DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 16. ledna 2016

Home » » Report, photogallery, video – AD NAUSEAM, HATEFUL, HEAVING EARTH – club Divadlo pod Lampou, Pilsen - Czech republic – 15. 1. 2016

Report, photogallery, video – AD NAUSEAM, HATEFUL, HEAVING EARTH – club Divadlo pod Lampou, Pilsen - Czech republic – 15. 1. 2016

Ad Nauseam
Hlásí se vám opět po nějaké době váš oblíbený zuřivý reportér z Plzně! Vážení čtenáři, dámy a pánové. Nemožné se stalo skutečným a do našeho města zavítaly taky nějaké death metalové kapely. A to rovnou samá současná temně-brutální šlechta. Každý, kdo se tímto stylem zaobírá, musel určitě o poslední novince italských chaotiků AD NAUSEUM slyšet. Osobně jsem sice jejich desku moc nepochopil, ale i já, starý prašivý pes, jsem musel ocenit alespoň hráčské umění (recenze zde). Páteční koncertní výmlat tak byl pro mě víceméně otázkou death metalové cti. Vždyť kdo jiný, než já, slovutný archivář různých hudebních zvěrstev a zhůvěřilostí, by měl stát pod pódiem připravený v pozoru, že ano?!

Je pátek ráno, přichází mi výplata a plynule ji přeposílám na všechny možné další účty. Když poplatím energie, byt, děti, auto, daně, další daně a odvody a já nevím co ještě, jsem nadšený, protože mi zbude něco i na metal. Ihned objednávám další sadu CD do sbírky a po chvilce zjišťuji, že dneska mi asi bude v práci pořádně „mrdat v hlavě!“ Neskutečně se totiž těším na večer. Máme s klukama rozplavby v hospodě U Ševců. Letím z práce rychlostí blesku, cestou dobíjím v bankomatech zbývající poplatky a vybírám obnos na akci. 

Hateful
Doma jen proberu „problémy“ devítiletých dětí ve škole (tatííí, všichni už viděli nový film Kameňák a my ne, proč?, tatííí, proč doma neposloucháme Maxim Turbulenc, ale Motorhead?, tatííí, proč se nedíváme na Ordinaci v růžové zahradě jako všichni?). Pohladím také svoji nekonečně trpělivou manželku po tváři a pronesu něco o tom, ať mě večer nečeká a že zítra budu vhodný asi jen na poklidné procházky, případně lehkou manuální práci (co třeba žehlení vlastní tuny metalového merchandise?). Oblékám své oblíbené triko BRUTE a jsem připraven jako rytíř k boji.

V tramvaji se těším na pokec v hospodě tolik, že se usmívám jako pomatenec. Metal, hurá, povídání o muzice, hurá, konečně se budu bavit s lidmi, se kterými já chci a ne s těmi, se kterými musím v práci, joj! Usedám, dávám chlazené točené a ocitám se v době svého mládí. Naše parta obstarožních metalistů, milujících hluk, extrémní riffy a pivo, posedává ve velmi příjemném rozpoložení a připomíná mě zážitky z doby, kdy mi ještě koukaly jazyky z kecek.

Heaving Earth
Je nám dobře, probíráme nejen hudbu, ale i knihy a vůbec všechno, co nás zajímá (včetně přípravy festivalu DEADLY STORM IN BOŽKOV 10). Pryč jsou najednou zástupy moderních mužů s odhodláním uvařit večer to správné nezávislé jídlo, pryč jsou silikonové pohledy dívek, které vypadají jako umělá monstra, pryč jsou nekonečné výlevy internetových mudrlantů. Tady, v pajzlu, u piva, se cítím dobře. Nikdo tady nemá hubu plnou politiky, ani mě nenutí, abych si koupil nějaký nový seriózní obleček, případně věci, které vůbec nepotřebuju. Hergot, to jsem se zase rozvášnil. Berte to třeba jako takové malé povzdechnutí, případně jako tláskání postaršího odkvetlého mladíka, který občas nestíhá dnešní svět. Ale co, je tu metal, pojďme na něj!

Po mnoha pivech, po spoustě rozebraných desek a koncertů, po nekonečných úsměvech odcházíme do Divadla pod Lampou, které se stalo na páteční večer naším útočištěm. O tomhle tradičním klubu toho bylo napsáno již mnohé (i u mě), myslím, že netřeba představovat. Pivo mi tam pořád chutná, zvuk bývá vždy alespoň solidní, obsluha tak akorát a prostředí příjemné.

Ad Nauseam
Vcházíme dovnitř a po chvilce mám ruku červenou od plácání s podobně postiženými kamarády. Stále stejné tváře, toužící po hradbách z kytar. Skoro rodinná atmosféra, pohoda, klídek a zase ty úsměvy. Je mi fajn. Alkohol v krvi tak na akurátní hladince, nálada, že bych objal celý svět a foťák připravený. Pojďme na muziku.

HEAVING EARTH jsou pro mě něco jako death metalová filharmonie. Pro jejich tvorbu musím být správně naladěn a abych pravdu řekl, ocením je vždy nejvíc doma v klidu, když všechny skladby pořádně vyniknou v přehrávači. Naživo bývá občas problém s tím, aby pan zvukař vše naladil, jak má být (tentokrát byl zvuk velmi dobrý). Některé songy také vyznívají při koncertním provedení poněkud dlouze, komplikovaně. V pátek mi žádná z mých připomínek ani nevytanula na mysl. Všechno tak nějak zapadlo dobře do sebe. Jak mám jejich desky dobře „naposlouchané“, byl jsem spokojený. Symfonie zla propukla, postupně gradovala, měnila mě k obrazu svému a já si chvílemi říkal, že takhle by asi skládal Hieronymus Bosch, pokud by místo štětce vzal do ruky hudební nástroj. Nějak se mi vše spojilo dohromady a já si opravdu připadal jako v nějaké death metalové galerii, ve které jsou pověšeny všechny namalované hříchy světa. Co dodat víc? Výkon to byl perfektní, profesionálně odvedený. Možná by neškodil kousek živočišnosti navíc, ale to je asi při komplikovanosti hudby těchto bezvěrců trošku problém. Byl to masakr? Byl a pořádný! Odcházel jsem po posledním songu opět nadšený. Pánové si u mě potvrdili status současné první death metalové ligy. A ještě mi pořádně nakopali zadek. Velká spokojenost.

Heaving Earth
Pokud máte chuť, přečtěte si recenzi na jejich poslední desku zde

HATEFUL jsou italští death metaloví technici, kteří nám naložili hezky ve stylu HATE ETERNAL, MORGID ANGEL, SUFFOCATION, FLESHTIZED a dalších preludujících „progresivců“.  Vystoupení to bylo sluchově náročné, musel jsem napínat uši, co to jen šlo, abych rozeznal jednotlivé nuance. Celkový dojem velmi dobrý, užil jsem si to, jen jsem si chvílemi říkal, jestli není podobných kapel poslední dobou už nějak  moc.  Všechny umějí perfektně hrát a všechny také znějí úplně stejně. Líbilo se mi, že to bylo takové syrové, lehce neučesané (v rámci stylu). Obě vydaná alba kapely mám doma (dokonce si je i občas přehraji) a musím říct, že pánové působili opravdu velmi uvěřitelně. HATEFUL asi nikdy nebudou moje vyloženě srdcová smečka, ale naživo si je dám klidně někdy znovu a moc rád.  Spokojenost!

Hateful
AD NAUSEAM jsou něco jako zdechlina. Jako mrtvola, válející se pořezaná v roztříštěném zrcadle. Kombinace chaosu, deathu (ve stylu novějších GORGUTS, ULCERATE), sem tam progresivního blacku (DEATHSPELL OMEGA) a lehké avantgardy byla pro mě hodně náročným soustem. Přiznám se rovnou, že mě jejich tvorba z desky moc nebaví, i když uznávám její kvality. Nebudu vám lhát, já už to zkrátka někdy nepoberu. Live to bylo sice o nějaký řád lepší (muzikantsky dokonce vynikající), ale přikládal bych to spíš alkoholu v krvi, než tomu, že bych z toho byl nějak na větvi. Hnilo to pěkně, o tom žádná, ale když já naživo raději jednodušší a přímočařejší masakr. Naživo kapela působila jako nějaký svíjející se had (i když hodně dlouhý a ke konci monotónní), který vás může každou chvíli uštknout. Musím ocenit nasazení, celkové provedení i určité černé a zahnívající fluidum, které jsem z vystoupení cítil. Jsem moc rád, že jsem tuhle smečku viděl. Sice jsem si jen potvrdil svůj ne úplně nadšený názor, ale i tak se jednalo o zajímavý zážitek, který mi zůstane dlouho v hlavě.

Ad Nauseam
Podle dostupných informací přišlo 42 návštěvníků. Přiznám se, že mi bylo za plzeňské trošku stydno, jinak totiž dorazili lidé ze všech koutů republiky. „Moje“ město tak opět potvrdilo svoji nechvalnou pověst. Nechápu to, všichni tady pořád brečí, že u nás na západě nic není a když už se něco vyskytne, tak nepřijdou. Hlava mi to moc nebere.

ready for death metal - BRUTE
Všechno dobré jednou končí a i já musím někdy domů. Už se trošku motám (opojený hudbou i pivem) klubem, asi už blábolím (rozhodně ale nejsem sám) a po nějaké době (jejíž délku už nedokážu nějak definovat) se ocitám u kolegy Michala v autě. Veze mě domů, klábosíme a kolem jak pápěří létá sníh. V Plzni jev skoro nevídaný, stejně jako dobrý death metal. Jsem nakonec rád, že spatřím doma na záchodě známé dlaždice, je to pro mě znamení, že jsem to zvládl a můžu jít s klidem spát. Bylo to mocné, díky všem za pokec a hlavně za hudbu. Zuřivý reportér se pro dnešek loučí a zase někdy příště, pod pódiem plným repráků.

DALŠÍ FOTKY ZDE/ OTHER PHOTOS HERE – author of photos Asphyx


VIDEOS – omluvte prosím, sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound



Share this games :

TWITTER