FOTKY/PHOTOS
- author of photos and videos – Jakub Asphyx
FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
Sedíme
v Sušici na jednom moc příjemném festivalu.
Je léto, konec srpna 2015 a u stolu s námi jsou kluci
z MASTER. Michala napadá, že by mohli jako DEATH STRIKE
vystoupit u nás na festivalu. Vyjasňují se podmínky a termín.
Ten je pak několikrát ohrožen koncertní šňůrou MASTER po Jižní
Americe. Oslovuji ještě večer SHAMPOON KILLER,
protože mě stejně jako MORTIFILIA v ten horkovzdušný den
rozsekávají.
Jsem
pevně rozhodnut, že letos si jednu kapelu „zaplatím“
z vlastního. Má volba padá na PERFECITIZEN, kteří mě kopou
do uší ze sluchátek hodně často. Kluci souhlasí a já začínám
bokem šetřit peníze. Každou společnou cestu s Michalem po
republice na koncerty diskutujeme, jaké další smečky oslovit.
Někde kolem Berouna, to když si to šineme na jihoamerický
deathový večírek do Modré Vopice, mě osvítí duch nesvatý a
napadají mě PERVERSITY a BRUTE. Ihned píšu na Slovensko, jenže
BRUTE nemají zrovna stabilní sestavu. PERVERSITY chtějí přijet a já tak celý večer přemýšlím, kde se na to všechno
vezmou peníze.
Začínáme
s propagací. Beru si to za své a zahajuji facebookovou, google
plusovou a plakátovou invazi. Jsem všude, dětem kradu pokoutně
lepící štítky do školy. Oslovuji různé weby, časopisy. Musím
zde rovnou poděkovat všem, které reagovali a pomohli, moc si toho
vážíme, bez vás by se o našem malém undergroundovém festivalu
dozvědělo o hodně míň lidí. Každý den mě bombardují kapely,
které by si u nás chtěly zahrát. Z Německa, z Rakouska,
nějací Američané, kteří jsou zrovna v Evropě. Srdce mi
krvácí, ale musím je přeposlat mimo Plzeň. Nemám už sílu, čas
ani energii pustit se do pořádání dalších koncertů. Raději
jezdíme do Prahy, kde aspoň přijdou lidi.
Michal
odlétá do Indonésie, fotí tam kanibaly a orangutany. A mě
oznamují PERFECITIZEN,
že nebudou moct vystoupit. Na jednu stranu je mi to hrozně líto,
ale ušetřené peníze se alespoň hodí synkovi na další
sportovní aktivity. Dumám nad tipem další kapely a najednou mi
v Divadle pod Lampou na schodech k záchodkům podají
kluci z FEEBLE MINDED svoje nové CD na recenzi.
Druhý den, když mě konečně opustí opilecká nálada, vkládám
ho do přehrávače a mám ihned jasno. Musím je vidět naživo.
Píšou
kluci z KEEP ON ROTTING,
kdy že to budou hrát, že v sobotu vystupují ještě v Praze.
Nevím vůbec nic a přeposílám je na Michala. Ten si to jako
„kápo“ a „ten co platí“ drží hezky pod palcem. Dopadne to
dobře a já zahajuji poslední útok na média. Plzeňské kulturní
weby, oficiální instituce mě posílají tradičně do prdele a
když už ne, tak po mě chtějí peníze. To je zase posílám do
prdele já.
V práci
se mi to začíná zamotávat tak, že mám co dělat, abych po
večerech zvládal sepsat pár recenzí, sem tam nějaký rozhovor.
Přednost má samozřejmě rodina, které tímto musím také moc
poděkovat. Bez vás bych to celé určitě nezvládl. Začínají se
mi stahovat půlky, jestli vůbec přijdou nějací lidé. Michal mě
uklidňuje, že když nepřijdou, je to jejich problém, že jde
hlavně o to, udělat si hezký večírek a peníze ať prý neřeším.
Také se dozvídám, že bývalý zvukař už nám zvučit nebude a
že prý bude nový.
Stejně
ve mně ale hlodá červ, cítím se skoro provinile, že jsme se
zase pokusili v Plzni udělat něco extrémnější. Každý den
cestou do práce koukám na plakáty TURBO, METALLICA REVIVAL, DEEP
PURPLE REVIVAL apod., přes které je přelepeno VYPRODÁNO v o
hodně větších sálech. Já se každý večer modlím, aby
potvrdil svoji účast další člověk na facebooku, i když to má
vypovídající hodnotu asi jako předpověď počasí na komerční
televizi.
Je
únor, já už nevím, kam bych plakát na akci protlačil. Na
internetu se přihlašuje osm „kamarádů“ z Indonésie. Moc
jim jejich účast nevěřím, ale potěší to. Na Slovensku to
vzalo vlastní směr a kluci tam propagují, jako kdyby se u nás
měla odehrávat akce století. Moc jim tímto děkuji, tohle byla
ukázková podpora. Klobouk dolů!
Píšou
mi dvě poměrně slavné polské kapely, jak to u nás vypadá.
Oznamuji jim, že máme plno a posílám je opět do Prahy. S dalšími
nabídkami se roztrhává pytel a já jeden páteční večer v lehké
opilosti chci dát výpověď v práci a začít se živit
pořádáním koncertů. Manželka mě zaplať Satan drží při
zemi, ale je to hrozně lákavé. Takový adrenalin jinde nenajdete.
Druhý den potkávám několik kamarádů, kteří u piva vehementně
vyjadřují podporu a je to taky to poslední co pro nás (a pro
sebe) udělají.
Nakonec
je tak pod celou „naší – vaší“ taškařicí podepsán
hlavně Michal, který vše organizuje, platí a zařizuje. Já, jako
ministr propagace jen doporučuji, tipuji apod. Bylo by tedy vhodné,
vyseknout největší díky a poklonu právě mému věrnému
koncertnímu druhovi a dnes v podstatě mecenášovi festivalu
DEADLY STORM – díky ti, náčelníku!
Jedeme
na jednu z našich spanilých jízd do Prahy a napadá nás
myšlenka, že pokud nepřijdou na DEADLY STORM lidi, uspořádá se
příští rok festival menší a hlavně asi jinde než v Plzni.
Necháváme to otevřené, uvidíme, jak letošní ročník dopadne a
až zjistíme, kolik místních dorazí.
Sobota
týden před akcí je pro mě šílená. Probírám se ráno s krkem
plným hnisu. Kašlu a snažím se tomu nepoddat. Sázím do sebe
léky z reklam, které nezabírají a nakonec volím slivovici.
V úterý jsem jako znovuzrozený a těším se na sobotu do
Božkova. Volá kamarád z Teplic, že přijede i s manželkou.
V práci finišuju, lituju, že nemám ještě jedny ruce i s
klávesnicí a v pátek 18. 3. padám doslova na hubu únavou.
Druhý den vstávám díky hlasitým dětem brzy a jsem tak utahaný,
že se dokonce chvilku zaobírám myšlenkou, že bych večer nešel.
Ne, dělám si legraci.
A je to tady, je to
konečně tu – kvituji s určitou úlevou. Následuje večerní
akce. Všechno ze mě padá a z domova se vydávám vysmátý a
uvolněný, hrozně se těším a jsem svým způsobem rád, že „už
nemusím nikde nic propagovat“.
Kolem čtvrté vcházím do studeného sálu Božkovské hospody a
láduji do sebe jedno pivo za druhým. Leze na mě neopakovatelná
veselá nálada z toho, že jsem zase mezi svými a jsem pevně
rozhodnut, že si celý extrémní večírek pořádně užiju.
FOTKY/PHOTOS
- author of photos and videos – Jakub Asphyx
FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
Jako
ministru propagandy celé akce mi nepřísluší hodnotit věci jako
je organizace a podobně, ale o svoji radost z kapel se
jednoduše musím podělit…
Celému
večeru vládli jako vyslanci z toho nejtemnějšího death
metalového podsvětí DEATH
STRIKE.
To byl můj další splněný životní sen a obrovský zážitek.
Absolut
old school death metal legendary massacre!
Death Strike |
Pak
následovala pětice kapel, které jsem prostě musel znovu vidět a
vychutnat si jejich hudbu.
Pestří,
perfektně sehraní, hraví a zároveň draví milovníci opičích
pavilónů KEEP
ON ROTTING
– POŘÁD TY VAŠE ÚŽASNÁ PRELUDIA SLYŠÍM V HLAVĚ!
Keep on Rotting |
Masakrující
SHAMPOON
KILLER,
kteří mě znovu utvrdili v tom, že disko je totální zlo.
Pěkně jste mi rozhodili sandál, pánové! Škoda snad jen, že se
nepřišel podívat Sagvan Tofi!
Shampooon Killer |
Sebevražedně
brutální FEEBLE
MINDED,
u kterých jsem měl chvílemi pocit, že mě pověsí na háky ke
stropu v sále. To bylo překapané tsunami, narvané do
jednotlivých skladeb! Tahle kapela je ve skvělé formě a jejich
novinka doslova zabíjí!
Feeble Minded |
PERVERSITY
– já mám pro tyhle temně zběsilé kluky jednoduše slabost.
Legendární slovenští maniaci přímo u nás v Plzni, co si
víc přát!? Bylo to záhrobně vznešené, děkuji! Otevřeli jsme
spolu starou morbidní death metalovou pokladnici a vytáhli z ní
ty nejkrásnější kousky zla! Srdcová kapela na společném
obřadu! Další splněný sen.
Perversity |
Chvilka
severské mrazivé a smrtící poezie v podání MORTIFILIE.
Česká a taky hodně „švédská“ klasika, u které jsem si už
notně podroušený notoval všechny songy! Byli jsme už všichni
s velkým obsahem alkoholu v krvi a přiznám se, že málem
kolem mě při vystoupení sušických zamrzlo peklo!
Mortifilia |
Díky
i všem ostatním kapelám, za to, že nám zahrály.
BAJONET
– otvírák přesně, jak má být. Ostrý, neučesaný a
dynamický.
Bajonet |
CONTRASTIC
– měli sice odlišnou, ale poctivou sílu.
Contrastic |
ALTER
IN MIND, kteří pro mě byli velkým a příjemným překvapením.
Alter in Mind |
Návštěvnost
byla letos zvláštní tím, že přijela spousta lidí ze všech
koutů republiky. Přišlo 110 lidí – někteří z Prahy, zástupci
jihočeské thrashové legie, z Teplic, z Jablonce nad Nisou a
největší překvapení večera, moje death metalová dcera Duzl z
Londýna s Janou a s Juanem, klukem z Hondurasu, žijícím v Praze. Jo a taky
pár Plzeňáků.
Krásné
na tomhle festivalu vždycky bylo a je, že se všichni pořád
smějí. Nebo vlastně, oni se tlemí. Nemá cenu tu jiskrně
nadšenou, pohodovou atmosféru popisovat, to se musí zažít! Tu
neděláme my, pořadatelé, ale vy lidé a jestli mohu, tak mě
osobně ta pozitivní energie vždycky doslova nabudí a je pro mě i
takovou příjemnou předzvěstí jarních dní. Díky za to,
přátelé!
Na
závěr by se slušelo poděkovat všem návštěvníkům,
kapelám, kamarádům, známým, i neznámým, všem promotérům,
panu zvukaři, hospodě a vůbec všem, kteří se na celé téhle
akci podíleli nebo kteří jen přišli podpořit jeden z posledních
záchvěvů extrémního hudebního undergroundu v Plzni (a já
se připojím ještě s děkovačkou za můj skromný blog, jsem
rád, že se líbí, vážím si všech vašich ohlasů, názorů i
připomínek – jste holt srdcaři jako já a patří vám poklona).
Bylo nám s vámi všemi moc dobře, díky!
FOTKY/PHOTOS
- author of photos and videos – Jakub Asphyx
FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš
VIDEO ZDE/HERE – omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound