 |
| Vital Remains |
Venku se toulají lidé
obtěžkaní balíky plnými dárků, ze všech stran na nás útočí koledy, jakoby nám
všichni chtěli do hlavy vtlouct Ježíšovo narození. My, co bloudíme dlouhá léta
v podzemí, ale moc dobře víme, že je to jen past na ovečky. Kdysi,
v dávných dobách byly alespoň vánoce protknuty vírou v dobro, dnes se
z nich stal konzum. Jsem proti němu imunní, snažím se od toho zbytečného
shonu uniknout. Letos jsem místo v supermarketech, případně při modlitbách
a s půstem, strávil advent na koncertech (reporty - PENTAGRAM CHILE- zde,
HOODED MENACE – zde).
Bylo to super, byla to paráda, ale chtělo to ještě nějakou závěrečnou tečku za
letošním rokem, nějaký zahnívající desert. Moje oko spočinulo na nabídce Obscure promotion a zatmělo se mi před
očima. V Brně bude moje srdcovka VITAL
REMAINS! Halllelujah!
Když jsem se to dozvěděl,
byl jsem jak chrt, čekající na svoji kořist. Uši nastražené, peněženka a
organizace výletu v pohotovosti. V práci jsem se mohl strhat
s naděláváním hodin, až se mi od klávesnice prášilo. Původně domlouvaný
výlet na páteční zastávku turné do německého Chamu padl, ale vyskytla se pro
naši plzeňskou dvojici death metalových maniaků jiná výzva. Tam někde na jihu
krásné Moravy, napojeno na nekonečně drncající dálnic D1 je druhé největší
město naší malé země. Brno (německy Brünn, latinsky Bruna, v jidiš ברין
Brin). Kolega Michal nadšeně souhlasil a mně se rozjasnil zrak. Nebudu muset
vlakem, hurá! Díky mistře.
 |
| Belphegor |
Je středa ráno, pět hodin a
já jdu do práce. Na mokrých holých stromech blikají vánoční světla,
z výlohy se na mě tlemí Santa Klaus. Takto nějak začínají horory, říkám
si. V zaměstnání jsem jak na trní, pořád si přehrávám celou diskografii VITAL REMAINS a blahořečím záseky
jako „Dechristianize“ (2003) a kult jménem „Let us Pray“ (1992). Nemůžu se
dočkat, o ničem jiném s kolegy nemluvím a narážím na těžkou vlnu nezájmu a
nepochopení. Musím působit trošku jako blázen. No jo, s tím už nic
nenadělám, oni nejsou prokletí death metalem, já ano. Raději pracuji jako drak
a rvu si do hlavy další alba.
Konečně jsou dvě hodiny
odpoledne, mám padla a vyrážím na smluvené místo nabrání v Plzni. Naše
mise může začít. Brno třes se! Uvelebuji se na místě spolujezdce a probíráme nekonečnou
řadu koncertů, co jsme spolu zažili, nová alba, ženský, pivo, zkrátka všechny
věci, co „zajímají pořádný chlapy“:).
Cesta utíká pěkně, do Prahy je to v pohodě, pak následuje hlavní tepna
republiky. Dáváme na pumpě něco malého k jídlu a už si to šineme
k Brnu.
 |
| Hate |
Melodka je klub zaslíbený. Tedy
alespoň pro mě. Splňuje ty největší požadavky, které na místa konání akcí mám.
Dobré pivo (ano, já Plzeňák si dávám točené Starobno s chutí!), solidní
zvuk a příjemné prostory. Jo, a abych nezapomněl… Brňáci, Moraváci, nevím, jak
to děláte, ale musím to opět říct. Vaše ženy by si zasloužily nosit na rukou.
Krásné je tam máte! Nad některými jsem se tak rozněžnil, že jsem se musel jít
opláchnout studenou vodou a připomenout si, že na mě doma čeká moje úžasná
manželka. No, ale koukat jsem se nepřestal, to zase ne! Tolik asi úvodem.
Pojďme se podívat, co ve středu předvedly jednotlivé kapely.
Celou zádušní mši
odstartovali britští ETHEREAL. Řeknu
vám to asi takhle. Já jsem old schoolový posluchač a na nějaké malůvky na
obličeji si moc nepotrpím. Když jsem také sloupnul všechny černobílé make-upy,
mnoho toho pod nimi nezůstalo. Tedy alespoň co se týká hudby. Bylo to mdlé,
nevýrazné, obyčejné a na mě hrozně utahané. Taková nijaká slabota, navoněná
bída. Nebudu dál raději pokračovat, fanoušci si britský pokus o blackovou
invazi asi užili a já šel raději pro další Starobno.
 |
| Ethereal |
S HATE jsme toho měli každý do činění již mnohokrát. Problémem je pro
někoho velká podobnost s BEHEMOTH, pro mě je to spíš plus. HATE dnes hrají
přeci jen trošku jinak, melodičtěji. Jsou sice levnější variantou svých
slavnějších kolegů, ale snaha se jim upřít nedá. Některá jejich poslední alba
jsem si dokonce dával do uší častěji, než „ta od originálu“, ale naživo mě to
moc nebaví. Já když vidím podobnou kapelu, vzpomenu si na nacvičování
spartakiády v dobách mého mládí. Soustředím se pak spíš na vizuální
zážitek a ten hudební ustupuje do pozadí. Nebylo to špatné, mělo to dokonce
velké grády, ale se srdcem mi to nic moc neudělalo. Podívaná pěkná, hudební
výkony odvedeny na výbornou, snaha o dokonalost patrná v každém kroku.
Jenže já raději syrový kus masa, bez pozlátek a „efektů“. Ale budiž. Dobré to
bylo. Snaha se počítá. Rád jsem HATE
viděl a zařadil bych jejich vystoupení k tomu lepšímu, co jsem od nich zažil.
Je znát, že na sobě pánové pořád tvrdě pracují. Možná až moc. Chyběla mi
živočišnost. Takové byly moje pocity.
 |
| Hate |
Procházím klubem, kupuji
tour tričko VITAL REMAINS (na kterém je mimochodem chybně uveden klub Mír) a jsem zklamán, že zrovna tahle legenda zde nemá
žádná CD pro doplnění sbírky.
VITAL
REMAINS jsem naposledy viděl v roce 2007 (klub Matrix
Praha, jestli se nepletu – tenkrát myslím zpíval úžasný Anthony Geremia). Od té
doby se na postu zpěváka opět vyměnilo několik dalších lidí, až se nakonec snad
sestava ustálila a pojala za svého Briana Wernera. Ten trápil hlasivky i
s MONSTROSITY a abych pravdu řekl, alespoň pro mě zapadl do kapely
výborně. Celé tohle záhrobní komando působilo hned od začátku hodně sehraným
dojmem. Americké podzemní veličenstvo hrálo jako o život. Měl jsem přesně tu
náladu, jít do toho po hlavě a pařit jako, kdyby měl být konec světa. Také jsem tak učinil a stali
jsme se spolu s kapelou jedním tělem, černou duší. Prokleli jsme svaté
ostatky, zhanobili oltáře, zarazili obrácené kříže do spálené země, zahnali
pokrytecké kněze na útěk.
 |
| Vital Remains |
Několikrát mě napadlo, že
během koncertu hořím. Opravdu tomu tak bylo. Plápolal jsem klubem, proplouval
mezi notoricky známými riffy a jako hluchoněmý odezíral slova z úst
vokalisty. Bylo to mocné, pro mě absolutně naplňující a krásně temné.
V Brně mají spoustu kostelů a ve středu tam museli zaznamenat jistě mnoho
zázraků. Jen s tím rozdílem, že se v nich nezhmotňovala Panenka
Maria, ale samotný rohatý. VITAL REMAINS
nedbali vánočního času a rozsekali celý klub svým old school death metalem na
maděru. Byl to zkrátka starý, plesnivý masakr, zahraný s odhodláním,
zkušenostmi a velkým feelingem. Za mě výborné!
 |
| Vital Reamins |
BELPHEGOR, co
k nim dodat? Snad jen, že mě od nich baví jen první tři alba. Jinak mi
přijdou, promiňte mi ten výraz, legrační. Já jim prostě to zlo, špínu a zmar
nevěřím. Vím moc dobře, že to nebude spoustě fanoušků po chuti, ale se mnou
vystoupení zkrátka nic nedělalo. Hudebně (technicky) to bylo samozřejmě
v pořádku. Rakušané jsou zkušenými muzikanty a tak to do nás sypali hlava
nehlava. Lidé byli nadšeni, ale mě přišlo, že po mě někdo střílí slepými. Sice
z kulometu, ale bez bolesti. A to je u mě problém. Jak jsem tak koukal,
tak kolega Michal to cítil hodně podobně a proto na sebe na dálku kýveme (oba
nějak automaticky víme, co a jak) a po několika fotkách mizíme ze sálu.
 |
| Belphegor |
Celé seance se zúčastnilo
odhadem něco kolem 180 lidí. Zvuk byl ošetřen řádně, snad jen HATE se mi zdáli
několik prvních skladeb příliš nahlas. Jinak ale nemám žádných námitek. Pro
nás z daleka, bylo skvělé i to, že se začínalo dříve a dodržovaly se hrací
časy. Klub tak po své druhé návštěvě během tohoto roku mohu doporučit všem fans i kapelám. Od starého Asphyxe Melodka získává plný počet bodů v celkovém hodnocení (být Pohlreich, dám vám samolepku na dveře)!:))
Děkuji všem za osobní a
kladné reakce na můj skromný blog, ani nevíte, jak mě to nabíjí do další
„práce“. Zvláštní poděkování patří za pokec sličné Niviat (bylo mi ctí se seznámit konečně tváří v tvář!), fanouškovské rodinné dvojce z Jablonce nad Nisou a celé řadě dalších kamarádů, známých (ani jsem netušil, kolik se vás v Brně sejde):).
Jedinou skvrnou na celé akci tak zůstává slečna s fotografickým deštníkem, která nám, co jsme si
zaplatili 490,- kč neustále bránila ve výhledu, nedbala žádostí o to, aby
nepřekážela (žádali ji jak lidé z klubu, tak fanoušci i crew od kapel).
Má milá, to ti ještě nikdo neprozradil, že pouštět kapelám přímo do obličejů
blesk je znakem absolutního amatérismu? Jen doufám, že za tenhle přístup a
chování ti nikdo příště žádnou akreditaci (pokud jsi ji měla) nedá. Myslím, že
ten večer jsi zvedla mandle hodně lidem.
 |
| Vital Remains |
Čeká nás ještě dlouhá cesta
do Plzně a druhý den normální pracovní šichta (od šesti zase u klávesnice, uff).
Opět řešíme muziku, vlníme se po dálnicích, nabíráme podvědomě rychlost a já
neustále opakuji, že pro mě byli VITAL
REMAINS hlavními hvězdami večera. Tušil jsem to sice, už když jsme tam
jeli, ale potvrdil jsem si to vlastní přítomnosti a zhuštěnou krví hezky poctivě na místě. Náš výlet
se rozhodně vydařil, s touhle myšlenkou jsem, po několika hodinách jízdy
za hluboké noci a představou málo (přesněji dvou hodin) spánku, uléhal do postele. Přišlo mi, že jsem
spal tak pět minut, ani mi neuschly umyté vlasy a už jsem šel zase do práce.
Inu metal, vždyť to znáte.
 |
| Mr. Asphyx is ready for old school death metal |
Pouštím si do uší znovu VITAL REMAINS, zakláním hlavu o
přestávce v práci a jsem opět v Brně na koncertě. Já myslím, že letos
jsme se postavili k adventu opravdu čelem. Jednou nám to u posledního
soudu asi všechno pěkně sečtou. Jenže pomozte si, když je old school death
metal vaší krví. Peklo stejně všechno nakonec schvátí. Byla to krásná
černočerná tečka za letošním rokem. Děkujeme! V Brně bylo hrozně fajn.
VIDEOS – omluvte prosím
horší kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
