AUTOPSY – Skull Grinder
EP 2015, Peaceville
Records
Nahoře
na kopci už zase z dubových trámů staví šibenici. Slyším přes zamřížované okno
údery kladiv a smích dělníků. Poslední snídaně, míchaná vajíčka a nekonečný
strach. Potom se zhoupne oprátka a křupne mi za krkem. Padám do nicoty.
Zajímavé je, že cítím úlevu. Berou mé tělo do rukou katovi pacholci a přichází
usměvavý felčař. Konstatuje smrt a dívá se na hodinky. Za chvíli má schůzku a
tak se otočí a už je pryč. Spočinu na dřevěném prkně, shlížím na své tělo a
přemýšlím, proč vlastně celé tohle divadlo nastalo. Prý jsem nevěřil
v jejich Boha. Nepomohly ani moje výtky k tomu, že kdyby existoval,
nedopustil by tolik zla. Odnášejí mě do studené márnice, měním postupně svůj
tvar, uvolňuji ze sebe napětí. Těším se na věčnost. Ta bohužel nikdy nepřijde.
Do parády si mě totiž berou američtí patologové AUTOPSY. Porcují mé tělo na malé kousky, znovu ho skládají, nutí mě
hltat mou vlastní krev. Morbidní ve svých textech, s listovými pilami
místo kytar, řežou, pak pálí kahany jedovatých plamenů. Člověk nebo to, co z něj
zůstalo, se stává v jejich přítomnosti básníkem smrti. Legendární otcové
zakladatelé, jedni z prvních, kteří jsou a navěky budou považováni za strůjce
death metalu, jsou dnes již poměrně „netvrdou“ kapelou. Hrají sice zběsile a se
šílenstvím ve skladbách, ale také postaru, s plesnivinou a krutostí
v zádech. Ten nekonečný odér, načerpaný v pitevnách, je na novince
samozřejmě pořád cítit, jen si myslím, že mladším posluchačům toho příliš
neřekne. Zdálo by se, že Američané již vše svoji tvorbou řekli (a tento pohled
je samozřejmě možný a pochopitelný), ale pro nás, kteří jsme je zažili
v jejich počátcích, budou pořád polobohy. Dodnes mě dokážou přitáhnout
k přehrávači a i když už jsem spoustu nápadů od nich slyšel někdy dříve,
celek mě neskutečně baví a užívám si ho.
„Skull Grinder“ je
dalším pokračovatelem v řadě. AUTOPSY
jsou velmi tradiční, neměnní a připomínají axiom, jasné daný a spolehlivý.
Kombinace rychlých chaotických riffů, odkazujících snad až někam
k thrashi, chaosu a prvotní špíně a potom mé oblíbené doomové pasáže, za
které by se nemusel stydět ani Alfred Hitchcock ve svých filmech. Při poslechu
před sebou opravdu vidím stovky obrazů, úryvků z černobílých hororů,
případně pasáže z napínavých knih, napsaných mistry ve svém oboru. Napětí,
jakýsi neklid a postupné deptání, vedoucí k jedinému. K šílenství.
Těžké je popisovat můj vztah k jedné z mých nejoblíbenějších kapel.
Pro nováčky, případně pro ty, kdo ještě kultu nepropadli, by stačilo povinně
chvilku hledět na nádherný obal od Wese Benscotera. Co říkáte? Pořád nic? Tak
to potom raději tuhle muziku přenechejte všem nám pozůstalým. Pokud neslyšíte
tu krásně starou produkci, která není zbytečně hlasitě, ani není „vyčištěná“, tak
to potom nejste hodni. Nezoufejte ale, horory nejsou pro každého.
Mistři
operačních sálů, legendární death metalisté AUTOPSY, jsou opět zde. Letos nám přinášejí EP, které připomíná
opus samotné smrti. Album, nahrané snad v márnici, je chytlavé, bolestivé a
kruté zároveň. Američané pokračují v tom, co umí nejlépe. V death
metalovém šílenství. Vítejte v království nihilismu. Zběsilé riffy,
chaotické pasáže a doomový klid. To vše jsou hlavní devizy této kapely a i
letos je využívají na sto procent. Nahrávka to není převratná, spíš je krvavým
dárkem pro všechny věrné fanoušky. Některé songy připomínají rezavý nůž,
projíždějící vaším břichem, jiné zase ledové ostří sekyrky, která si dává rande
s vaší hlavou. Krutost a síla se zde ukrývá v morbidních nápadech.
AUTOPSY jdou dál po své cestě a nehledí okolo. Je to moc dobře. Jsou jistotou
v dnešním zmateném světě. EP doporučuji poslouchat při četbě hororů
z osmdesátých let. Potom vynikne atmosféra celé desky nejlépe. AUTOPSY opět zhudebnili náladu, vznášející
se nad starým popravištěm. Věrní fanoušci budou určitě spokojeni a já jsem
nadšen. Kult!
Asphyx says:
Masters of operating rooms, the
legendary death metallers AUTOPSY
are here again. This year they bring an EP, that reminds opus of death itself. The
album, recorded perhaps in the morgue, is catchy, painful and cruel at the same
time. Americans
continue in that way they do best. In the
death metal madness. Welcome
to the kingdom of nihilism. Frantic riffs, chaotic
passages and doom calm. These
are all main sign of this band and this year they use them to one hundred
per cent. This
recording isn't ground-breaking, it's rather a bloody gift for all loyal fans. Some
of the songs resemble rusty knife, stabbing your belly, others are like ice blade of axe, that has a date with your head. Cruelty and power are hiding in morbid ideas. AUTOPSY
go further along its path and don't look around. And this is very well. They are sureness in today's
chaotic world. Listen to the EP while reading horror of the 80th. The atmosphere of whole album will come to the fore best. AUTOPSY set to music the mood hovering over the old scaffold again. Loyal fans will
definitely be satisfied and I'm excited. Cult!
Seznam skladeb:
Side A
1. Strung Up and Gutted
2. Skull Grinder
3. Children of the Filth
Side B
4. Sanity Bleeds
5. The Withering Death
6. Waiting for the Screams
7. Return to Dead
Čas: 28:28
Sestava/band:
Chris
Reifert – zpěv, bicí
Eric
Cutler – zpěv, kytara
Danny
Coralles – kytara
Joe
Allen - basa