ABIGAIL WILLIAMS - The Accuser
CD 2015, Candlelight Records
ABIGAIL WILLIAMS jsou jedněmi z nejvýraznějších skupin amerického blacku. Ortodoxní fans sice tvrdí něco o tom, že tenhle styl se dá hrát dobře jen na severu Evropy, ale tentokrát to není úplně tolik pravda. Američané sice nepřicházejí s ničím převratným, ani objevným, ale pokud si rádi zanášíte své sluchovody hnilobou a hudební špínou, myslím, že téhle novince byste měli věnovat alespoň chvilku pozornosti. Setkáváme se zde sice s postupy, které jsou velmi podobné třeba EMPEROR,starým DIMMU BORGIR, SATYRICON apod. To vše je ale zabaleno v dnešním hávu a doplněno chorobnou náladou. Riffy jsou zde poskládány velmi kaskádovitě, s vokály se pracuje "nepříjemně" a řezavě. Celek pak drží po hromadě jako nějaký monolit.
Osobně se mi styl, jakým pánové k black metalu přistupují, opravdu líbí. Oceňuji různé ruchy, jakoby zastřené melodie i pomalu se vtírající tlak do žil. Ano, album působí jako chvilky před embolií. Výhrady lze mít snad jen k určitému stereotypu, který může nastat, pokud na CD nebudete mít vyloženě náladu. Některé songy jsou klasicky blackové, některé jsou zase víc položené až někam k rocku. Vzájemná kombinace a ovlivňování dodává pak desce na ještě větší zajímavosti. Zvláštní a poměrně těžko popsatelná je pak celková nálada nahrávky. Přirovnal bych ji k vznešené procházce hřbitovem, kdy všichni zúčastnění právě zjistili, že smrt je pomíjivá. Fouká vítr a nad hroby se vznáší na dlouhou dobu poslední odlesky slunce. Potom už bude následovat jen nekonečná temnota. Přesně taková, jaká se nachází na nové desce.
Osobně se mi styl, jakým pánové k black metalu přistupují, opravdu líbí. Oceňuji různé ruchy, jakoby zastřené melodie i pomalu se vtírající tlak do žil. Ano, album působí jako chvilky před embolií. Výhrady lze mít snad jen k určitému stereotypu, který může nastat, pokud na CD nebudete mít vyloženě náladu. Některé songy jsou klasicky blackové, některé jsou zase víc položené až někam k rocku. Vzájemná kombinace a ovlivňování dodává pak desce na ještě větší zajímavosti. Zvláštní a poměrně těžko popsatelná je pak celková nálada nahrávky. Přirovnal bych ji k vznešené procházce hřbitovem, kdy všichni zúčastnění právě zjistili, že smrt je pomíjivá. Fouká vítr a nad hroby se vznáší na dlouhou dobu poslední odlesky slunce. Potom už bude následovat jen nekonečná temnota. Přesně taková, jaká se nachází na nové desce.
ABIGAIL WILLIAMS letos vydali velmi zajímavou a chytlavou desku. Je plná melodického black metalu, záhrobních orgií a smrti. Album se musí poslouchat v kuse, nejlépe za tmy a se zmrzlým srdcem. Velmi oceňuji zvuk a zajímavé, nakažlivé nápady. Při společných seancích zažívám pocity smutku, nenávisti a čistého zla. Pokud bych měl novinku k něčemu přirovnat, byla by to asi nějaká hodně stará, plesnivá kobka, ve které se kdysi děly neskutečné věci. Pokud máte rádi naléhavá alba, myslím, že budete spokojeni. ABIGAIL WILLIAMS nahráli hodně jedovatou a temnou desku! Velmi dobře.
Asphyx says:
ABIGAIL WILLIAMS released a very interesting and catchy album this year. It's full of melodic black metal, orgies from the other world and death. Listen to this album in the row, best in the dark and with frozen heart. I appreciate the sound and interesting, catching ideas very much. I experience feelings of sadness, hate and pure evil by joint sessions. If I would compare, it would be probably very old, moldy vauld, that remembers impossible things. If you like urgent albums, I think you will be satisfied. ABIGAIL WILLIAMS recorded very poisonous and dark album! Very well.
