DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 13. listopadu 2015

Home » » Rozhovor - EMBRIONAL - Zlo je nedílnou součástí podstaty lidstva!

Rozhovor - EMBRIONAL - Zlo je nedílnou součástí podstaty lidstva!




přeložila Duzl, děkujeme!

Rozhovor s polskou death metalovou kapelou EMBRIONAL.

Ave EMBRIONAL! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií EMBRIONAL.

Hail. To je pravda, jsme sousedé a spousta Poláků se aktivně podílí na všech metalových akcích, které se u Vás konají a jsou skvělé, přesto jsme zatím neměli šanci se představit v tištěné nebo on-line podobě. Samozřejmě vyšlo několik recenzí našich nahrávek, ale tento rozhovor je prvním a o to větším překvapením. Je to pro nás ctí. Začněme tedy od nuly. EMBRIONAL vznikl v roce 2003. V roce 2005 došlo ke stabilizaci sestavy a kapela začala hrát intenzivně naživo po celé zemi. V roce 2006 jsme nahráli naši první 43 minutovou demokazetu nazvanou “ Cusp of Evil " oficiálně vydanou v roce 2008 vydavatelstvím Old Temple. V roce 2007 jsme nahráli další demokazetu nazvanou "Annihilation" a bylo to 21 minut čistě extrémního undergroundového death metalu. V roce 2009 jsme opět diky Old temple vydali splitko s waršavskými EMPHERIS se dvěma originálními skladbami a čtyřmi covery - Mayhem, Sarcofago, Pestilence a nahráli jsme skladbu, kde představujeme různé heavymetalové postupy. V roce 2012 Old Temple vydalo naše debutové album „ Absolutely Anti-human behaviours“ a v roce 2014 reedici demokazety „Annihilation“ na CD, které jako bonus obsahuje živák z našeho turné k debutovému albu. Druhé album, "The Devil Inside", bylo vydáno ve spolupráci různých vydavatelstvích a na různých médiích. Old Temple vydal klasické CD, GODZ OV WAR / THIRD EYE TEMPLE vydali limitované CD v černém obalu se stříbrným potiskem a našimi 3D maskami a kazety a HELLTHRASHER vydali dvě verze vinylu. Klasickou černou verzi a červenočerný postřik s plachtou.

V únoru jste vydali svoje v pořadí teprve druhé dlouhohrající album „The Devil Inside“. Jaké jsou na něj ohlasy od fanoušků? Co kritika a jak fungují skladby při živých vystoupeních?

Poté co vyšlo "The Devil Inside” jsme společně s GODZ OV WAR začali rozesílat album na propagační účely a abychom získali recenze. Odezva byla skutečně pozitivní. Většina recenzí byla zejména lichotivých a nadšených. Spousta lidí uznávalo tíhu naší práce vloženou do alba, atmosféru nahrávky, pestrost, různorodost a originalitu. Nemohu popřít, že jsme byli opravdu překvapeni, protože jsme od toho moc nečekali. Jedná se o realizaci našich představ, které se ukázaly být zajímavé také pro ostatní lidi. V současné době tento styl hudby není moc oblíbený u metalistů, ale ve skutečnosti to funguje. Bohužel poté, co jsme vydali album, jsme vzhledem k vážným zdravotním problémům našeho bubeníka museli zrušit veškeré naše koncerty. Měli jsme již zabookováno několik opravdu zajímavých akcí pořádaných v letošním roce, ale ve skutečnosti s výjimkou jednoho koncertu, jsme neměli příležitost prověřit, jaký masakr by mohl být náš materiál naživo.



Když se podívám na vaši diskografii, tak jste příliš alb nevydali. Jestli se nepletu, tak máte na svém kontě pouze dvě dlouhohrající desky. Na to, že fungujete už od roku 2003, to není zrovna mnoho. Co je toho příčinou? Nebyl čas, peníze nebo nápady?

Všechny naše nahrávky už jsem zmínil předtím. Čas a realita jsou naše jediné omezení. Nemáme dostatek času věnovat se jen muzice. Vedeme normální životy, máme rodiny, práci, lekce hudby, zábavu a spoustu dalších každodenních záležitostí, které nám to znemožňují. Zasraná všední realita v zemi jako je Polsko poměrně snižuje možnost jít si za svým cílem a vyvíjet se v širším měřítku. Samozřejmě, že finanční možnosti jsou taky podstatné. Nejsme výrazně podporováni a nemůžeme prosazovat naše vize bez jakýchkoliv omezení.

První, co mě doslova uhodilo do očí, je skvělý obal od Mariusze Krajewskiho. Moc toho o něm nejde na internetu dohledat.  Představ nám ho prosím. Jak jste se vůbec dali dohromady, proč vás oslovila právě jeho práce? Vybírali jste z jeho již vytvořených prací nebo vám namaloval Mariusz obal přímo pro vás? Slyšel třeba pro inspiraci dopředu vaše album?

Mariusz Krajewski je náš dlouholetý přítel, který žije ve stejném městě (Gliwice, Horní Slezsko). Milujeme stejný druh hudby. Vyrůstali jsme spolu. Před mnoha lety se nabídl, že nám něco nakreslí. Byl to obal demokazety "Annihilation". Jeho styl, vize, atmosféra, technika a kompatibilita s našimi zvukovými nápady nás překvapila natolik, že jsme se rozhodli spolupracovat pouze s ním.  Mariusz má svůj vlastní charakteristický styl, který se perfektně hodí k hudbě a podkladům EMBRIONAL. Kromě nastínění hudby, která se objeví na záznamu a témat o kterých má být pojednáváno nemusíme žádným způsobem zasahovat do jeho tvorby. Vytváří různě morbidní světy, které jsou perfektně sladěny s nahrávkou v celek. Jakmile je asi 60% návrhu hotovo, dostane od nás hudbu a texty, aby bylo možné jej dokončit. Ale jsou to jen drobné úpravy již ubírajícího se směru. Je to geniální grafik, se kterým budeme spolupracovat tak dlouho jak jen to bude možné. Životní próza mu neumožňuje uskutečňovat své morbidní představy bez omezení tak, jak by chtěl.



„The Devil Inside“ má velmi dobrý, hodně temný zvuk. Je pod ním podepsán Arkadiusz Malczewski (Malta). Proč právě on? Na rovinu, u nás když se řekne polský death metal, tak každému ihned naskočí v hlavě Hertz studio a bratři Wieslawski. Jejich zvuk mi ale přijde poslední dobou pořád stejný. Líbí se mi, že vy zníte jinak, temněji. Jak se vám s Arkadiuszem nahrávalo?

Vybrali jsme si Arka, protože několik lidí a jeho úspěchy dokazují, že je ideální osobou k tomu, aby učinil naše představy skutečností. Jistě, bratři  Wiesławski jsou výborní a různorodost nahrávek studia Hertz je špičkou v Polsku. Ale, jak již bylo řečeno, všechno zní stejně. Přesto to není jen chyba producenta, ale také kapel, které zde nahrávají a chtějí, aby měli zvuk jako někdo jiný, někdo populární. Stačí připomenout studia Morrisound, The Abyss, The Sunlight atd …kde měli problémy s kapelami, které chtěly znít jako jejich předchůdci a to i přesto, že zvukaři mohli vytvořit stovky jiných zajímavých kreací. Pro kapelu je důležité, aby o sobě měla vlastní představu, musí vědět, čeho chtějí dosáhnout, jak toho chtějí dosáhnout, kam směřují a dobrý zvukař z toho pak samozřejmě vytěží maximum. Nemusíte kopírovat ostatní, musíte hledat svou vlastní cestu. Je to ideální řešení, a to nám naprosto vyhovuje. A to je to, proč jsme potřebovali Maltu. Opravdu jsme si to společně užili, postupně se poznávali a Arkadiusz viděl, že máme vlastní představu o hudbě. Při příštím nahrávání bychom se měli dostat na úplně jinou abstraktní úroveň spokojenosti. Ha ha ha …

Jak dlouho jste připravovali skladby pro „The Devil Inside“? Mezi „Absolutely Anti-Human Behaviors“ a posledním albem uběhly tři roky. To není zase tolik dlouho, ale říká se, že kapela by měla desky vydávat po dvou letech, protože pak „nesejde z očí“.

Jak už jsem zmínil, s ohledem na naše každodenní povinnosti a navíc probíhajícím změnám basáka se interval mezi oběma nahrávkama značně prodloužil. Těsně před nahráváním jsme museli využít pomoci našeho přítele z INFERNAL WAR, který nám nahrál basové party a vzhledem ke složitosti naší hudby to nebylo možné zvládnout během několika dní. Navíc jsme měli nějaké produkční problémy, Malta pracovala na zvuku pro BEHEMOTH a jak víš, tihle chlápci hrají poměrně často, takže jsme se museli přizpůsobit Arkadiuszovu rozvrhu. Když jsme na konci roku 2013 měli album kompletně nahráno a v u půli roku 2014 "zmástrováno", museli jsme čelit problémům  s vydáním. A tohle všechno mělo za následek tříletou prodlevu mezi našimi dlouhohrajícími nahrávkami, které kvůli problémům nemohly spatřit denní světlo již začátkem roku 2014. Nevíme, zda vydávání alb v pravidelném dvouletém intervalu je vnímáno pozitivně. Jasně, že by bylo fajn dát fanouškům pravidelně vědět, že jsme ještě pořád tady, ale je tu tolik otravných situací, které nám v tom brání, alespoň v našem případě.


Kdo je autorem textů na nové desce? Kde jste brali inspiraci? Osobně nemůžu některá slovní spojení vyhnat z hlavy! Spolu s hudbou tvoří dokonalý celek. Psali jste texty už na připravenou hudbu nebo obráceně?

Texty na “The Devil Inside” jsou našimi originály. Předtím jsme použili texty našeho kamaráda Areka Jedzickiho - redaktora zinu “Morbidous Pathology”. Například napsal veškeré texty pro “ Absolutely Anti- human Behaviors”. Všechny texty uvedené na “The Devil Inside” byly ovlivněny nepříčetností 19.století a “Květy Zla” od  Charlese Boudelaira, ale také našimi každodenními chorobnými myšlenkami, autentickými životními situacemi a naší fascinací zlem. To je nedílnou součástí podstaty lidstva. Snažili jsme se vyznít, jako Charles…Je tu spousta shod s našimi poznámkami o našem vlastním já, našimi zkušenostmi a pozorováním životního prostředí.

Obě desky jste vydali u polského labelu Old Temple. Jak jste s prací a propagací tohoto labelu spokojeni? Podle mě dělá svoji práci velmi dobře, narážím na vaši desku v zahraničí snad na každém kroku, ale co si budeme povídat, je to malý label a ten komfort velkých společností vám zaručit nemůže. Nezkoušeli jste oslovit i nějaké větší vydavatelství?

Myslím, že od roku 2006 všechny naše nahrávky vydal label OLD TEMPLE. Eryk – majitel labelu byl jediný, kdo se o nás zajímal a kdo v nás hodně věřil. Bohužel vzhledem k omezenému rozpočtu, schopnostem a kontaktům propagace našich nahrávek nebyla nijak zvlášť ohromující. Přes veškerou snahu je s tím pořád spousta práce a my nemůžeme ovlivnit tento “status quo”. Je skvělé, že někdo je vůbec ochoten vydat EMBRIONAL. Vedle OLD TEMPLE se již pár let náš přítel Greg - undergroundový nadšenec a člen old school crew, působící v labelu GODZ OV WAR snaží protlačit nás prostřednictvím různých undergroundových kanálů a to nám přineslo I nějaké zajímavé výsledky. Díky podpoře GODZ OV WAR jsme se s naší muzikou dostali na skutečně zajímavá místa po celém světě. To je důvod, proč jsi narazil na recenze “ The Devil Inside” na tolika různých místech. Greg nám také pomáhá při hledání někoho, kdo by byl ochotný nám vydat desku i na nějakém jiném médiu a nepřestal ani s propagační činností. Žádné větší vydavatelství o nás neprojevilo zájem.

„The Devil Inside“ vyšlo ve dvou formátech CD a na kazetě (Third Eye Temple). Chystáte také vinyl? Tenhle nosič získává zase na velké oblibě. Jaký je váš vztah k tomuto médiu? Kupuješ, posloucháš i gramodesky? Když jsem dělal rozhovor s DEMONICAL, tak Martin Schulman pronesl krásnou větu.  “Stará muzika patří na starý nosič, tam vynikne nejlépe!“

"The Devil Inside" vyšlo jako běžné CD a jako limitované CD omezené na 100 kusů s černým obalem, stříbrným potiskem a 3D maskami. Jako MC vyšlo omezené na 100 kusů, a jako LP vyšlo ve dvou verzích - 150 kopií v černé a 90 kopií s červenočerným postřikem a plachtou představující logo naší kapely. Věříme, že vinylové verze metalových nahrávek jsou nejlepším způsobem jak se dostat do kontaktu a interagovat s tímto druhem hudby. Kvalita zvuku, formát publikace, obrovské obrazy na přebalu. Všechno prostě nasáklé magií a mystikou. Samozřejmě, že k řízení auta nebo procházkám potřebuješ jen hudbu a ne nosič, ale přesto vinyly nepochybně přináší mnoho kouzla, které potřebuješ k tomu, aby sis plně vychutnal koncept celého alba v propojení s uměním. Je to skvělý nosič, pořád tak populární jako před mnoha lety a v dnešní době téměř vše, co se vydá na CD se vydá i na vinylu, ale je to jen díky poptávce posluchačů.


Ve vaší tvorbě se dost často objevují i prvky black metalu. Jaký je váš vztah k tomuto stylu? Polská death metalová škola je právě jasně rozpoznatelná podle toho, že se nebojíte death metal a black metal kombinovat. Přitom, jestli si vzpomeneš, tak třeba v Norsku se příznivci těchto dvou stylů zrovna nemuseli. Jak je tomu vlastně v Polsku? U nás v Čechách se obě scény víceméně prolínají a k žádným třenicím nedochází.

Jsme obecně metaloví nadšenci, až na nějaké výjimky interpretů jejichž úroveň je žalostně nízká, umělá a ubohá. Death, black, thrash, funeral doom, industrial, grindcore, noise, drone, nwobhm, classical music, atd atd… nechceme omezovat naše preference a inspiraci pouze na jeden žánr hudby. Omezuje to mysl a my máme rádi v hudbě rozmanitost. Samozřejmě existují určité limity přijatelnosti, ale obecně se řídíme “zlatým pravidlem”, že vše, co je temné, morbidní, ponuré a kurva dobré nám v umění umožňuje osvobodit se a dosáhnout uspokojivé úrovně vlastního svědomí a spokojenosti. To nám umožňuje cítit se skvěle a kreativně a my se snažíme dělat takové věci, abychom se cítili v životě lépe. Různé hudební žánry, nebo obecně umění podporuje rozvoj v různých oblastech, tak proč se něčím omezovat, šetřit znalostmi či dovednostmi? Nebojíme se kombinovat různé žánry, I když to ze začátku není vůbec lehké.  K celé záležitosti máme docela ortodoxní postoj díky našim hudebním kořenům. Koneckonců se ukázalo, že chceme hrát s různě konvenčním zvukem a rozvíjet se neomezeným způsobem, ale v rámci hermetických a specifických limitech deathmetalového žánru.

Ale zpět ke kořenům tvé otázky - nepřátelství mezi žánry které se objevilo v Polsku, i když s mírným zpožděním tak, jako tomu bylo v Norsku. Nenávist a nová vlna black metalu, které se snaží dostat k death metalu a jeho rostoucí popularita a měnící se směr vývoje blacku, kde se obracejí k intenzivnějšímu zkoumání technických oblastí tohoto žánru. Také práce na zlepšení muzikálnosti, zatímco upouští z originálu. tmavá, zlá, pekelná atmosféra byla zásadně odlišná od nově vznikající zuřivosti. Přirozená negace předchozího “Statusu Quo” doprovází každý typ umění a spouští další revoluci žánru a rozvoj extrémních prvotních instinktů. Samozřejmě to vše bylo spojeno s nadvládou hudebních i mimohudebních aktivit v Norsku. V Polsku se tehdy vyčlenila silná skupina lidí nekritických a slepě následujících žánr, kteří se snažili kopírovat Skandinávii, ale pouze posílením konfliktů a nenávistí vůči různými žánry. Rozmanitost a čistota specifického žánru byla tak silná, že scény na sobě byly vzájemně nezávislé. V dnešní době je situace úplně jiná.

Polský death metal je ve světě velký pojem. Když se řekne Norsko, každému ihned naskočí black metal, když Polsko, tak death. Norové mají poměrně propracovaný systém podpory kapel, jejich prezentace v zahraničí a dostávají od státu finance. Existuje něco podobného i u vás v Polsku?

Je fajn, že pojíte Polskou scénu s vysokou kvalitou death metalu. Díky!!! Přesto se situace v posledních několika letech diametrálně změnila . V současné době existuje velmi málo kapel hrajících kvalitní death metal. Samozřejmě, že žánrové ikony známé po celém světě dál fungují - Behemoth, Vader, Decapitated, Hate, Dead Infection, Lost Soul, Christ Agony, Azarath, Epitome, etc. Došlo ale k radikální změně, k osvěžení a vyvážení. Je tady širší podvědomí, co se týče hledání nových žánrů. Proces zahrnuje nějaké kopírování jiných, ostatních produkcí, ale jako scéna se v tomto ohledu od ostatních nelišíme. Po mnoho let jsme byli vnímáni jako death metalová líheň, což nebylo špatné, stejně tak, jako že v Norsko je označováno jako vládce black metalu a stejně tak my spojujeme Českou republiku s goregrindem …ale je to jen škatulka, víme, že je mnoho dalších různých kapel, ať už je to Masters Hammer nebo Thor. V Polsku je poměrně obtížné určit alfa žánry, protože všechno se mísí  se vším …Stejně tak jako francouzský black metal, kanadský death metal, australský black, death, thrash, polský death metal, holandská a švédská stará škola, německý thrash, jihoevropský black metal, jihoamerické ohromující záležitosti, či oživení norských sklepů a lesů, cokoliv si můžete přát…

Pokud porovnáš podporu a možnosti kapel v určité zemi, jako například Skandinávie a Polsko, no nechme raději „kámen na kameni“. Všichni víme, že vláda podporuje kulturní aktivity a kreativitu Skandinávců. Hladce, jednoduše, žádný stres, peníze..ha ha ha. Tady k tomu nikdy nedojde z politických a sociálních důvodů a to se nezměnilo ani vstupem do Evropské unie. Kapely dál bojují za svou existenci bez jakékoliv podpory regionálních organizací, které by to mohly alespoň usnadnit povolením zkušeben ve všech typech budov, ale… hovno na ntou.


Jak jsou na tom vlastně EMBRIONAL a koncerty? Co jsem koukal na internetu, tak jich zrovna moc nemáte. Vím, že je to všechno hlavně o financích, ale nelákala by vás nějaká třeba evropská šňůra? Klidně bych si vás dovedl představit jako předkapelu kupříkladu VADER na nějakém menším turné.

Od roku 2007 kdy byla v Polsku vydána demokazeta „Annihilation“ jsme měli čím dál víc koncertů. Poté, co bylo vydáno „AAHB“  jsme dva roky po sobě objeli tour po celém Polsku a sdíleli pódium s různými polskými i zahraničními kapelami. Od neznámých, až po opravdu známá jména. Hráli jsme v klubech a open air koncertech. Postupně jsme upevnili naši pozici v polském podzemí, ale bohužel jsme neměli možnost zahrát si v zahraničí či ušetřit na jednu živou show v České Republice s Vader a  Hate během „Hardline Therapy“. Neznáme v Evropě mnoho promotérů a naše každodenní povinnosti nám neumožňují odjet na dlouho. Po vydání „The devil Inside“ jsme se chtěli společně s našimi spřátelenými kapelami vydat po různých koutech Evropy , ale bohužel vážné zdravotní problémy našeho bubeníka nám znemožnily propagovat tohle album živě. Je pro nás těžké najít za Kamila náhradu, protože vytvořil složité a náročné bicí a nikdo z našich přátel, kteří viděli notový zápis nedokázali identifikovat některé části, kde hrajeme společně nebo měníme rytmus.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Pokud jde o alba, která mě zajímají, je to docela neortodoxní, poslouchám staré věci, zatímco hledám něco nového.  Je to všechno propletené, ale můžu jmenovat několik alb, které jsem v posledních dvou týdnech často přehrával na mém stereu : Ad Nauseam – ‘Nihil quam vacuitas...’; ; Pestilence – ‘Resurrection Macabre’; Absu ‘ Abzu’; Behemoth – ‘The Satanist’; Outre – ‘Ghost Chants’; Trypticon – ‘Melana Chasmata’; Abusiveness –‘Bramy Nawii’; Abyssal ‘Antikatasteseis’; The Ruin Of Beverast – ‘Blood Vaults’; Aosoth – ‘IV’; Master – ‘Master’; Hate Eternal – ‘Phoenix Amongst the Ashes’; Lorn – ‘Subconscious Metamorphosis’; Nocturnus – ‘The Key’; Infernal War – ‘Axiom’; Gorguts – ‘Obscura’ ; DeathSpell Omega – ‘Mass Grave Aestethic’; Dead Congregation ‘Promulgation of the Fall’; Azarath – ‘Praise the Beast’; Sodom – ‘Agent Orange’; Archgoat – ‘Apocalyptic Triumphator’; Diamanda Galas – ‘Divine Punishment/Saint of the Pit’.

U nás v Čechách vnímáme polskou scénu jako něco obrovského, pro naši malou zemi nedosažitelného. Máte spousty klubů, velké množství skvělých kapel, labelů, tisíce nadšených fanoušků. Je to tak doopravdy? Opravdu chodí lidé hodně na koncerty? Cítíte jako kapela podporu? Kupují se vaše CD, vinyly, merchandise? Když třeba máte koncert v nějakém menším klubu, kolik tak přijde lidí?

Realita vypadá docela jinak, když se na to podíváte z pohledu jiné země. Ačkoliv je tady dobrá hudební scéna, spousta undergroundových zinů, známých kapel a spousta těch, kteří tvoří velmi originální a ambiciózní muziku, je spousta místních začínajících I zahraničních kapel které tady hrají v poměrně profesionálních klubech, a množství fanoušků, kteří tyto akce navštěvují, ale když to porovnám se začátkem 90tých let, tak se návštěvnost radikálně snížila.  Nikdo už moc nechodí na malé undergroundové koncerty a kapely jako Deicide už taky netáhnou  takové davy. Je to smutné, ale počet metalových fanoušků se v naší zemi snížil o dvě třetiny. Tepláky a disko, to je teď „Top“. Četnost metalových koncertů a lehký přístup k muzice, rychlý životní styl bez peněz a bez účasti scény, to vše nám podřezává větve. Samozřejmě, že stále existuje mnoho lidí, kteří se podílí na undergroundu, jsou to skuteční šílenci, ale svěží mladá krev nezná ty hodnoty tak dobře. Ve skutečnosti  jezdí hodně Poláků jen na České a evropské festivaly. Po dobu deseti let jsme pravidelně jezdili na Brutal Assault. Výborná organizace a každý by se od Vás mohl učit. Bohužel Polsko je jiné. Může to být dvě stě lidí, ale taky jen pět z nich a vy nevíte, co způsobuje ten rozdíl.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

Samozřejmě známe spoustu českých kapel. Možná zapomenu některé z těch významných, ale moje paměť už neslouží tak dobře (smích). Master’s Hammer, Thorr, Hypnos, Krabathor, Patek XIII, Jig-Ai,  Fleshless, Cerebral Turbulency, Adultery, Dysangelium, Inferno, Spasm, Silva Nigra, Tortharry, Root, Trollech, Apocryphal Death, Brutally Deceased, Godless Truth, Gutulax, Helena Vondráčková:)).
                                             
Co chystají EMBRIONAL v nejbližších měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás?

Stále propagujeme "The Devil Inside" v undergroundu prostřednictvím různých kanálů a to díky čtyřem promotérům. Naše věc se dostala na spoustu míst po celém světě a i v Polsku. Tam jsme měli hodně rozhovorů s kapelou. Bohužel, vzhledem k výše uvedených zdravotních problémům našeho bubeníka se nemůžeme prezentovat živě. Pracujeme na náhradě, abychom se objevili na několika živých vystoupeních propagujících naše album. Myslím, že na novém albu začneme pracovat příští rok a určitě budeme koncertně aktivnější.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Díky za podporu a příležitost představit EMBRIONAL českým fanouškům!!! Doufám, že mi odpustíš to dlouhé čekání na moje odpovědi, ale jak už jsem uvedl ve svých emailech, máme teď z mnoha důvodů hodně těžké období.  Doufáme, že se potkáme na nějakém koncertu u Vás v Čechách.

Recenze/review - EMBRIONAL – The Devil Inside (2015)



Share this games :

TWITTER