MÖRBID VOMIT – Doctrine of Violence
CD 2015, Ranka
Kustannus
„Klepu na dřevěnou rakev a doufám, že mi
někdo odpoví. Kolem se rozprostírá jako tíživý závoj beznaděje mlha a já
naříkám nad odchodem posledních zbytků radosti. Tisíckrát vyřčená otázka Proč?
zůstává nezodpovězena. V očních kanálcích mi dávno vyschly slzy a do hlavy
se vkradla myšlenka na pomstu. Když vám nějaký bastard vezme blízkého člověka,
trest by si zasloužil. Nejsem příznivce zdlouhavých procesů, usměvavých
právníků a následné rekonvalescence v zařízení, kterému se říká vězení.
Kdo vrátí pozůstalým radost? Kde je spravedlnost? Nad zkypřenou zeminou
poskakují kapky právě plačícího deště. Otevírám víko a naposledy ji spatřím. Je
konec? Opravdu? Umírám pak každý den při spánku a pokouším se s ní znovu
setkat. Zapisuji své pocity na papír, píšu ji krátké textové zprávy do záhrobí.
Odpovědi se mi nedostává.“
Poslech
finských MÖRBID VOMIT ve mně evokuje
vzpomínky na setkání s jedním kamarádem, který celé to zlo a ošklivost,
zmíněné v prvním odstavci, prožíval na vlastní kůži. Bývaly to tenkrát
hodně smutná setkání. Bolestivá a náročná. Vidět do té doby zdravím kypícího
chlapa jako trosku bylo šílené. Nikdy se s tím nevyrovnal a spravedlnost
byla tehdy hodně slepá. On byl vlastně tím, kdo mi tuhle desku doporučil.
Mluvil dlouho a s nádechem krve v hlase. Spřádal při jejím poslechu
plány na pomstu, kterou nikdy neuskuteční. Bylo pro mě zpočátku těžké se
ponořit pouze do hudby, srovnat ji s jejími vzory jako DISMEMBER, GRAVE,
NIHILIST, ENTRAILS. Jakoby se zrovna nad touhle deskou vznášela určitá
nepropustná mlhovina, způsobená příběhem o utrpení. Nikdy se mi asi nepovede
přenést se přes bolest a oddělit prožitek od muziky, ale za sebe (zcela
sobecky) mohu prohlásit jediné. Tohle hudební běsnění je esencí švédského death
metalu. Je přístupné, studené, chytlavé a smrtící.
„Doctrine of Violence“ je
přesně tím druhem alba, které jsem si pustil a chytlo mě drápem přímo pod
krkem. Kapela si se mnou vytírala podlahu, nutila mě se neustále vracet
v myšlenkách do devadesátých let. Ano, tady je svět ještě v pořádku.
Možná je nostalgický, ovlivněný mým věkem, zkušenostmi a prokletím, ale to
myslím tentokrát vůbec nevadí. Novinka je zvláštní a zajímavá právě v tom,
že by mohla oslovit i posluchače, kteří jinak nad death metalem ohrnují nos.
Songy jsou přístupné právě ve svém celkovém vyznění. Kapela, pokud je to
žádoucí, klidně zvolní, donutí vše gradovat, když je třeba, případně jen tak
lehce rozvláčně nechá vyznít chladnou melodii. Velmi dobře se také poslouchá
hlas, který nijak nedrásá, spíše „jen“ doplňuje. Je ostrý, zároveň čitelný a
„plnotučný“. Deska působí jako zatuchlý odér čerstvé mrtvoly. Nevím, jestli
jste už měli někdy fyzicky s mrtvými tu čest, ale já za svého působení na
civilní službě ano. Fascinující je ten klid, jakoby tělo na něco ještě čekalo,
doufalo v převod na onen svět. Hudba MÖRBID
VOMIT
by klidně mohla znít nad řekou Styx, dokonce by ji mohl přehrávat Cháron ve své
loďce. Jako náhrada mince, poplatku pro převozníka, je myslím zcela
plnohodnotná.
MÖRBID VOMIT nám na své novince
jasně ukazují, že dobrý švédský death metal se dá hrát i ve Finsku. Albem jsem
od začátku až do konce absolutně stržen a pohlcen. Je jako přitažlivý magnet,
plný utrpení, chladu a smrti. Finové umí krásně balancovat mezi rychlými a
pomalými pasážemi. Líbí se mi jak zvuk, tak jednotlivé nápady. Nahrávka působí
zvláštním smutným dojmem. Evokuje ve mně vzpomínky na poslední věci člověka.
Jsme prach a v prach se obrátíme! Jako celek je CD krásnou ukázkou velmi
dobrého řemesla, zběsilosti a šílenství. Pokud máte rádi devadesátá léta
v jejich nejlepší formě, tak budete určitě spokojeni. „Doctrine of Violence“ působí jako seknutí sekyrou přímo do hlavy. Rozpůlí vás na
dvě části. Jedna bude pařit jako o závod a druhá spočine v nekonečném
utrpení. Švédský death metal z Finska, který vás spálí mrazem! Vynikající
záležitost.
Asphyx says:
MÖRBID VOMIT shows us on their new album
how good is Swedish death metal played in Finland. This album broke me down and
I was absolutely absorbed since the begging. It is like a magnet, full of
misery, cold and death. Finns knows how to balance between fast and slow
passages. I like the sound and the ideas. This record feels interestingly sad.
It evokes memories of last possessions of man. We are just an ash and we will
be ash again! As a whole this CD is a nice example of good work, furiousness
and craziness. If you like the 90th in its best from you will be
satisfied with this album. “Doctrine of Violence” feels like a cut of axe right
into a head. It will cut you in half. One half will go crazy for parties and
the other half will be dead in the infinite misery. Swedish death metal from
Finland which will burn you with coldness! Amazing!
Seznam skladeb:
1. The Seed of Human Scum
2. Murderous Absolution
3. Morbid Gluttony
4. Beaten from Belief
5. Demented Collector of Severed Heads
6. Engulfed by the Plague
7. Necrotic Revelation
8. Doctrine of Violence
9. In Disgust
10. Another One to Die
Čas: 37:43
Sestava/band:
Andre
Lindgren – kytara
Ville
Ryoti – zpěv, kytara
Pyry
Hanski - basa
.JPG)