UNDERGANG |
Poslušně
hlásím, že jsem opět zde. Já starý death metalový voják
Asphyx, který miluje old school death metal. Naše jihočeská
anabáze začala hodně podobně, jako všechny ostatní. Dostalo se
mi té cti a přišla mi do facebookové schránky zpráva o téhle
bohuprotivné akci. Kolega Michal souhlasil (díky za odvoz!),
osedlal svoji dodávku a tak jsem se těšil jako feldkurát Katz na
láhev oblíbeného koňaku. Sobotní den se zdál od probuzení
nastaven na pohodu. Vtipkuji s dětmi, rád bych si dal krásný
večer s manželkou, nějaké to pivko a nohy nahoru, ale
„povinnost“ death metalového veterána volá! K večeru
jsem se rozloučil, dostal na cestu několik dobrých rad (jako že
ať se nezmrskám jak carský důstojník, na holky ať se radši už
jen usmívám a tak podobně, vždyť to znáte).
DEIQUISITOR |
Začalo
se pomalu smrákat a už si to valíme s kolegou dolů na jih.
Klikatí se před námi cesta na Nepomuk a pak dál, příjemnou
krajinou do Písku (škoda, že sněžo-pršelo a nebylo moc vidět).
Dieselový motor hezky vrní, je to jako výlet, únorový trip.
Písek je nádherné město, rád se do něj vracívám. Má žena je
z nedalekého Tábora a spolu jsme se v tomhle krásném
místě něco „natokali“. Vzpomínám, čekám, kdy potkáme u
silnice nadporučíka Lukáše, jak tam stopuje a kouří z dlouhé
špičky viržinko. A už jsme na místě, navigace je dnes trošku
nevrlá, ale nakonec nás dovede až do klubu Pí. Opatrně vylézám
z auta a přijdu si, jako kdybych se vrátil z války. Rozložila se
mi totiž cestou ve svalech a šlachách páteční běžkařská
trasa s 20 kilometry po Šumavě. Snažím se nedat to na sobě znát,
ale celé tělo mě pálí jako čert. Jsem já to stejně starej
blázen. Místo toho, abych si natáhl nohy, umrtvil se lahváči a
dobrým filmem, trmácím se po republice.
LAHAR |
Vcházíme
do dveří, jsem překvapen, představoval jsem si to tam trošku
větší, ale nevadí, zase je klub útulnější. Být místní, měl
bych zde asi svoji pivní základnu. Líbí se mi tady. Dávám
pivko značky Krušovice 11 voltů a jsem spokojen – vše je dobře
ošetřené a i když tuhle značku příliš nemusím, tak mi
chutná.
Mám podobné podniky rád, nevím jak jídlo, ze zásady už spoustu
let po hospodách nejím, ale všechno ostatní (včetně obsluhy –
tři krásné, milé divoženky) se zde tváří velmi příjemně.
Potkávám nějaké kamarády, známé a spoustu obličejů, které
jen kývnou na pozdrav (díky všem za pokec!). Vídáváme se různě
po republice na rozličných akcích, víme o sobě a všichni si tak
spokojeně uvědomíme, že je vše v nejlepším pořádku.
Jsme zde vlastně všichni, co posloucháme rádi old school death
metal a máme dost velké odhodlání, čas a peníze na to, abychom
dorazili. Usrkávám další žejdlík a postupně se dostávám do
koncertního rozpoložení. Je na čase probrat trošku kapely, které
nám ten večer vystoupily, pojďme na to.
DEIQUISITOR |
Jako
první nás smrtelně osvěžili KAOSQUAD,
stoupenci death grindové školy, kteří návštěvníky přenesli o spoustu
let zpátky do doby, kdy svá zásadní alba vyvrhly na svět kapely
jako CARCASS, TERRORRIZER REPULSION a samozřejmě NAPALM DEATH. A že
bylo co si užívat! Mám tuhle hudbu rád a pánové dokázali do
svých skladeb přidat ještě kousek svých nápadů. Řezalo to,
mělo to drive i sílu. Mě to moc bavilo. Chvílemi sice byly
některé songy už lehce stereotypní, ale vše bylo dohnáno
nasazením. Už jsem kdysi tyhle maniaky viděl v Praze před
lety a již tenkrát jsem si říkal, že z nich něco bude (chtělo by to nějaké CD, přátelé). A
je! Je znát, že na sobě makají, věří tomu, co hrají a tak
jsem si jejich vystoupení užil. Pěkná demoliční práce, to vám
povím.
KAOSQUAD |
LAHAR
jsou stále stejní. Energičtí, hlasití, nekompromisní a
thrashově odhodlaní. Docela chápu, že si svým přístupem a
nadšením pro old school metal (a pro mě bohužel i chvílemi hard
core) vysloužili své nepochybné ostruhy, ale já jejich bezmezným
obdivovatelem nejsem. Při posledních několika koncertech jsem se
přistihl, že mě víc baví sledovat věrné fans téhle smečky,
než poslouchat muziku samotnou. V Písku to nebylo jiné. Ono
je to všechno vlastně dobré, ostré, kořeněné, ale mě tam
pořád něco chybí. Dva tři songy v pohodě, ale potom už to
ztrácí na zajímavosti (ne intenzitě!). Chtělo by to větší
pestrost, víc zajímavějších melodií a variabilnější zpěv. Každopádně, LAHAR
odvedli precizní a velmi solidní výkon. Pokud ale chtějí
zaujmout i jinde, než v naší malé české kotlině, chtělo
by to trošku víc.
LAHAR |
UNDERGANG,
šílení Dánové, kteří pochopili, o čem death metal je. Kapela,
která si svými třemi dlouhohrajícími alby vydobyla v podsvětí
pěkně černou pověst. Bylo to hozené do AUTOPSY, DISMA,
FUNEBRARUM, sem tam OBITUARY, ROTTREVORE. Bylo to doslova (opravdu do
mrtě!) morbidní! Tohle už nebylo obyčejné koncertní vystoupení,
ale spíše obřad k obětování těm největším death
metalovým bohům. Ocitl jsem se v devadesátých letech,
vykopal si svůj první hrob, nechal prasknout první práchnivějící
lebku i dlouho neléčený vřed. V klubu bylo až hmatatelně
cítit, jak mi mezi prsty protéká starodávný prach. Krutost,
neskutečně mocný hlas (nelidský!), syrovost, surová žaloba lidského hnusu,
zahnaná až někam k bolesti. Mělo to neskutečnou sílu
s takovým tím prašivým odérem. Ožila najednou stará
monstra, probudila se samotná Bestie. Kristovy ostatky byly
vyzvednuty, zohaveny a znovu vráceny do temnoty podzemí. Nemám
dalších slov, byl jsem doslova rozsekaný, rozdrcený, rozmělněný
na prach, ve který jsem se několikrát obrátil. Vynikající death
metalový zážitek! Masakr!
UNDERGANG |
DEIQUISITOR
byli temní jako nepropustná noc na nějaké opuštěné samotě v
horách. Přivezli nám z Dánska nekonečné utrpení v podobě
nihilistického a hodně náročného death metalu. Kombinace špinavé
australské školy, severského utrpení a jakési černé aury
dělalo z jejich koncertu hodně návykovou záležitost.
Hlukové stěny, u kterých musel každý neznalý asi trpět, ve mně
vyvolávaly ty nejošklivější vzpomínky. Stál jsem tam, v tom
malém klubu, oproštěný od všeho okolo a doslova se nechal jejich
hudbou vláčet. Byla to druhá kapela večera, která mě doslova
uhranula. Cítil jsem se, jakoby mě pánové vzali kostnatým drápem
za ruku, vysáli ze mě veškerou krev a pohodili mě v nějaké
podzemní kobce. Docházel mi pomalu dech a ke konci celého setu se
mi objevila na rukou stigmata (bubeník byl neskutečný stroj na zabíjení!). Tohle bylo hodně rouhačské
vystoupení. Pro mě osobně, asi i díky tomu, že jsem měl
„naposlouchanou“ jejich novinku, to bylo doslova inferno!
DEIQUISITOR |
Organizace
celého večera byla na výbornou, zvuk solidní, snad jen ti LAHAR
byli trošku „přeřvaní“. Návštěvnost si netroufám
odhadnout, ale klub byl naplněn po okraj. Každopádně, i přes
spoustu lidí výčep stíhal a na pivko se skoro nečekalo. Zmínit
musím i to, že jsem všude potkával jen samé milé, rozesmáté
tváře. Celý večer jsem z „píseckých“ i dalších
návštěvníků (bavil jsem se s lidmi jak z Prahy, tak z Českých
Budějovic apod.) cítil neskutečnou pohodu a ta pozitivní energie
mě doslova dobíjela. Mimochodem, koukal jsem, kolik přišlo
příslušnic něžnějšího pohlaví. Děvčata museli snad vybírat
na nějaké thrashové soutěži krásy, protože jim to moc slušelo.
I já, starý pardál jsem musel uznat, že v Písku to zkrátka žije
a nejednou jsem se za nějakou tou džínovou „sukní“ s chutí ohlédl!
MR. ASPHYX BEFORE OLD SCHOOL DEATH METAL CONCERT |
Naše
jihočeská anabáze se nachýlila ke svému konci. Čekala nás
ještě přes hodinu a půl dlouhá cesta do Plzně. Loučíme se tak
se všemi, kdo nás rádi viděli a mizíme polehounku z klubu.
Naplněni hudebními zážitky a já navrch nějakým tím pivem si
to svištíme na severozápad. Občas zahlédnu ve tmě světla
probuzených zvířat, která ve spojení s právě proběhnutým
koncertem vypadají jako oči démonů. Jsem najednou šíleně
utahaný a obdivuji Michala, že to zvládne ještě odřídit (díky
ti ještě jednou, můj death metalový brachu!).
Potichu
otevírám dveře do bytu. Slyším klidné oddychování dětí. Pak
zamumlá manželka ze spánku pozdrav a já se i přes veškerou
únavu najednou cítím hrozně silný. Po sprše uléhám do postele
a nechávám si zdát jen samé příjemné death metalové sny.
Ovládne mě až do rána samotný bůh Hypnos, se kterým spolu
řežeme dříví na malé špalky.
NEW CD IN MY COLLECTION |
Na
závěr by se slušelo poděkovat pořadatelům z LAHAR, kteří
odvedli opravdu skvělou práci. Je úžasné, že i v dnešní
na konzum zaměřené době ještě existují lidé, kteří dokážou
uspořádat podobný death metalový večer. Byl to underground
přesně podle mého gusta. Za naši plzeňskou smrtící jednotku
musím smeknout pomyslný klobouk a poklonit se až k zemi! Děkujeme,
bylo to super!
VIDEOS
– omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
REKLAMA
- přijďte nás podpořit do Božkova 19.3. 2016 na festival
DEADLY STORM IN BOŽKOV 10
- info zde