Report, photos, video – SUFFOCATION, CATTLE DECAPITATION, ABIOTIC, MONUMENT OF MISANTHROPY – club Futurum, Prague

SUFFOCATION

Jsem starej plesnivej vlk, kterej poslouchá převážně old school death metalový kapely. Jenže jsem taky nekonečný ochutnávač a labužník, který když ho nějaká smečka osloví, jde po ní, jako kobra po své oběti. Musím mít vždycky celou diskografii, trička a jednou za čas si znovu ověřit, jak to mí oblíbenci roztáčejí naživo. SUFFOCATION jsou modla, kult, brutální ikona, ke které je hrozně příjemné se pořád vracet. Když jsem pak dostal jednoho lednového večera v Modré Vopici letáček s datem čtvrtečního koncertu, začal jsem se neskutečně těšit. SUFFO v Praze, hurá!

CATTLE DECAPITATION

Kolega Michal, můj osobní řidič, důvěrník a realistický fotograf, souhlasil a tak jsem opět stál ve čtvrtek večer dole v Plzni na Lochotíně u kostela. Bolely mě nohy, v práci jsem ten den zase padal na hubu. Přesto jsem byl napnutý jako struna. Usedám do dodávky a něco přes hodinu a půl koukám na dálnici z Plzně do Prahy z vyvýšeného místa šedého Volkswagenu. Finišujeme s přípravami festivalu DEADLY STORM IN BOŽKOV 10 a tak bylo téma na cestu více než jasné. Nějakou dobu hledáme místo k zaparkování a už vytahuji dopředu dlouho zakoupenou vstupenku. Futurum je dobrý klub. Ne nejlepší, ale pro velikost akce zcela dostačující. Pivo jsem kvůli tomu, že mě druhý den v sedm čekala porada v práci, raději nepil žádné. Nebyl jsem sice ten večer tolik uvolněný jako obvykle, ale zato jsem se víc soustředil na muziku a užil si ji. Chvilku postáváme, čerpáme atmosféru a přesně v 19:45 se přepínám do režimu koncert. Inferno může začít.

SUFFOCATION

THE CONVALESCE, kteří měli hrát jako první, nepřijeli. V kuloárech se mluvilo o poruše auta.

MONUMENT OF MISANTHROPY, to bylo na rozjezd pěkně ostré kafe. Maniakální, temné, natlakované. Inspirace CANNIBAL CORPSE, NAPALM DEATH (dokonce jsem slyšel i náběhy na BEHEMOTH) mi dělala dobře. Slušní muzikanti sice nepředváděli nic stylotvorného, ale jejich řemeslo bylo poctivé, nekompromisní a skladby náležitě řezaly. Jen jsem si říkal, že bylo dobře, že hráli tak krátkou dobu, ke konci to bylo už stále stejné. Každopádně, proti tomuhle způsobu uchopení smrtícího kovu (okořeněné lehce blackem) nemám žádných námitek. Dobře!

MONUMENT OF MISANTHROPY

A pak to vypuklo.

Nejdříve nás smrtelně navnadili, rozdrtili a progresivně osvěžili američtí ABIOTIC. Bylo to komplikované, notně proložené zasekávačkami alá MESHUGGAH (jinak jsem v jejich tvorbě slyšel i kousky THE FACELESS, WRETCHED, RINGS OF SATURN apod.) ale třeba i grindem, s "nepříjemným" vokálem. Zkrátka a jednoduše extrém, ke kterému není lehké si najít cestu. Normálně by mi tahle kapela k nám do pekla nesměla, ale naživo to na mě fungovalo. Ten energetický a maniakální přístup mě bavil. Hořký koktejl smrti nejen že osvěžil, ale donutil mě se začít o tuhle smečku zajímat o trošku víc. Mělo to drive, sílu a ještě to bylo pestré jako nějaký krvavý kaleidoskop. Naladil jsem se na progresivní náladu. Slušná extrémní práce, dámy a pánové!

ABIOTIC

CATTLE DECAPITATION. Ten den mnohými nejočekávanější skupina. Nebylo divu, tihle "militantní" vegetariáni si už dávno vysloužili pořádně ostré lokty. A že to mělo šťávu, to vám povím. Hrozně se mi líbil způsob, jakým kapela vystupovala. Skromně a zároveň suverénně. Připadal jsem si, jako by mě právě vypustili mezi provazy s nějakým boxerským šampionem těžké váhy. CATTLE DECAPITATION do mě bušili, dávali mi jeden hák za druhým a v celém klubu se nenašel nikdo, kdo by hodil ručník do ringu. Podobné zážitky se nedají ani moc popsat slovy. Bylo to vynikající (s úžasným vokálem ve všech rozmanitých polohách). Odcházel jsem z toho podivného zápasu doslova domlácený, odnesl si několik hnisajících šrámů na duši a užil si ho vrchovatě. Proklatě dobré vystoupení.

CATTLE DECAPITATION

Minirecenze/minireview - CATTLE DECAPITATION - The Anthropocene Extinction (2015)

A pak přišlo brutální inferno v podobě jedněch z nejlepších death metalových řemeslníků planety. SUFFOCATION. Od prvního tónu jsem byl stržen do víru komplikovaných riffů. Notoricky známé melodie zněly z pódia s až morbidní samozřejmostí. Jsem starý pardál, který toho viděl za svůj život už spoustu, ale tahle smečka mě nepřestane nikdy překvapovat. Řízli jste se někdy žiletkou při holení do krku? Tak si představte, že jste hozeni do mlýnice s nabroušenými lopatkami. Taková „šílenost“ to pro mě byla. SUFFOCATION jsou hudební vražda v přímém přenosu. Bez debat, bez zbytečností. Jen surová, poctivá mašina na zabíjení. Perfektně seřízená, skvěle sehraná, dokonale vygradovaná masáž mozku. Jakoby mi někdo zarážel vruty do uší. Nic dalšího myslím, dodávat netřeba. Jo a mimochodem, Frank Mullen je sice nejlepší, ale Ricky Mayers je taky pěkný hovado (a sympaťák, jako celá kapela), to vám řeknu.

SUFFOCATION

Po organizační stránce nelze nic vytknout. Časy byly dodržovány s až úzkostlivou pečlivostí a vše odsýpalo, jak mělo. Sál byl zaplněn 270 platícími, což je na Prahu a čtvrtek myslím slušné číslo. Klubem se dalo v klidu procházet a přesto bylo plno. Zmínit musím velmi dobrý zvuk všech vystupujících (snad jen první MONUMENT OF MISANTHROPY byli zpočátku trošku nahlas, ale pak se vše usadilo a já si říkal, že už jsem dlouho na nějaké extrémní akci nebyl tolik spokojen). Každý to sice slyšíme jinak (znáte to!), ale kamkoliv jsem se v klubu přesunul, pořád vše znělo v pořádku. Svůj pocit jsem si ověřil i u svých kolegů, kteří na rozdíl ode mě nosí špunty do uší.

MONUMENT OF MISANTRHOPY

Moc rád jsem vás všechny potkal, prohodil pár slov a viděl na vašich tvářích ty neskutečné úsměvy. Přesně takhle si čtvrteční večírek budu pamatovat asi nejvíc, samé vysmáté tváře. Doslova mi to dobilo mé palivové články, děkuji!

ABIOTIC

Ještě předtím, než se úplně rozloučím pár posledními větami, bylo by dobré poděkovat klukům z HARD BONES PRODUCTIONS, protože osobně si tenhle koncert zapíšu do paměti jako jeden z nejvíc rozsekávajících co jsem za poslední dobu zažil (zavedl bych nový termín „rozmrdávka“). Takže díky moc pánové, bylo to moc super!

SUFFOCATION

Uléhám po klidné noční cestě do Plzně s takovým tím příjemným pocitem "dobře vykonané práce". Jsem moc rád, že i já, šedý vlk jsem se na chvilku vymanil ze své old school death metalové škatulky a osvěžil si své prastaré zážitky "mladšími" kapelami (ale jo, já vím, že SUFFOCATION jsou už dnes taky starý páky). Čtyři skupiny ze čtyř se mi líbily a dvě z nich mě totálně rozsekaly. Co si víc přát? Myslím, že snad jen trošku více toho spánku. Ale to vezmi čert, v Praze se odehrál krásně morbidní a brutálně hudební obřad a já jsem moc rád, že jsem u toho mohl být. Masakr! Howgh, domluvil jsem!