VULNUS – Vessels of Throe
CD 2015, New
Standart Elite
Nikdy
bych nevěřil tomu, že tomu tak opravdu je. Vždycky jsem čítával
v detektivkách, že oběť našli v tratolišti krve. Je to tak. Jen
s tím rozdílem, že ta kaluž mokvající tekutiny je promrzlá. Ránu vedl vrah
pravděpodobně nožem, jako když se podřezávají kuřata. Syrovost okamžiku byla
pro toho kluka, co mrtvolu našel překvapující. Poprvé se setkal s krutou
realitou. Zvracel. Nebylo to jako v počítačových hrách, kde má na svědomí
tisíce zastřelených a popravených. Usedl s bílým obličejem a zavolal nás,
černé anděly. Musíme po ohledání ten kus těla naložit a odvést k nám do
márnice. Někdy ta práce stojí za samá sprostá slova. Další zmařený život a
spravedlnost bude obsahovat pár let v přepychové káznici. Pokud toho
bastarda vůbec dopadnou. Bulvár se vrhne na rodiče dívky, která měla
ještě všechno před sebou. Teď je konec, absolutní, nekompromisní a smutný.
VULNUS jsou z Řecka a doplňují tu surovou
realitu výše popsané situace ještě o další rozměr. Jsou jako dávní vypravěči,
kteří chodili po poutích a předváděli příběhy o krutých mordech. Hrají klasický
brutální death metal, jehož kořeny sahají až někam k počátkům stylu. Jedná
se teprve o první dlouhohrající album a už si troufám tvrdit, že o téhle morbidní
partě ještě hodně uslyšíme. A vůbec nevadí, že někdy je ta inspirace starými SUFFOCATION až příliš okatá. Myslím, že zrovna
v tomhle stylu to nikomu vadit nebude. Těch výrazových prostředků zase
tolik není. Řekové jasně ukazují, že umí vzít starý materiál po svém, přidat
k němu vlastní nápady a atmosféru. Líbí se mi, že se nepustili do žádných komplikovaných
prostocviků a drží se spíš tradičních postupů. Vynikne tak na povrch o hodně
lépe určitá syrovost a tlak, které by jinak ve spleti příliš náročných riffů
spíše zanikli. Pořád zastávám názor, že song má mít alespoň jakousi jasně danou
strukturu, má gradovat a dobrý nápad preludováním neokecáte. VULNUS se sice
občas ztrácejí v až zbytečném prodlužování skladeb, ale jinak mi (mimo
téhle připomínky) nevadí vůbec nic. Naopak, poslech si vyloženě užívám.
Velmi
se mi líbí zvuk, kdy jsou krásně slyšet všechny nástroje a to včetně basy,
která si pobublává v hodně příjemných rytmech. Něco lehce přes sedmadvacet
minut uteče vždycky jako voda a já si říkám, že bych klidně snesl ještě alespoň
jeden kousek krvavého kusu masa. V závěru, když dle mě celá deska graduje,
nám ale vypálí VULNUS na čelo hodně
ošklivý cejch. Deska je svým způsobem pěkně chytlavá, i když se musíte oprostit
od toho, že byste kapelu neustále k někomu přirovnávali. Nevím sice,
jestli na mě bude podobný přístup fungovat i v budoucnosti, ale letos si
nahrávku vychutnávám jako upír svůj oblíbenou večerní skleničku čerstvé krve.
Oceňuji jak dobré nápady, tak určitou přístupnost a nebál bych se říct až
chytlavost, kterou z desky slyším. Je to poctivá práce, zahraná se
slušnými znalostmi řemesla, odhodlaností a silou. Jak se tak koukám kolem sebe,
tak jsou VULNUS další kapelou z Řecka, která nám všem nakopala zadky. Zdá
se, že to v tamní scéně opravdu žije. Důkazem budiž poměrně velký počet
kapel z posledních let, pocházejících z jejich krásné země. Pokud
pánové udrží nastavený směr, myslím, že se máme i v budoucnu na co těšit.
Pokud
máte rádi brutální death metal v jeho klasické podobě, mohla by vám první
dlouhohrající deska řeckých VULNUS
určitě vyhovovat. Je totiž plná morbidně chytlavých melodií, neskutečného tlaku
a nepostrádá tolik chtěnou syrovost. Líbí se mi, že Řekové přesně vystihli
atmosféru opuštěné ulice, kde se stala vražda. Inspirace SUFFOCATION je sice
cítit na každém kroku, ale album se velmi dobře poslouchá a vstřebává. Proti
provedení, zvuku, ani obalu nemám žádných námitek ani připomínek. Všechno
odsýpá, jak má, valí se to, jako lavina. Album bych s klidem doporučil
všem amatérským patologům i fanouškům brutality v death metalu. Všechny
skladby opravdu hodně řežou, jsou ostré a nekompromisní. Co si víc přát? Nic mě
vlastně nenapadá. Novinku „Vessels of Throe“ si
opravdu užívám. Líbí se mi jistá samozřejmost, s jakou nám VULNUS
předkládají tyhle kousky krvavého masa. Brutální death metal, který útočí přímo
na solar plexus! Velmi dobrá deska! Doporučuji!
Asphyx says:
If you like brutal death metal in its own
classic way you could like this first long play album by Greek VULNUS. It is
full of morbid catchy melodies, unbelievable pressure and it doesn´t lack of
rawness. I like that these Greeks catch the atmosphere of abandoned street
where the murder happened. You can feel the inspiration of SUFFOCATION on every
corner but this album is very easy to listen and absorbed. I have no objections
about the whole work, sound or the cover. Everything flows how it should and it
is like an avalanche. I would recommend this album to amateur pathologists or
fans of brutality in death metal. All of those songs cut you, they are sharp
and uncompromising. What else we want? There is nothing more to be said. This
new album “Vessels of Throe” is very enjoyable for me. I like the commonplace
which is noticeable in VULNUS´s work and how they show us the pieces of bloody
meat. Brutal death metal which attack right on the solar plexus! Very good
album! I have to recommend it!
Seznam skladeb:
01. Limitational Paradox
02. Failure
03. Concealed In Fractals
04. Thermal Activity Of An Arson Rated As Disqualified
05. Neurons Subjected To Entropia
06. Idle In A Liquid Grave
07. Establish The Unstable
Čas: 27:01
Sestava/band:
Nick
Prapas – bicí
Bill
– kytara
Panos
– zpěv
John
- basa