BONEHUNTER - Evil Triumphs Again
CD 2015, Hells Headbangers Records
Když jsem tyhle thrash punkové šílence z Finska viděl u nás v Plzni, na větvi jsem z jejich vystoupení rozhodně nebyl. Vadila mi určitá monotónnost a postrádal jsem takový ten těžko definovatelný tlak, který mám u živých koncertů tolik rád. Z desek jsou pánové jiní, zdají se mi přeci jen o něco lepší. BONEHUNTER hrají přesně ten "fuck off" thrash punk, který si dávám do hlavy ve chvílích, kdy si potřebuji pořádně vyčistit hlavu. Je velmi příjemné si jen tak sednout a relaxovat, když kolem vás lítají imaginární postavy při mosh-pitu. BONEHUNTER nejsou rozhodně žádná první liga, spíš bych je zařadil na přední místo do ligy druhé, ale co se týká undergroundu, tak si své jméno budují vcelku poctivě. Na novince najdeme vlastně přesně to, co jsme všichni čekali. Jeden zásek střídá druhý, vyhrávky jsou jen chvilkovými úlety a hlavní slovo dostává kopanec přímo do obličeje.
Stylově lze BONEHUNTER s klidem zařadit po bok TOXIC HOLOCAUST, SABBAT, SACRILEGE, BLACKRAT, ale i třeba lehkým blackem načichlé AURA NOIR, GEHENNAH, BARBATOS. Zkrátka a jednoduše, podobných kapel je dnes obrovské množství a bývá už trošku problém je od sebe odlišit. BONEHUNTER měli a mají tu výhodu, že naskočili na vlnu retro thrashe v roce 2011, kdy byl po podobných zvěrstvech velký hlad. Problém bych viděl v jedné, zato pro mě velmi zásadní věci. Je to již výše naznačená vzájemná podobnost veškerých skladeb. Pro pařbů dobré, ale po poslechu si nějak nevybavím žádný song, který bych si pamatoval řekněme i třeba za rok. Chápu plně stylovou příslušnost, nekompromisní přístup i rychlost (vždyť v první a jediné pravé thrashové vlně jsem se v osmdesátých letech metalově narodil), ale chybí mi něco navíc, co od kapel z první ligy očekávám a je pro mě nutností.
BONEHUNTER na své nové desce pokračují tam, kde minule přestali. V undergroundovém thrash punku, který vás rozseká na malé kousky. Horší už je to s nápady a pestrostí skladeb. Po nějaké době se do poslechu vkrádá monotónnost a celé album se slévá v jeden celek. Nápadů je zde dost, ale jsou si navzájem hrozně moc podobné. Na první thrashovou ligu to ještě není, ale na přední místo v druhé lize ano. Thrash punková deska, která mě vzala tak na 70%.
Stylově lze BONEHUNTER s klidem zařadit po bok TOXIC HOLOCAUST, SABBAT, SACRILEGE, BLACKRAT, ale i třeba lehkým blackem načichlé AURA NOIR, GEHENNAH, BARBATOS. Zkrátka a jednoduše, podobných kapel je dnes obrovské množství a bývá už trošku problém je od sebe odlišit. BONEHUNTER měli a mají tu výhodu, že naskočili na vlnu retro thrashe v roce 2011, kdy byl po podobných zvěrstvech velký hlad. Problém bych viděl v jedné, zato pro mě velmi zásadní věci. Je to již výše naznačená vzájemná podobnost veškerých skladeb. Pro pařbů dobré, ale po poslechu si nějak nevybavím žádný song, který bych si pamatoval řekněme i třeba za rok. Chápu plně stylovou příslušnost, nekompromisní přístup i rychlost (vždyť v první a jediné pravé thrashové vlně jsem se v osmdesátých letech metalově narodil), ale chybí mi něco navíc, co od kapel z první ligy očekávám a je pro mě nutností.
BONEHUNTER na své nové desce pokračují tam, kde minule přestali. V undergroundovém thrash punku, který vás rozseká na malé kousky. Horší už je to s nápady a pestrostí skladeb. Po nějaké době se do poslechu vkrádá monotónnost a celé album se slévá v jeden celek. Nápadů je zde dost, ale jsou si navzájem hrozně moc podobné. Na první thrashovou ligu to ještě není, ale na přední místo v druhé lize ano. Thrash punková deska, která mě vzala tak na 70%.
Asphyx says:
BONEHUNTER continue on their new album there, where they ended last time. It's underground thrash punk that will cut you into small pieces. The ideas and the variety of songs are worse. After some while the listening becomes monotonous and the album coalesces into one whole. There are lots of ideas, but they're so much similar. It isn't the first thrash league, but it's a prominent place in the second division. Thrash punk plate I accept for 70%.
