CRYPTOGENIC – There is no hope…beyond mutation
CD 2015, vlastní
náklad
Království
bolesti. Vypalování ornamentů do kůže, propichování různých částí těla, věšení
na háky. Někteří lidé, jakoby si nevážili vlastního těla. Mnohdy krásné dívky
se zcela zbytečně hyzdí. Přitom všichni vědí, že způsobit si radostnou „bolest“
lze i jinak. Ne, nejsem masochista, ale přiznávám, že mám moc rád, když hudba
pořádně řeže. Dává mi to totiž pocit, že je živá, že není jen obyčejným
produktem. Belgičtí death metalisté CRYPTOGENIC
mě drásají, způsobují puchýře v uších. Dokázali mě v tom obrovském
množství dnešních kapel zaujmout. Jsou lehce jiní, originální. A vůbec
k tomu nepotřebují žádné zbytečné propriety a dnes tolik obvyklé černé
pozlátko. Vystačí si s klasickým death metalem, sem tam nějakou tou
melodičtější a atmosférickou vsuvkou. Něco lehce přes 42 minut je protkáno i
thrashem. Když jsem poslouchal jejich prvotinu zpočátku, přišlo mi album
poněkud nezáživné, stále stejné. Ta mrazivá krása vynikla až po nějaké době. Pánové
sice nemíchají s kartami světového death metalu, ale jsou poctiví, svým
způsobem originální a zajímaví. Tedy alespoň pro mě.
Líbí
se mi jak lehce zahuhlaný zvuk, tak určitá patina old schoolu. CRYPTOGENIC jsou v některých
skladbách mocní, rozvláční a roztahaní, v jiných zase úderní a řezající.
Valivé pasáže střídají ty rychlejší a já si někdy říkám, že si opravdu přijdu
jako v nějakém sado maso salónu. V reálu bych se asi domině vysmál do
obličeje a zlomil ji bičík, ale takhle imaginárně, u přehrávače se této hudbě
plně oddávám. Zametá se mnou podlahu, nutí mě klanět se jí až k zemi. O
hladu, vyčerpaní, ohlodávám omítku ze zdí své hladomorny. Mysl je zanesena
strachem a temnotou. Určitě znáte ten pocit, když jste totálně vyčerpaní,
utahaní a chce se vám hrozně spát. A stejně musíte zabrat, kopnout do toho a
udělat vše potřebné. Tělo i hlava se pak vzepřou a po pár odmítavých pohybech
se znovu dostanete do stavu, kdy zkrátka musíte. Padám pak po nějaké době
unavený do postele a říkám si, zda to mám zapotřebí. Člověk, jakoby se naladil
na úplně jiné vlny. S hudbou Belgičanů je to hodně podobné. Také hrají
způsobem, který připomíná závislost na pohybu a bolesti.
Byl
jsem při poslechu odsouzený ke sto ranám bičem a následnému roztomilému
kamenování. Pokud to všechno přežiju, snad si konečně začnu vážit obyčejného
života, říkají. Nejhorší vždycky je, když se stane nějaká nespravedlnost.
Člověk se dovede oprostit od svého těla, ale pokud to nezapadne do sebe
v hlavě, nenajde nikdy klid. CRYPTOGENIC
hrají přesně tím způsobem, že vám potřebné vyrovnání poskytnou. Je to hodně
zvláštní, ale mé pocity se rovnají asi nejblíže těm, které zažívají lidé, když
zajdou za svým knězem, vyzpovídají se, případně se svěří svým blízkým. Dlouho
tutlaná špatnost totiž sama zraje, je mokvajícím vředem, který stejně jednou
praskne. Pánové dokázali nemožné. Po jejich nové desce se vždy cítím očištěný,
klidný, vyrovnaný. Nebude to asi fungovat na každého, ale já jsem s jejich
hudbou navýsost spokojený. Nebudu je schválně k nikomu přirovnávat. Jednak
je to poměrně těžké a hlavně si myslím, že se jedná přesně o ten druh hudby, u
které je lepší ji na sebe nechat jen tak působit. Pak uslyšíte sami.
CRYPTOGENIC letos vydali své
první album. Troufám si tvrdit, že hodně povedené. Death metal v belgickém
podání je zajímavý hlavně tím, že je jiný, než stovky dalších dnešních kapel.
Nevím, čím je to způsobeno, ale nálada celé desky je svým způsobem hodně
tajemná. Pánové se nebojí ani odkazů na thrash metal, občas slyším i heavy
metalové postupy. Výsledkem je potom hodně pestrá, příjemně zvláštní nahrávka,
která si mě doslova získala. Pro poslech je nutné mít otevřenou hlavu. Album
dozrálo až po nějaké době. Dejte mu čas, nechte ho uležet, jako zahnívající
mrtvolu, pak vás uchvátí a už nikdy nepustí. Belgičané jako by vyprávěli dlouhé
příběhy o nespravedlnosti, zlu a temnotě. Novinka je podobná knize, ve které se
lidé svěřují se svými špatnými zážitky. Ostrost, tvrdost a krutost se zde
ukrývá v naléhavosti. Zvláštně černá deska, plná utrpení a hniloby. Death
metal, zahraný s plesnivým srdcem. Velmi dobře!
Asphyx says:
CRYPTOGENIC published their first album this year. I
have to say that it is very good. Death metal in Belgian version is very
interesting mostly because it´s different from other hundreds of nowadays
bands. I don´t know why it is like that but the mood of this album is in some
way very magical. These guys are not afraid of links of the trash metal and
sometimes there are some heavy metal actions happening. The final results is a
colorful and interestingly weird record which just caught my attention. If you
want to listen to this album you should have a clear head. This album will grow
after a while. Give it a time and let it be like a putrescent dead body and
then it catch you and never let you go. These Belgians feels like they tell
long stories about injustice, evil and darkness. This new album is like a book
which is full of people´s bad experiences. Sharpness, hardness and cruelty is
hidden inside the immediacy. Interestingly black album full of misery and
blight. Death metal which is played with a moldy heart. Very good!
Seznam skladeb:
|
|||||||||||||||||||||
Čas: 42:07
Sestava/band:
Geoffrey
Cantamessa – basa
Yohann
Thibaut – bicí
Stef
– kytara
Rui
Engardo – kytara
Cat
- zpěv
