CD 2016, Satanath Records
Ekvádorský příspěvek do death metalového podsvětí je krásnou ukázkou toho, jak je dobré se snažit objevovat stále nové skupiny. EPIDEMIA hrají už od roku 2003 (s dlouhou přestávkou 2003 - 2012), ale já o nich neměl dosud ani páru. Letos znovu, jako nějaká bájná hydra, se opět probudili k životu. Pánové přicházejí se syrově krutou novinkou "Leprocomio", která by mohla potěšit ucho nejednoho old schoolově naladěného metalisty. Tihle maniaci hrají to, co umí nejlépe. Ošklivý, surový a neučesaný hudební teror, proložený tunami mrtvol. Společná setkání jsou tak neskutečně přitažlivým masakrem. Krutým, ale s krvavě rudou aurou lidského hnusu. Mě osobně tahle deska oslovila svojí nehostinností, brutalitou a určitou silou, kterou je možno vypátrat ve všech skladbách.
Stylově se pohybujeme někde v hájemství CANNIBAL CORPSE, INFERNAL TORMENT, SUFFOCATION, INFERNAL BLEEDING, PYREXIA. Sem tam vysvitne jako světlo na konci tunelu nějaká odlehčená melodie, ale jinak se jedná o čistě anti humánní záležitost. Hudba je zde hrána bez jakýchkoliv příkras, berliček nebo moderních propriet. Naopak, jde se rovnou na věc, pižlá se tupým rezavým nožem. Riffy mě zasahují přesně, ostře, nekompromisně, způsobem, který mi u brutálního death metalu vyhovuje asi nejvíc. Taková "devadesátková" klasika, dalo by se také říci, ale s totálním nasazením a prašivinou v zádech. Hudba zde evokuje temný podchod ve vašem městě, kde nedávno pobodali nevinného člověka. Smrt je všude kolem a proto je pro mě album "Leprocomio" až magicky přitažlivé. Na nic si totiž nehraje, je hororovým filmem, vašimi nočními můrami. Masakr!
EPIDEMIA nám letos předkládají pořádně hnilobný náklad syrového masa. Brutální death metal v jeho klasické podobě zde zní velmi chytlavě a napínavě. Tradiční riffy, surový zvuk, houpavý rytmus dělají z nahrávky pořádně krvavou hostinu. Vítejte na zakázaných jatkách. Mistři řezníci zvládají svoje řemeslo nadmíru dobře. Nečekejte nic převratného, ale dobrou práci, kterou pánové opravdu umí odvést. Po stěnách stéká krev, někdo zase přinesl motorovou pilu a všichni amatérští patologové se usmívají. Dneska mají svůj velký den. Hudba je vhodná pro pitevní sály, pro operace bez narkózy i pro všechny ty, kdo se rádi bojí u hororů. Skladby doslova mokvají, cáká z nich hnis a morbiditě se meze nekladou. Osobně jsem si tenhle syrový death metal užil dosytnosti. Pokud máte rádi tradiční hodnoty ve smrtícím kovu, buďte vítáni. Dobrá a pořádně krvavá deska, která se opravdu povedla!
Ekvádorský příspěvek do death metalového podsvětí je krásnou ukázkou toho, jak je dobré se snažit objevovat stále nové skupiny. EPIDEMIA hrají už od roku 2003 (s dlouhou přestávkou 2003 - 2012), ale já o nich neměl dosud ani páru. Letos znovu, jako nějaká bájná hydra, se opět probudili k životu. Pánové přicházejí se syrově krutou novinkou "Leprocomio", která by mohla potěšit ucho nejednoho old schoolově naladěného metalisty. Tihle maniaci hrají to, co umí nejlépe. Ošklivý, surový a neučesaný hudební teror, proložený tunami mrtvol. Společná setkání jsou tak neskutečně přitažlivým masakrem. Krutým, ale s krvavě rudou aurou lidského hnusu. Mě osobně tahle deska oslovila svojí nehostinností, brutalitou a určitou silou, kterou je možno vypátrat ve všech skladbách.
Stylově se pohybujeme někde v hájemství CANNIBAL CORPSE, INFERNAL TORMENT, SUFFOCATION, INFERNAL BLEEDING, PYREXIA. Sem tam vysvitne jako světlo na konci tunelu nějaká odlehčená melodie, ale jinak se jedná o čistě anti humánní záležitost. Hudba je zde hrána bez jakýchkoliv příkras, berliček nebo moderních propriet. Naopak, jde se rovnou na věc, pižlá se tupým rezavým nožem. Riffy mě zasahují přesně, ostře, nekompromisně, způsobem, který mi u brutálního death metalu vyhovuje asi nejvíc. Taková "devadesátková" klasika, dalo by se také říci, ale s totálním nasazením a prašivinou v zádech. Hudba zde evokuje temný podchod ve vašem městě, kde nedávno pobodali nevinného člověka. Smrt je všude kolem a proto je pro mě album "Leprocomio" až magicky přitažlivé. Na nic si totiž nehraje, je hororovým filmem, vašimi nočními můrami. Masakr!
EPIDEMIA nám letos předkládají pořádně hnilobný náklad syrového masa. Brutální death metal v jeho klasické podobě zde zní velmi chytlavě a napínavě. Tradiční riffy, surový zvuk, houpavý rytmus dělají z nahrávky pořádně krvavou hostinu. Vítejte na zakázaných jatkách. Mistři řezníci zvládají svoje řemeslo nadmíru dobře. Nečekejte nic převratného, ale dobrou práci, kterou pánové opravdu umí odvést. Po stěnách stéká krev, někdo zase přinesl motorovou pilu a všichni amatérští patologové se usmívají. Dneska mají svůj velký den. Hudba je vhodná pro pitevní sály, pro operace bez narkózy i pro všechny ty, kdo se rádi bojí u hororů. Skladby doslova mokvají, cáká z nich hnis a morbiditě se meze nekladou. Osobně jsem si tenhle syrový death metal užil dosytnosti. Pokud máte rádi tradiční hodnoty ve smrtícím kovu, buďte vítáni. Dobrá a pořádně krvavá deska, která se opravdu povedla!
Asphyx says:
EPIDEMIA gives us a very purid load of a raw meat this year. The brutal death metal in its own classic form which sounds very catchy and dramatic. Traditional riffs, raw sound, swing rhythm makes those records very bloody dinner. Welcome to forbidden slaughterhouse. The mister butchers know very well how to do their job. Do not expect anything special or unusual, however this is a very good piece of work. There is a blood running down the walls, someone brought a chainsaw again and all of the amateur pathologists are smiling. Today is their big day. This music is great for a dissecting room, for operation without an anesthesia, for everyone who likes to be scared while watching horrors. These songs are weeping, there is a lot of septic and there are no boundaries in case of morbidity. I really enjoyed this raw death metal. If you like the traditional merits in death metal, you are welcome. Good and very bloody album which is very good!
Adrián Salazar - Vocals
Juan Cahuasquí - Guitar
Roberto Amores - Guitar
Daniel Murillo - Bass
Daniel Villarreal - Drums
Track list:
1. Leprocomio
2. Retribución Homicida
3. Redención Del Engendro
4. Miseria Introspectiva
5. Agonistes En El Inframundo
6. Cadáveres Poseídos
7. Necroticismo
8. Existencia Repulsiva