mít pro poslech hlavu otevřenou a nasměřovanou na sever. Pokud ani pak neucítíte ten chladný mrazivý vítr, držte se od desky na sto honů.
Jestliže se ale poddáte, budete se pak s chutí potácet v mátožných stavech, vše nasávat, užívat si a vznášet se jako nějaký dravec nad krajinou. Občas jsou sice některé motivy příliš dlouhé a nuance poznají jen opravdoví fanoušci, ale jako celek je album čarokrásné. Přestaňte tedy prskat nad dnešním světem a užijte si tu chladivou nádheru. A ty vokály, ty připomínají chorály samotných Sirén.
"Jumalten Aika" je v podstatě dokonalým pagan black metalovým albem. Jsem jím doslova pohlcen. Vydávám se spolu s kapelou na dlouhé výlety na sever. Ne, tahle nahrávka se nedá poslouchat ušima, ale musí se vnímat srdcem. Je v ní spousta chladu, síly, tmy i věčnosti. Vynikající zvuk, perfektně zpracované vokály a určitá studená jiskra mě láká ke stále častějšímu poslechu. Ožívají přede mnou dávné příběhy, svět se mění a vyprávějí se staré legendy. Takhle nějak si představují temnou krásu. Obdivuhodná je samozřejmost a lehkost, se kterou nám MOONSORROW předkládají jednotlivé skladby. Dost bylo slov, jdu raději znovu poslouchat. Vynikající severská záležitost!
Asphyx says:
"Jumalten Aika" is in fact the perfect pagan black metal album. I'm literally riveted by it. I'm going with the band on long trips to the north. No, you can't listen to this record only by ears, you have to feel by heart. It contains lots of coldness, power, eternity and darkness. Excellent sound, perfect made vocals and a special cold spark attracts me to more frequent listening. The ancient stories are coming to life in front of me, the world is changing and the old legends are telling. That's how I imagine the dark beauty. Admirable is some commonplace and ease with that Moonsorrow present the individual tracks. Enough words, I'll prefer to listen again. Excellent Nordic stuff!
Tracklist:
CD 1
01. Jumalten Aika
02. Ruttolehto Sis. P iv tt m n P iv n Kansa
03. Suden Tunti
04. Mimisbrunn
05. Ihmisen Aika (Kumarrus Pimeyteen)
CD 2
01. Soulless
02. Non Serviam
Moonsorrow is:
Ville Sorvali – Bass & lead vocals Henri Sorvali – Guitars,
keyboards & vocals
Mitja Harvilahti – Guitars & vocals
Markus Eurén – Keyboards
Marko Tarvonen – Drums & vocals
Janne Perttilä – Guitars & vocals