Recenze/review - HELLSPAWN – There Has Never Been a Son of Me (2016) ~ DEADLY STORM zine

HELLSPAWN – There Has Never Been a Son of Me

CD 2016, Old Temple

Zhasly lampy a nastala absolutní tma. Do strašidelného ticha se nad obrysy opuštěných hrobů ozval pronikavý skřehot. To nemrtví zase tančí na vytažených rakvích. Chvíli jsem postával šokován opodál, když tu náhle mě uchopila kostnatá paže a vtáhla mě do víru smrtícího tance. Tu noc jsem hltal tmu opět plnými doušky, zmítal se v nekonečných křečích, pálil za sebou všechny mosty a postupně zjišťoval, jak je lidský život pomíjivý. Měsíc se raději ukryl do špinavé peřiny mraků a já marně přemýšlel, odkud se braly odlesky lebečních kostí. Nepřišel jsem na to. Byl jsem zcela pohlcen, rozporcován a rozmělněn obrovským tlakem, který se ozýval přímo z otevřených hrobů. To opět promluvili polští maniaci HELLSPAWN. Jako nějaká hydra, jako samotná bestie, lačnící po vaší krvi. Tímto albem jsem se stal navěky jejich věrným stoupencem, obdivovatelem a poddaným.

Je totiž neskutečně mocné, plné odkazů na MORBID ANGEL, DEICIDE, VITAL REMAINS, ale i klasiků z jejich rodné země VADER. Motivy jsou naléhavě kruté, postupně se zařezávající do mého mozku bez jakýchkoliv vytáček. Přijde mi, že tam patří odnepaměti. Jako bych je měl v hlavě uložené dlouhou dobu a letos se dostaly spolu s touhle deskou ven. Novinka připomíná vzdálené dunění z onoho světa. HELLSPAWN umí napsat vynikající skladby, pomalu gradující, chladné, temně zastřené i šíleně kopající. Spousta blasfemických riffů zde již samozřejmě byla, ale nevadí mi to, celkový dojem mě to rozhodně nekazí. Naopak, tančím s nemrtvými s chutí dál a dál. Někde jsem četl lehké výhrady ke zvuku, ale já osobně nemám žádných připomínek. Líbí se mi právě ta neučesaná atmosféra, ten tlak, ta podzemní síla, které jako vřelá láva vytéká z celého CD. Kombinace americké a polské školy mi dělá více než dobře. Často se mění tempo, přirozeně se kombinují různé rozličné riffy a celek přesto drží perfektně pohromadě.

„There Has Never Been a Son of Me“ jsme poslouchali, usazeni na odkrytých mramorových deskách, několik hodin v kuse. Dokonce i nemrtví, zvyklí na ledacos, museli uznat kvalitu předkládaného death metalu. Poslouchám muziku pocitově, musí ve mně vzbudit chuť a HELLSPAWN mě rozsekali vlastně hned od počátku. Našel jsem si na novince pro sebe vše potřebné k blahořečení zohavených stínů noci, pro velebení záhrobních seancí, pro mávání rukou do rytmu a roztočení hlavy k nekonečné mantře krutosti. Mám sto chutí roztrhnout triko na prsou a skočit po hlavě do hořícího ohně. Nechat se spálit tím vírem riffů, poddat se chorobnému hlasu i dupat spálenými chodidly po ostří všech kroutících se skladeb. Už zase vylézají z děr háďata, ti malí poslové samotného Belzebuba. Kývu se ve větru, na vrcholku kopce, kde se kdysi kývaly desítky oběšenců. Cítím v krvi výkřiky údivu nad vyplazenými jazyky, nad křupnutím vazu, nad krutostí postávajícího davu. U téhle desky jsem zcela mimo tento svět, cítím se obepnutý mlhovinou z těch nejtemnějších stínů.

Vezměte několik tun zla, smíchejte je se špínou, lisujte pod obrovských tlakem a nakonec vypalte na hudební nosič. Přesně takto si představuji, že vzniklo nové album polských pekelníků HELLSPAWN. Poslouchám jejich desku s obrovskou chutí, líbí se mi jak zvuk, tak produkce. Kapela umí přesně zasáhnout ty nejcitlivější nervy v mém těle. Nahrávka je hodně temná, chytlavá, nakažlivá, jako nějaká hodně zákeřná choroba. Už od prvního okamžiku mi přijde, že do mě tato hudba zasekla svůj dráp a nechce mě nikdy pustit. Nebráním se tomu, užívám si. S Poláky se procházíme podzemím, velebíme temnotu a drtíme nohama staré plesnivé kosti. Kombinace tmy, šílenství a velmi dobrých nápadů, dělají ze skladeb až chorobnou záležitost. Hádova říše opět vydala další svědectví. Takto nějak si představuji skvělý, temný, propracovaný death metal. Album, které se dotklo samotné smrti. Skvěle!

Asphyx says:

Take a few tons of evil, mix it with dirt, press it under a really high pressure and burn it on a music bucker in the end. That´s how I imagine the genesis of this new album by Polish hell workers HELLSPAWN. I listen their album with so passion, I like the sound and also the production. The band knows how to hit the most sensitive nerves in my body. The record is very dark, catchy, and contagious like a very insidious illness. Since the first moment I listen to it I feel that this music cut its nail inside of me and don´t want to let me go anytime soon. I don´t care I love it and I enjoy it. With these Polish guys you can walk underground, you can praise darkness and smash old moldy bones with your legs. This is a combination of darkness, craziness and very good ideas and this combo makes it very insidious. The Hades world published another attestation. This is how I imagine great, dark and elaborate death metal. This album hit the death itself. Amazing!

Seznam skladeb:

1. Do Not Be Among Idolatres
2. Hung On A Tree, Damned By His Father
3. Antitrinitarian
4. For The Number Is Human
5. Hallelujah
6. Heralded By Prophets
7. Upon Entering The Valley They Did Not Fear
8. It Is Not Proper For The Gracious To Have A Son
9. Santa Sindone
10. There Has Never Been A Son Of Me

Čas: 42:46