 |
| Embrional |
OSTATNÍ FOTKY/OTHER PHOTOS - author of photos Jakub Asphyx
Nad
hlavou mi krouží dvojice jestřábů, před chalupou v Jizerských
horách pomalu tají poslední zmrazky sněhu a do kostí se mi
vkrádají marné záchvěvy zimy. Je bílá sobota velikonoční,
sedím u praskajících kamen, nohy mám výš než srdce a prožívám
takové ty překrásné rodinné chvilky štěstí. Děti pobíhají
okolo, řeší pro ně životně důležité věci, manželce to
neskutečně sluší a já se u nové knihy Stephena Kinga usmívám.
Ráno jsme byli na procházce a já se pořád na kopcích zastavoval
a kochal se dlouhými pohledy do krajiny. Odpočívám, nasávám
zelenou energii hor a hořkost dobrého piva už třetí den. Byl by
hřích, celou tuhle atmosféru přerušit. Přesto to udělám.
V Praze totiž, v mé oblíbené Modré Vopici, pořádají
kluci koncert polských EMBRIONAL.
 |
| Embrional |
Nikomu
nic nevysvětluji. Nemusím, všichni ví, že by to bylo zbytečné,
když si něco tvrdohlavě umanu, stejně se mnou nikdo nehne.
Dostávám jen spoustu dobrých rad, požehnání a když se pak
ohlížím ve zpětném zrcátku, jak mi mávají ratolesti, pomyslím
si něco o tom, že těch 103 km, které mi vyhodila navigace
v telefonu, budu mít o čem přemýšlet. Kolem mě ubíhá
dozadu nejdřív Jizerské pohoří, pak dole za „Paceřákem“
postupně už jen rovina, dlouhá, s polabským obilným krajem.
Vždycky, když jezdím naší zemí, líbí se mi, jak je krásně
pestrá. Jenže už jsem najednou kousek od Prahy, tady jsou už
hnusné kostky montážních hal a skladů. Zabočím u Černého
mostu do hlavního města a chvilku mi přijde, že se mi zbláznil
telefon. Zastavím a „přenastavuji“ navigaci. Ne, do čínské
restaurace se stejným názvem Modrá Vopice opravdu nechci.
 |
| Gutted |
Parkuji
na štěrku, otevírám dveře dřevěného klubu a zdravím podobně
prokleté. Místo toho, abychom doma s rodinami velebili den
ticha, bílou sobotu, čas kdy Ježíš ležel stále v hrobě,
se scházíme v bezbožné seanci, čekáme na death metal a já
přemýšlím, jestli jsem vlastně udělal dobře. Jenže pak na mě
padne taková ta „modrovopičí“ dobrá nálada a já se těším
na první kapelu jako malý kluk. Jsem holt srdcař a s tím nic
neuděláte. Popíjím nealko sladké limonády, kroutí se mi po
nich žaludek, ale nevadí, jsem tu hlavně na muziku.
 |
| Avenger |
Celý
ohavně laděný večer odstartovali HEAVING
EARTH.
Mí oblíbenci, o kterých jsem psal už tolikrát, že by to vydalo
na menší brožovanou knihu. Co dodat dalšího? V sobotu skvělé,
zase o nějaký ten kousek víc natlakované, s brousící silou
navíc. Komplikovanost, která mi normálně spíše u kapel vadí,
byla podávána ostře, na plesnivém podnose a s krutým výrazem
všech zúčastněných. Byl jsem uveden do síně plné mrtvol,
nabroušených riffů a mohutně vystavěných skladeb. Škoda jen do
dvou třetin vystoupení nevýrazných kytar a přepáleného vokálu.
Přesto pánové opět potvrdili status jedné z nejlepších nejen
českých death metalových kapel, uvrhli mě do země stínů a já
litoval, že jsem si sebou nevzal z chalupy kosu, krásně bych totiž
doplnil celou atmosféru smrti, která se ten večer spolu s HEAVING
EARTH v Modré Vopici odehrávala. Morbid!
 |
| Heaving Earth |
AVENGER
jsem neviděl už hodně dlouho. Přitom pro kombinaci dobrého
deathu a blacku mám velkou slabost. Tradice, tma, skřeky za
záhrobí! Kdo Volyňské znáte, asi víte, co očekávat. Ano,
převážně tmu. A té se nám také na této nesvaté seanci
dostalo. Ač jako řidič absolutně střízlivý, polil mě zvláštní
pot, jako když se zbavujete včerejší dávky alkoholu. Přes
sítnicí se mi začaly míhat černobílé filmy s okultní
tématikou a plně jsem se vystoupení těchto mistrů v oboru
poddal. Legenda promluvila, pohltila mě a vyvrhla vlastně až na
konci poslední skladby. Mocné to bylo. Syrové, ošklivé a zároveň
studené jako ruka umrlce. Výborně!
 |
| Avenger |
GUTTED
– technický maďarský death metal s brutálně temným přídechem.
Vystoupení se mi líbilo moc. Bylo totiž přesně podle mého
gusta. Surové, neučesané, nekompromisní a krvavě zastřené. Na
těchto řeznících bylo hodně znát, že hrají již od roku 2000
(pod jménem Genocide dokonce od léta Páně 1996). Hudba se zmítala
někde mezi technickými variacemi a death metalovou klasikou. Sem
tam vylezl na povrch i lehce neučesaný grind. Nebudeme si nic
nalhávat, tohle byla smečka, která mi dokázala vyloudit na tváři
pořádně morbidní škleb. Líbilo se mi to moc. Pro našince velmi
zajímavá (i když ke konci už trošku stereotypní) zkušenost a
další doplněné smrtící vzdělání (šel jsem si ihned koupit
CD). Ještě jsem neměl tu čest a na poprvé mě tenhle syrový
kousek hniloby opravdu přesvědčil. Kreeeeev!
 |
| Gutted |
Polští
EMBRIONAL
byli
hlavním cílem mé dlouhé misie. Kapela, kterou jsem kdysi před
lety potkal díky několika demonahrávkám zaslaným na recenze.
Smečka, v kterou jsem od začátku věřil a jako nějaký zbloudilý
poutník našel konečně svůj death metalem zohavený grál. Pro mě
osobně hrozně nadaná skupina, kterou až nekriticky zbožňuji, mě
hned první skladbou vzala za svoji práchnivějící ruku a přenesla
mimo tento svět. Ne, nepřeháním. Znám každý tón, mám všechna
dosud vydaná CD i triko. Brána pekelná se otevřela, z podzemí
vyběhla smečka rozzuřených vlků a začala jako klubko bestií
vše ničit, kousat, prskat, hltat naši krev. Cítil jsem, jak mě
brní tepny u zápěstí, stahuje mě neskutečný vír riffů někam
do hlubin temných zákoutí lidské duše. Dunící bicí
připomínaly na hrubo nasekanou tmu. Byl jsem den předtím na
horském hřbitově, položit kytky příbuzným a kamarádům na
mramorové desky a při tomhle vystoupení mě popadla úplně stejná
tíseň.
 |
| Embrional |
Plíživé,
smutné, zároveň tíživě deptající bylo vystoupení EMBRIONAL.
Abych se přiznal, tak marně hledám slova. Místo toho, abych
klepal do klávesnice, raději obracím oči v sloup a stále
vzpomínám na to, jaká to byla temně jiskřivá krása. Vynikající
černě death metalový obřad, který žhnul jako vroucí magma!
 |
| Embrional |
Až
na zmíněné HEAVING EARTH byl zvuk dle mého skromného názoru
v pořádku. S návštěvností už to bylo trošku horší.
Myslím, že čtveřice skvělých kapel si zasloužila víc než
něco mezi padesáti až šedesáti příchozími. Když si ještě
vezmu, že kolega Michal přijel z jihozápadu a já ze severu,
každý přes půl republiky, Pražáci se moc tentokrát nevytáhli.
 |
| Gutted |
Organizace
byla v pořádku, snad jen pozdní začátek EMBRIONAL zamrzel.
Copak o tom, my dalece dojíždějící jsme vydrželi, ale pražští
fanoušci pomalu mizeli. Je to škoda, protože zrovna Poláci byli
ten večer doslova zjevením.
Slušelo
by se tradičně poděkovat pořadatelům – tentokrát mistru
Žlababovi a HEAVING EARTH, že tento Bohu odporný večer v čas
velikonoční uspořádali. My jsme vlastně, stejně jako křesťané,
také rozjímali, jen death metalově a já si to užil opravdu
nadmíru. Díky! A abych nezapomněl, kladné reakce, které jsem od
vás slyšel na můj blog jsou úžasné, jsem poctěn a klaním se
vám přátelé, moc si toho vážím!
 |
| Avenger |
Je
půl hodiny po půlnocí a den se láme do neděle. Ani nepřemýšlím
nad tím, že mi během cesty přeřadí čas na letní. Zajímá mě
spíš, abych za volantem neusnul. Vydávám se jako nějaká noční
hlídka na cestu zpět do hor. Řadím pomalu, opatrně, s rozvahou.
Projíždím blikajícím městem, pak se napojuji na dálnici na
sever a už to svištím temnou krajinou. Mám období VADER, tak
přidávám volume na CD přehrávači a popíjím cestou další
odporné sladké limonády. V kostrbatých cestách Jizerek
dávám pozor na noční výlety zvířat do silnice a nejednou
parkuji před chalupou. V okně se ještě svítí, má milovaná
žena na mě v půl druhé ráno pořád čeká.
 |
| Mr. Asphyx |
Plný
dojmů prohodím pár slov a jde se spát. Něco nade mnou šramotí,
to se nám zase na půdě usadila kuna (nebo se nějaký dávný duch
předků přehrabuje v mých zaprášených vinylech, zní to
také jako přerovnávání kostí, pomyslím si ještě v
polospánku). Usínám s pocitem, že jsem zažil další
parádní death metalový koncert. Krásně temný večer to byl!
OSTATNÍ FOTKY/OTHER PHOTOS - author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
